Česká ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku dostala do recese, když proti třetímu čtvrtletí klesl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta. Meziročně se HDP ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 0,2 procenta. Za celý loňský rok ekonomika podle zpřesněného odhadu vzrostla o 2,4 procenta.Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
"Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka," uvedli statistici. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla o 6,2 procenta vyšší než v roce 2021. Rostly především investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy. Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni klesly o 0,9 procenta, naopak výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 0,7 procenta.
HDP loni v meziročním srovnání rostl v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním kvartále to bylo o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta a v posledním o 0,2 procenta.
"Kumulace bariér v podobě vysoké míry inflace, cen energie a dalších nejistot se však postupně podepsala na ekonomickém výkonu a ve druhé polovině roku začala ekonomika zpomalovat. I když se naštěstí nepotvrdily negativní scénáře extrémních cen energie nebo nedostatku zemního plynu, ekonomika mezičtvrtletně poklesla již podruhé za sebou a dostali jsme se do technické recese," uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Podle něj se ale nenaplnily nejhorší obavy z léta a ekonomika za celý rok vykázala růst.
Bilanci ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku negativně ovlivnily zejména klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností. Meziročně se snížily o 5,5 procenta. Lidé méně nakupovali hlavně předměty dlouhodobé spotřeby. "Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Analytici očekávali, že v posledních třech měsících loňského roku HDP mezičtvrtletně klesne o několik desetin procenta. Znamená to, že se česká ekonomika ve druhé polovině roku 2022 dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. Ve třetím čtvrtletí loňského roku přitom ekonomika klesla mezikvartálně o 0,3 procenta.
Související
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 1 hodinou
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 2 hodinami
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 5 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 6 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 8 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák