Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v únoru klesla na dosavadní minimum 6,5 procenta. Krátce předtím, než na unijní ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, snížila se v 27 členských zemích unie proti lednu nezaměstnanost o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,3 procenta lidí, což je nejméně od května 2008. Uvedl to dnes evropský statistický úřad Eurostat.
Ve 27 zemích unie, tedy už bez Británie, bylo v únoru bez práce téměř 13,98 milionu lidí, z toho 12,05 milionu v eurozóně.
Meziročně se počet nezaměstnaných snížil v EU o čtyři desetiny procentního bodu, což je zhruba o 784.000 lidí. V eurozóně pak o pět desetin bodu, což činí přibližně 663.000 lidí. Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila v 19 členských zemích, ze kterých jsou údaje k dispozici. V Německu a Portugalsku zůstala beze změny a v dalších šesti zemích včetně Česka se zvýšila.
Euro area #unemployment down to 7.3% in February 2020 - the month before COVID-19 containment measures began to be widely introduced by Member States. EU at 6.5% https://t.co/C1Ymlbp929 pic.twitter.com/KQlJNJxA9b
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) April 1, 2020
Bez ohledu na meziroční nárůst o desetinu bodu si Česko ze všech členských zemí v únoru udrželo nadále nejnižší nezaměstnanost, a to dvě procenta. Následují Nizozemsko a Polsko s 2,9 procenta. Naopak největší zastoupení lidí bez práce má Řecko, kde podle posledních dostupných údajů z listopadu bylo nezaměstnaných 16,3 procenta práceschopného obyvatelstva. Ve Španělsku činila v únoru míra nezaměstnanosti 13,6 procenta.
V eurozóně se opět snížila míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, i když nadále zůstává více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v EU bylo v únoru bez práce 14,9 procenta mladých, podobně jako o měsíc dříve, v eurozóně jejich nezaměstnanost klesla o desetinu bodu na 15,5 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Česko a Německo, kde činila 5,3 procenta. Největší je naopak v Řecku, kde dosáhla 34,7 procenta, ve Španělsku a v Itálii se pak pohybuje kolem 30 procent.
Aktivita ve zpracovatelském sektoru eurozóny v březnu prudce klesla, důvodem bylo šíření onemocnění způsobeného koronavirem, které narušilo globální dodavatelské řetězce, a tím i výrobu. Příznivý není ani výhled a situace se zřejmě bude v příštích měsících dál zhoršovat, uvedla dnes organizace IHS Markit.
Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský sektor eurozóny klesl v březnu na 44,5 bodu z únorových 49,2 bodu. Ocitl se tak nejníže od poloviny roku 2012, kdy eurozónou zmítala dluhová krize. Dostal se zároveň hlouběji pod hranici 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.
Index výroby se propadl o 10,2 bodu na 38,5 bodu, nejníže od dubna 2009. Index nových objednávek pak sklouzl na 11leté minimum 37,5 bodu ze 49,4 bodu v únoru. Jeho měsíční pokles byl nejvýraznější za 23 let, kdy se tato hodnota sleduje.
Hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson upozornil, že pokles je mnohem vážnější, než se může zdát, protože index získal podporu v ukazateli, který měří zpoždění v dodavatelském řetězci. Zpoždění dodávek je obvykle považováno za známku rostoucí poptávky, nyní ale zpoždění svědčí o tom, že dodavatelské řetězce ničí zavřené továrny po celém světě.
Pod úroveň 50 bodů se propadly všechny dílčí indexy. Například index budoucí výroby, který je ukazatelem optimismu, klesl na rekordní minimum. Firmy se také chystají snižovat počet zaměstnanců nejrychleji za deset let.
Přerušení výroby, zákaz vycházení a růst nezaměstnanosti budou mít pravděpodobně nebývalý dopad na výdaje po celém světě, což zničí poptávku po široké škále produktů, dodal Williamson. "Výjimkou bude výroba potravin a léků, ale jinde by velké části zpracovatelského sektoru mohly zaznamenat takový pokles, jako nikdy předtím."
Podrobnější údaje z jednotlivých zemí ukázaly, že pokles výroby ve zpracovatelském průmyslu Německa byl nejvýraznější za téměř 11 let. Aktivita v italských továrnách klesla v březnu nejvíce od dubna 2009 a dílčí index výroby ve zpracovatelském průmyslu spadl na 27,8 bodu, nejníže od začátku měření v roce 1997. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu Francie a Španělska klesla nejníže za sedm let.
Související
Nezaměstnanost je nejvyšší za poslední roky. Nejnižší zůstává v Praze a okolí
Nezaměstnanost v Česku mírně stoupla. Firmy stále hledají statisíce lidí
nezaměstnanost / nezaměstnaní , EU (Evropská unie) , eurozóna , Průmysl , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák