Západní lídři by Ukrajincům neměli povolovat použít zbraně dlouhého doletu proti hloubi území Ruské federace. Moskva sice už vystavila mnoho takzvaných červených linií, které se nakonec ukázaly jako překročitelné. Právě tato nevyzpytatelnost ale nakonec může způsobit povolení tyto zbraně použít, a nakonec i zavlečení Západu do krvavého konfliktu s Ruskem.
Kyjev dlouhodobě vyzývá západní země v čele se Spojenými státy a Velkou Británií, aby povolily používání zbraní dlouhého doletu proti území Ruské federace. „Potřebujeme povolení k použití západních zbraní proti vojenským cílům na území Ruské federace, dodávky raket s delším dosahem a posílení naší protivzdušné obrany,“ prohlásil vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
Britové údajně ukrajinským silám opětovně nepovolili používat proti ruskému území zbraně dlouhého doletu Storm Shadow. „Pokud by Ukrajina mohla udeřit na nepřátelská vojska na svém území, odkud ohrožují Ukrajinu, pak by Ukrajina byla v mnohem lepší pozici, aby se ochránila,“ nastínil mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychij.
Jenže co se bude dít, pokud západní spojenci Kyjevu používání zbraní dlouhého doletu proti ruskému území skutečně povolí? Kritici Kremlu dlouhodobě tvrdí, že se Západ příliš obává „červených linií“, o kterých nejvyšší vedení Ruské federace stále hovoří. Svědčí o tom mimo jiné důsledky „jaké jsme nikdy nezažili“, kterými Vladimir Putin hrozil při vyhlašování takzvané speciální vojenské operace v únoru 2022. Žádné nepřišly ani poté, co Západ podporuje ukrajinskou armádu více než dva roky.
Rusko má ohromné zastrašovací kapacity a rozhodně si může dovolit hrozit „nepřekročitelnými“ červenými liniemi. Na druhou stranu ale vyhrožuje tak dlouho, že ho jen málokdo bere vážně. Bohužel tisíce jaderných zbraní a snad desetitisíce raket nejrůznějšího ražení mluví za vše – Rusko stále vlastní dostatečnou kapacitu na to, aby napadlo Severoatlantickou alianci.
Invaze i vojenská výroba pokračují dál, bez ohledu na tisíce a tisíce sankcí, které západní spojenci zavedli. Důvod je nasnadě – Ruská federace je největší stát světa se zhruba 150 miliony obyvatel. I přes sankce dokáže udržovat čilé obchodní styky s tak velkými ekonomikami jako je Čína, Indie, Brazílie nebo Írán.
Ač se ze Západu a z Ukrajiny ozývá „nebojte se červených linií“, měli by si všichni lídři uvědomit, jestliže jejich překročení Rusové stále „nepotrestali“, může k tomu dojít. Právě nevyzpytatelnost ruské zahraniční a bezpečnostní politiky je tou pravou výzvou, které čelí všichni, od Tokia po Washington. Tito lídři o tom dobře vědí – rozhodně lépe než pisálek z pohodlí svého počítače. Někdy je ale nutné jim to připomenout.
Jsme v daleko horší situaci, než jakou byla studená válka. Ta získala své jméno hlavně díky tomu, že se na sebe Rusové a Američané vojensky nevrhli. Dnes jsou tomu ale mnohem blíže a nedají-li si pozor na svá slova a eventuálně také činy, stane se to.
Rusko chce být respektované a silné; do jisté míry se mu to i daří. Západní lídři se jednání s ním nevyhnou a Ukrajině zřejmě také nemůžou povolit vše. Výpad do Kurské oblasti je do jisté míry v pořádku – Ukrajina byla napadena jako první a z míst, kde na ruském území její vojáci působí, létaly rakety zabíjející ukrajinské civilisty.
Kyjevu ale nelze povolit ostřelování hloubi ruského území bez toho, aby nepanovaly vážné obavy z odplaty. Ta totiž jistě přijde ve chvíli, kdy se ukrajinská armáda „netrefí“ a místo vojenského letiště zasáhne například nemocnici ve vedlejším městě. Jak sama Moskva přiznává – vojenské objekty jsou legitimními cíli. Tuto obhajobu sice používá i v momentech, kdy „omylem“ zničí dětskou nemocnici, ale díky nemůže říci ani půl slova, pokud jí Ukrajinci zničí některý z vojenských objektů.
Jak jsme naznačili již dříve, Rusko má množství možností, jak zastrašovat své nepřátele. To zákonitě znamená, že tyto možnosti může využít naostro. Moskva je totiž v ohledech zahraniční natolik nevyzpytatelná, že dokáže poslat proti Ukrajině „klubko“ jaderných zbraní – a odtud už neexistuje cesta ven – ať jsou debaty o povolení užití zbraní dlouhého doletu proti Rusku jakkoli vlastenecky a obranně míněny.
Související
Za hranicí absurdity. Dezinformátoři už zneužili i povodně
Slábnoucí evropští lídři jsou vodou na mlýn v Moskvě. Může ale být ještě hůř
komentář , válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , Rusko , Vladimír Putin , rakety Storm Shadow
Aktuálně se děje
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
včera
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
včera
Tálibán si zahrává se zdravím dětí. Bez důvodu zastavil očkování
včera
Hizballáh je po útoku na pagery ponížený. Je to jako meč zabodnutý hluboko do těla, řekl expert
včera
Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti
včera
Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka
včera
Meta zakázala ruským médiím přístup na své sociální sítě. Kreml promptně zareagoval
včera
Hizballáhu pomůže s vyšetřováním Moskva. Rusové koordinovaný útok odsoudili
včera
Lékaři bez hranic v Rusku definitivně skončili. Důvod neznají
včera
Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
včera
Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci
včera
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
včera
Rusko se opět snaží ovlivnit americké volby, varuje Microsoft. Čína a Írán mu sekundují
včera
Ukrajina pozvala OSN a Červený kříž do obsazené ruské oblasti. Kreml zuří
včera
Jak pomoct zasaženým oblastem? Kromě materiálu a financí pomůžou i šikovné ruce nebo sdílení
včera
Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Zdroj: Libor Novák