KOMENTÁŘ | Co kdyby námi poskytnuté zbraně zabíjely v Rusku? Západ řeší dilema a ví, že Putin je nevyzpytatelný

Západní lídři by Ukrajincům neměli povolovat použít zbraně dlouhého doletu proti hloubi území Ruské federace. Moskva sice už vystavila mnoho takzvaných červených linií, které se nakonec ukázaly jako překročitelné. Právě tato nevyzpytatelnost ale nakonec může způsobit povolení tyto zbraně použít, a nakonec i zavlečení Západu do krvavého konfliktu s Ruskem. 

Kyjev dlouhodobě vyzývá západní země v čele se Spojenými státy a Velkou Británií, aby povolily používání zbraní dlouhého doletu proti území Ruské federace. „Potřebujeme povolení k použití západních zbraní proti vojenským cílům na území Ruské federace, dodávky raket s delším dosahem a posílení naší protivzdušné obrany,“ prohlásil vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Britové údajně ukrajinským silám opětovně nepovolili používat proti ruskému území zbraně dlouhého doletu Storm Shadow. „Pokud by Ukrajina mohla udeřit na nepřátelská vojska na svém území, odkud ohrožují Ukrajinu, pak by Ukrajina byla v mnohem lepší pozici, aby se ochránila,“ nastínil mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychij. 

Jenže co se bude dít, pokud západní spojenci Kyjevu používání zbraní dlouhého doletu proti ruskému území skutečně povolí? Kritici Kremlu dlouhodobě tvrdí, že se Západ příliš obává „červených linií“, o kterých nejvyšší vedení Ruské federace stále hovoří. Svědčí o tom mimo jiné důsledky „jaké jsme nikdy nezažili“, kterými Vladimir Putin hrozil při vyhlašování takzvané speciální vojenské operace v únoru 2022. Žádné nepřišly ani poté, co Západ podporuje ukrajinskou armádu více než dva roky. 

Rusko má ohromné zastrašovací kapacity a rozhodně si může dovolit hrozit „nepřekročitelnými“ červenými liniemi. Na druhou stranu ale vyhrožuje tak dlouho, že ho jen málokdo bere vážně. Bohužel tisíce jaderných zbraní a snad desetitisíce raket nejrůznějšího ražení mluví za vše – Rusko stále vlastní dostatečnou kapacitu na to, aby napadlo Severoatlantickou alianci.

Invaze i vojenská výroba pokračují dál, bez ohledu na tisíce a tisíce sankcí, které západní spojenci zavedli. Důvod je nasnadě – Ruská federace je největší stát světa se zhruba 150 miliony obyvatel. I přes sankce dokáže udržovat čilé obchodní styky s tak velkými ekonomikami jako je Čína, Indie, Brazílie nebo Írán. 

Ač se ze Západu a z Ukrajiny ozývá „nebojte se červených linií“, měli by si všichni lídři uvědomit, jestliže jejich překročení Rusové stále „nepotrestali“, může k tomu dojít. Právě nevyzpytatelnost ruské zahraniční a bezpečnostní politiky je tou pravou výzvou, které čelí všichni, od Tokia po Washington. Tito lídři o tom dobře vědí – rozhodně lépe než pisálek z pohodlí svého počítače. Někdy je ale nutné jim to připomenout.

Jsme v daleko horší situaci, než jakou byla studená válka. Ta získala své jméno hlavně díky tomu, že se na sebe Rusové a Američané vojensky nevrhli. Dnes jsou tomu ale mnohem blíže a nedají-li si pozor na svá slova a eventuálně také činy, stane se to. 

Rusko chce být respektované a silné; do jisté míry se mu to i daří. Západní lídři se jednání s ním nevyhnou a Ukrajině zřejmě také nemůžou povolit vše. Výpad do Kurské oblasti je do jisté míry v pořádku – Ukrajina byla napadena jako první a z míst, kde na ruském území její vojáci působí, létaly rakety zabíjející ukrajinské civilisty. 

Kyjevu ale nelze povolit ostřelování hloubi ruského území bez toho, aby nepanovaly vážné obavy z odplaty. Ta totiž jistě přijde ve chvíli, kdy se ukrajinská armáda „netrefí“ a místo vojenského letiště zasáhne například nemocnici ve vedlejším městě. Jak sama Moskva přiznává – vojenské objekty jsou legitimními cíli. Tuto obhajobu sice používá i v momentech, kdy „omylem“ zničí dětskou nemocnici, ale díky nemůže říci ani půl slova, pokud jí Ukrajinci zničí některý z vojenských objektů. 

Jak jsme naznačili již dříve, Rusko má množství možností, jak zastrašovat své nepřátele. To zákonitě znamená, že tyto možnosti může využít naostro. Moskva je totiž v ohledech zahraniční natolik nevyzpytatelná, že dokáže poslat proti Ukrajině „klubko“ jaderných zbraní – a odtud už neexistuje cesta ven – ať jsou debaty o povolení užití zbraní dlouhého doletu proti Rusku jakkoli vlastenecky a obranně míněny. 

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.
Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera. Komentář

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Rusko Vladimír Putin rakety Storm Shadow

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

včera

včera

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

včera

včera

Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu

První z přímých aktérů se vyjádřil k sobotnímu jednání v bazilice svatého Petra. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem před pohřbem papeže Františka za dobré. Podle Zelenského je možné, že se ve Vatikánu psala historie. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy