KOMENTÁŘ | Co kdyby námi poskytnuté zbraně zabíjely v Rusku? Západ řeší dilema a ví, že Putin je nevyzpytatelný

Západní lídři by Ukrajincům neměli povolovat použít zbraně dlouhého doletu proti hloubi území Ruské federace. Moskva sice už vystavila mnoho takzvaných červených linií, které se nakonec ukázaly jako překročitelné. Právě tato nevyzpytatelnost ale nakonec může způsobit povolení tyto zbraně použít, a nakonec i zavlečení Západu do krvavého konfliktu s Ruskem. 

Kyjev dlouhodobě vyzývá západní země v čele se Spojenými státy a Velkou Británií, aby povolily používání zbraní dlouhého doletu proti území Ruské federace. „Potřebujeme povolení k použití západních zbraní proti vojenským cílům na území Ruské federace, dodávky raket s delším dosahem a posílení naší protivzdušné obrany,“ prohlásil vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Britové údajně ukrajinským silám opětovně nepovolili používat proti ruskému území zbraně dlouhého doletu Storm Shadow. „Pokud by Ukrajina mohla udeřit na nepřátelská vojska na svém území, odkud ohrožují Ukrajinu, pak by Ukrajina byla v mnohem lepší pozici, aby se ochránila,“ nastínil mluvčí ukrajinské diplomacie Georgij Tychij. 

Jenže co se bude dít, pokud západní spojenci Kyjevu používání zbraní dlouhého doletu proti ruskému území skutečně povolí? Kritici Kremlu dlouhodobě tvrdí, že se Západ příliš obává „červených linií“, o kterých nejvyšší vedení Ruské federace stále hovoří. Svědčí o tom mimo jiné důsledky „jaké jsme nikdy nezažili“, kterými Vladimir Putin hrozil při vyhlašování takzvané speciální vojenské operace v únoru 2022. Žádné nepřišly ani poté, co Západ podporuje ukrajinskou armádu více než dva roky. 

Rusko má ohromné zastrašovací kapacity a rozhodně si může dovolit hrozit „nepřekročitelnými“ červenými liniemi. Na druhou stranu ale vyhrožuje tak dlouho, že ho jen málokdo bere vážně. Bohužel tisíce jaderných zbraní a snad desetitisíce raket nejrůznějšího ražení mluví za vše – Rusko stále vlastní dostatečnou kapacitu na to, aby napadlo Severoatlantickou alianci.

Invaze i vojenská výroba pokračují dál, bez ohledu na tisíce a tisíce sankcí, které západní spojenci zavedli. Důvod je nasnadě – Ruská federace je největší stát světa se zhruba 150 miliony obyvatel. I přes sankce dokáže udržovat čilé obchodní styky s tak velkými ekonomikami jako je Čína, Indie, Brazílie nebo Írán. 

Ač se ze Západu a z Ukrajiny ozývá „nebojte se červených linií“, měli by si všichni lídři uvědomit, jestliže jejich překročení Rusové stále „nepotrestali“, může k tomu dojít. Právě nevyzpytatelnost ruské zahraniční a bezpečnostní politiky je tou pravou výzvou, které čelí všichni, od Tokia po Washington. Tito lídři o tom dobře vědí – rozhodně lépe než pisálek z pohodlí svého počítače. Někdy je ale nutné jim to připomenout.

Jsme v daleko horší situaci, než jakou byla studená válka. Ta získala své jméno hlavně díky tomu, že se na sebe Rusové a Američané vojensky nevrhli. Dnes jsou tomu ale mnohem blíže a nedají-li si pozor na svá slova a eventuálně také činy, stane se to. 

Rusko chce být respektované a silné; do jisté míry se mu to i daří. Západní lídři se jednání s ním nevyhnou a Ukrajině zřejmě také nemůžou povolit vše. Výpad do Kurské oblasti je do jisté míry v pořádku – Ukrajina byla napadena jako první a z míst, kde na ruském území její vojáci působí, létaly rakety zabíjející ukrajinské civilisty. 

Kyjevu ale nelze povolit ostřelování hloubi ruského území bez toho, aby nepanovaly vážné obavy z odplaty. Ta totiž jistě přijde ve chvíli, kdy se ukrajinská armáda „netrefí“ a místo vojenského letiště zasáhne například nemocnici ve vedlejším městě. Jak sama Moskva přiznává – vojenské objekty jsou legitimními cíli. Tuto obhajobu sice používá i v momentech, kdy „omylem“ zničí dětskou nemocnici, ale díky nemůže říci ani půl slova, pokud jí Ukrajinci zničí některý z vojenských objektů. 

Jak jsme naznačili již dříve, Rusko má množství možností, jak zastrašovat své nepřátele. To zákonitě znamená, že tyto možnosti může využít naostro. Moskva je totiž v ohledech zahraniční natolik nevyzpytatelná, že dokáže poslat proti Ukrajině „klubko“ jaderných zbraní – a odtud už neexistuje cesta ven – ať jsou debaty o povolení užití zbraní dlouhého doletu proti Rusku jakkoli vlastenecky a obranně míněny. 

Související

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Rusko Vladimír Putin rakety Storm Shadow

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Robert Fico

Slovensko jde ve stopách Ruska. Schválilo kontroverzní zákon o neziskových organizacích

Slovenský parlament ve středu těsnou většinou přijal nový zákon, který zpřísňuje pravidla pro neziskové organizace. Opatření, jež podle kritiků nese znaky ruské legislativy, prošlo zrychleným legislativním procesem a získalo pouze nejnutnější počet 76 hlasů. Zákon ukládá neziskovým organizacím povinnost zveřejňovat informace o svých dárcích a zavádí sankce za jejich nezveřejnění.

před 55 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vladimir Putin vychválil Elona Muska. Přirovnal ho k sovětské legendě

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu ke studentům na Baumanově moskevské státní technické univerzitě vyzdvihl Elona Muska. Podle něj jde o výjimečného člověka, který – ač žije ve Spojených státech – je posedlý vizí cesty na Mars. Takové osobnosti se podle Putina objevují jen zřídka, neboť jsou poháněny silnou ideou.

před 1 hodinou

Nové záběry z atentátu na Fica zveřejnila finská televize YLE

YLE: Dosud nezveřejněné děsivé záběry z atentátu na Roberta Fica

Dosud nezveřejněné záběry z atentátu na slovenského premiéra z května 2024 se nyní dostaly na veřejnost díky dokumentu finské televize. Syrové sekundy po výstřelech v Handlové zachycují dramatické momenty střelby z jiného úhlu a znovu oživují děsivé chvíle, které zasáhly nejen Slovensko, ale i širokou veřejnost ve střední Evropě.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 6 hodinami

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025) Prohlédněte si galerii

Další bezohledný ruský útok. Dron v Dnipru zabil několik civilistů, mezi oběťmi i dítě

Ruský dronový útok na město Dnipro si ve čtvrtek v noci vyžádal tři mrtvé, včetně dítěte, a desítky zraněných. Útočníci zasáhli obytné domy, školní budovy i potravinářský závod. Incident se odehrál jen několik dní po podobně brutálních útocích balistickými raketami na Sumy a Kryvyj Rih, kde zemřely desítky civilistů včetně dětí.

před 7 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem

Americký federální soudce James Boasberg varoval, že by mohl pohnat administrativu prezidenta Donalda Trumpa k odpovědnosti za pohrdání soudem. Důvodem je „úmyslné nerespektování“ soudního příkazu, který měl dočasně zastavit deportace více než 200 osob do Salvadoru. Tyto deportace přesto proběhly, a to navzdory jasnému rozhodnutí soudu.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček

Ruský generálmajor Ivan Popov se po měsících v nemilosti vrací na ukrajinskou frontu. Respektovaný velitel 58. kombinované armády, která operovala na jihu Ukrajiny, se v minulosti těšil uznání, dokud nezaslal kolegům hlasovou zprávu, v níž ostře kritizoval vedení ruského ministerstva obrany. Podle jeho slov byl odvolán poté, co si „dovolil stěžovat“.

včera

včera

Donald Trump

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět

Donald Trump vybral Spojeným státům velice nepříjemného nepřítele. Nejenže se postavil Číně v obchodní válce, která ochromila vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, ale zároveň tím urychlil proměnu globálního řádu. Čína dnes expanduje nejen v Asii, ale i v Africe a Latinské Americe – buduje infrastrukturu, investuje do těžby strategických surovin a nenápadně upevňuje svůj geopolitický vliv. Zatímco Spojené státy se stáhly z některých klíčových pozic, Peking do nich vstoupil s nabídkou úvěrů, železnic a nových spojenectví. Svět se mění – a Čína je připravena určovat jeho tempo.

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

včera

Donald Trump

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát

Komentátor deníku New York Times Thomas L. Friedman se ve svém nejnovějším sloupku ostře pustil do způsobu, jakým prezident Donald Trump řídí domácí politiku. Vyjádřil zmatek nad tím, že hlava státu uprostřed vyhrocené obchodní války podepsala exekutivní příkaz na podporu těžby uhlí. „Svět nyní vidí Trumpovu Ameriku přesně takovou, jakou se stává: darebácký stát vedený impulzivním silákem odtrženým od právního státu a dalších ústavních amerických principů a hodnot,“ varoval.

včera

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opět přitvrzují vůči Číně. Bílý dům oznámil, že Peking nyní čelí až 245procentnímu clu na dovoz do USA, což je výrazné navýšení oproti dříve uváděné sazbě 145 %. Důvodem jsou podle americké administrativy čínské odvetné kroky a rostoucí obavy o národní bezpečnost, uvedl server Newsweek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy