KOMENTÁŘ | Co udělá rok 2024 s kursem koruny, úroky hypoték, cenami nemovitostí, pohonných hmot i elektřiny?

Bankovní rada České národní banky na svém předvánočním měnověpolitickém zasedání rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. Tím ČNB v podstatě ukončila nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přešla do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky, jež bude charakterizovat rok nadcházející.

Radní ČNB jednomyslným rozhodnutím snížit úrok již v prosinci, a nečekat do roku 2024, vyslali signál, že jsou přesvědčeni, že ani lednové přecenění, například v oblasti cen energií, nebude natolik závratné, aby zhatilo jejich snahu o návrat inflace k inflačnímu cíli ve výši dvou procent. Do jeho blízkosti by se inflace mohla dostat hned zkraje příštího roku.

V roce 2024 tedy budeme svědky dalšího citelného poklesu základní úrokové sazby, která svoji pouť příštím rokem skončí nejspíše na úrovni 3,75 procenta.

Pokles úroků ČNB předznamenaly v uplynulých dnes a týdnech již některé banky snížením svých sazeb na hypotékách. Hypotéku lze v Česku s pětiletou fixací pořídit už i za 4,5 procenta, do konce roku 2024 by nejlevnější hypotéky mohly při dané fixaci mít úrok pod třemi procenty. To je úroveň kdy se začíná hypotéka vyplácet před bydlením v nájmu. S poklesem sazeb hypoték proto lze očekávat zesílení zájmu o nákup nemovitostí a poměrně silný tlak na růst jejich cen.  

Očekáváme, že ČNB už hned v prvním čtvrtletí příštího roku ještě přidá na tempu snižování úroků, právě kvůli výraznému poklesu inflace hned zkraje roku. Tudíž rok 2024 zakončí na sazbě takřka jen poloviční oproti té ještě nedávné sedmiprocentní, a sice 3,75 procenta. To zejména v první polovině roku 2024 vyvolá tlak na oslabování koruny z důvodu snižujícího se rozpětí mezi úroky na koruně a úroky na euru, resp. dolaru. Jenže jak Evropská centrální banka, tak americká centrální banka zahájí snižování sazeb nakonec zřejmě jen o málo později než ČNB. Toto jejich snižování bude zase vyvolávat tlak na zvýšení úrokového rozpětí. Takže ve druhé polovině roku 2024 lze očekávat stabilizaci, až zvrat vývoje a koruna by měla rok zakončit na mírně silnější úrovni vůči euru i dolaru, než na jaké je nyní. V polovině příštího roku by se euro mělo prodávat za 24,70 koruny, koncem roku 2024 pak za 24,45 (dnes se euro prodává za 24,56 koruny).

V příštím roce by pohonné hmoty měly být v průměru o něco málo levnější, než jsou nyní. Tato prognóza je ovšem zatížena významnou dávkou nejistoty, a to zejména s ohledem na nevyzpytatelný geopolitický vývoj. Válka na Ukrajině či situace na Blízkém východě mohou snadno eskalovat a vyvolat citelný nárůst cen pohonných hmot v ČR. Napjaté nadále zůstanou vztahy USA a Číny, které mohou být dalším zdrojem výrazného vzestupu cen paliv. Pokud se však žádné z těchto či podobných rizik nezhmotní, průměrná cena ropy Brent se bude v příštím roce pohybovat kolem 75 dolarů za barel. Česká koruna i vůči dolaru by měla během příštího roku postupně zpevnit, a to až na úroveň 22,15 za rok touto dobou. Pohonné hmoty by tedy zejména ve druhé polovině příštího roku rozhodně neměly zdražovat z důvodu slabé koruny. Nyní vyjde dolar na 22,30 koruny.

Cena elektřiny u nabíječek elektroaut by měla být v příštím roce stejná nebo nepatrně vyšší než letos a pohybovat se v rozmezí od 10 do 20 korun za kilowatthodinu, v závislosti na dodavateli, typu nabíjecí stanice či statusu zákazníka (registrovaný v. neregistrovaný). Silová elektřina totiž sice zlevňuje, ale na druhou stranu naroste cena regulované složky ceny elektřiny.