KOMENTÁŘ | NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Zelenskyj se při rozhovoru s republikánským kandidátem na šéfa Bílého domu Donaldem Trumpem zmínil o tom, že se Ukrajina ještě v 90. letech vzdala svých jaderných zbraní. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci,“ řekl Trumpovi.

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu. „Ze všech těch velkých mocností, všech jaderných států, která z nich utrpěla? Byli to všichni? Ne, pouze Ukrajina. Kdo se vzdal jaderných zbraní? Byli to všichni? Pouze Ukrajina. Kdo je dnes ve válce? Ukrajina.“

V současnosti drží jaderné zbraně devět zemí, z toho suverénně nejvíce Rusko a Spojené státy. Obě země drží každá přes 40 % světového jaderného arsenálu.

Historicky ale těchto zemí bylo o něco víc. Jihoafrická republika se své výzbroje vzdala ve prospěch jaderného odzbrojování, Ukrajina a Kazachstán se jich vzdali jako dědictví Sovětského svazu. V tomto ohledu bylo roku 1994 podepsáno Budapešťské memorandum, jehož signatáři jsou USA, Velká Británie a Rusko.

Toto memorandum mělo zaručit respektování nezávislosti a svrchovanosti Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, zdržení se hrozby použití síly nebo použití síly proti těmto státům a závazek nevyužívat ekonomický nátlak na ovlivnění jejich politiky. Na základě memoranda se tyto země zavázaly připojit k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garance své suverenity a územní celistvost.

Ukrajina se stala obětí toho, že pro Kreml, a především Vladimira Putina, znamenají podobné dohody pouhý cár papíru. Cokoliv, co Moskva pod vedením Putina podepíše, má stejnou relevanci jako bianco směnka – nemá smysl ji podepisovat a pokud tak učiníte, zřejmě vás to přijde pěkně draho.

Rusko si podpisem Budapešťského memoranda zajistilo klid. Ukrajina nemá k dispozici jaderné zbraně a díky tomu ji mohla ruská armáda napadnout a zároveň zůstat v relativním bezpečí a klidu, že na Moskvu a Petrohrad nespadnou jaderné hlavice. Kreml si v 90. letech zajistil, že se může ke svým sousedům chovat, jak se mu zachce a nedostane se do existenčního ohrožení.

Naproti tomu jeho sousední země – zejména ty neautoritářské – čelí dilematu. Jak srovnat krok s jaderným Ruskem a nepřivolat na sebe zkázu podobnou, jakou dnes prožívá Ukrajina? Zvlášť ve chvíli, kdy je váš obrovský soused ochoten vymyslet si jakoukoli záminku k tomu, aby vás napadl?

Zelenskyj to zkusil vyřešit jednoduše: pohrozil Moskvě jadernými zbraněmi, ač žádné nemá a zřejmě ani mít nebude. Ukrajina by se dostala do smrtelného nebezpečí, kdyby se pokusila jen o vývoj technologií potřebných k výrobě zbraní hromadného ničení.

Na druhou stranu by ale Ukrajina jako jaderná mocnost mohla vyrovnat rovnováhu sil ve východní Evropě. Americké jaderné zbraně sice na evropském kontinentu přítomné jsou, stejně tak britské a francouzské, ale oprávnění k jejich použití mají pouze země, které tyto zbraně ve skutečnosti vlastní.

Jaderná mocnost ve východní Evropě může změnit pravidla hry. Putin, ač jeho rétorika zní úplně jinak, nehodlá uvrhnout svět do globální katastrofy, jíž by použití zbraní hromadného ničení znamenalo. Právě naopak, ruské jednotky by se velice rychle z Ukrajiny stáhly a Kreml by zahájil jednání.

Zelenskyj to moc dobře ví, ale zároveň tak trochu přehnal své „ultimátum“ – buď NATO, nebo jaderné zbraně. Pro Moskvu je totiž Ukrajina jako jaderné mocnost nebo Ukrajina v Severoatlantické alianci prakticky totéž – nepřijatelná možnost, které musí za každou cenu zabránit.

Kyjev není v pozici, kdy může Rusku hrozit „jadernými zbraněmi nebo NATO“. Jaderné zbraně totiž (ještě) nedokáže vyvinout a řada členů se zdráhá vůbec předat Ukrajině pozvánku do NATO. Zároveň Kyjev není bezzubý – ruské invazi se poměrně úspěšně brání bezmála tři roky a zřejmě ještě nějakou dobu bude muset pokračovat. Nutno podotknout, že Ruské federaci způsobil pořádné škody.

Podobná slova, jaká vyřkl Zelenskyj, se nevyplácejí. Moskva totiž ke své agresi využívá doslova neexistující záminky – jako nacismus na Ukrajině nebo agresi NATO, ostatně to byl důvod k plnohodnotné invazi z února 2022. Pokud záminka není falešná, ušetří Kremlu spoustu práce s propagandou a hybridním válčením.

K tomu, aby ruská armáda mohla vtrhnout na Ukrajinu, vytvořila rozsáhlou síť dezinformací, zločineckých skupin zaměřených na hybridní válku a rozjela mohutnou propagandistickou mašinerii. Ač se to Západ snaží odsuzovat a bojovat proti tomu, nemůže uspět. Moskva vytvořila svůj „malý ruský svět“, kde je pravda sprosté slovo a násilí jediným možným řešením.