KOMENTÁŘ | NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.

Zelenskyj se při rozhovoru s republikánským kandidátem na šéfa Bílého domu Donaldem Trumpem zmínil o tom, že se Ukrajina ještě v 90. letech vzdala svých jaderných zbraní. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci,“ řekl Trumpovi.

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu. „Ze všech těch velkých mocností, všech jaderných států, která z nich utrpěla? Byli to všichni? Ne, pouze Ukrajina. Kdo se vzdal jaderných zbraní? Byli to všichni? Pouze Ukrajina. Kdo je dnes ve válce? Ukrajina.“

V současnosti drží jaderné zbraně devět zemí, z toho suverénně nejvíce Rusko a Spojené státy. Obě země drží každá přes 40 % světového jaderného arsenálu.

Historicky ale těchto zemí bylo o něco víc. Jihoafrická republika se své výzbroje vzdala ve prospěch jaderného odzbrojování, Ukrajina a Kazachstán se jich vzdali jako dědictví Sovětského svazu. V tomto ohledu bylo roku 1994 podepsáno Budapešťské memorandum, jehož signatáři jsou USA, Velká Británie a Rusko.

Toto memorandum mělo zaručit respektování nezávislosti a svrchovanosti Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, zdržení se hrozby použití síly nebo použití síly proti těmto státům a závazek nevyužívat ekonomický nátlak na ovlivnění jejich politiky. Na základě memoranda se tyto země zavázaly připojit k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garance své suverenity a územní celistvost.

Ukrajina se stala obětí toho, že pro Kreml, a především Vladimira Putina, znamenají podobné dohody pouhý cár papíru. Cokoliv, co Moskva pod vedením Putina podepíše, má stejnou relevanci jako bianco směnka – nemá smysl ji podepisovat a pokud tak učiníte, zřejmě vás to přijde pěkně draho.

Rusko si podpisem Budapešťského memoranda zajistilo klid. Ukrajina nemá k dispozici jaderné zbraně a díky tomu ji mohla ruská armáda napadnout a zároveň zůstat v relativním bezpečí a klidu, že na Moskvu a Petrohrad nespadnou jaderné hlavice. Kreml si v 90. letech zajistil, že se může ke svým sousedům chovat, jak se mu zachce a nedostane se do existenčního ohrožení.

Naproti tomu jeho sousední země – zejména ty neautoritářské – čelí dilematu. Jak srovnat krok s jaderným Ruskem a nepřivolat na sebe zkázu podobnou, jakou dnes prožívá Ukrajina? Zvlášť ve chvíli, kdy je váš obrovský soused ochoten vymyslet si jakoukoli záminku k tomu, aby vás napadl?

Zelenskyj to zkusil vyřešit jednoduše: pohrozil Moskvě jadernými zbraněmi, ač žádné nemá a zřejmě ani mít nebude. Ukrajina by se dostala do smrtelného nebezpečí, kdyby se pokusila jen o vývoj technologií potřebných k výrobě zbraní hromadného ničení.

Na druhou stranu by ale Ukrajina jako jaderná mocnost mohla vyrovnat rovnováhu sil ve východní Evropě. Americké jaderné zbraně sice na evropském kontinentu přítomné jsou, stejně tak britské a francouzské, ale oprávnění k jejich použití mají pouze země, které tyto zbraně ve skutečnosti vlastní.

Jaderná mocnost ve východní Evropě může změnit pravidla hry. Putin, ač jeho rétorika zní úplně jinak, nehodlá uvrhnout svět do globální katastrofy, jíž by použití zbraní hromadného ničení znamenalo. Právě naopak, ruské jednotky by se velice rychle z Ukrajiny stáhly a Kreml by zahájil jednání.

Zelenskyj to moc dobře ví, ale zároveň tak trochu přehnal své „ultimátum“ – buď NATO, nebo jaderné zbraně. Pro Moskvu je totiž Ukrajina jako jaderné mocnost nebo Ukrajina v Severoatlantické alianci prakticky totéž – nepřijatelná možnost, které musí za každou cenu zabránit.

Kyjev není v pozici, kdy může Rusku hrozit „jadernými zbraněmi nebo NATO“. Jaderné zbraně totiž (ještě) nedokáže vyvinout a řada členů se zdráhá vůbec předat Ukrajině pozvánku do NATO. Zároveň Kyjev není bezzubý – ruské invazi se poměrně úspěšně brání bezmála tři roky a zřejmě ještě nějakou dobu bude muset pokračovat. Nutno podotknout, že Ruské federaci způsobil pořádné škody.

Podobná slova, jaká vyřkl Zelenskyj, se nevyplácejí. Moskva totiž ke své agresi využívá doslova neexistující záminky – jako nacismus na Ukrajině nebo agresi NATO, ostatně to byl důvod k plnohodnotné invazi z února 2022. Pokud záminka není falešná, ušetří Kremlu spoustu práce s propagandou a hybridním válčením.

K tomu, aby ruská armáda mohla vtrhnout na Ukrajinu, vytvořila rozsáhlou síť dezinformací, zločineckých skupin zaměřených na hybridní válku a rozjela mohutnou propagandistickou mašinerii. Ač se to Západ snaží odsuzovat a bojovat proti tomu, nemůže uspět. Moskva vytvořila svůj „malý ruský svět“, kde je pravda sprosté slovo a násilí jediným možným řešením.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) komentář

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

V Česku se potvrdilo nové ohnisko ptačí chřipky

V Česku se po půl roce opět potvrdila přítomnost ptačí chřipky. Nemoc se prokázala u velkochovu na Vysočině, informovala Státní veterinární správa (SVS). Jde o druhé letošní ohnisko, poprvé se nákaza objevila v květnu v Čejkovicích v Jihomoravském kraji.

před 3 hodinami

Andrej Babiš a Petr Pavel

Je to na Babišovi, kdy bude premiérem, uvedl Hrad po dnešním jednání

Pražský hrad potvrdil, že prezident Petr Pavel požaduje, aby předseda hnutí ANO veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů. Pokud tak věrohodně učiní, hlava státu je připravena ho jmenovat premiérem bez dalšího dokladu. Pavel se dnes také vyjádřil k některým částem programového prohlášení. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Už nechce být jen peněženkou Evropy. Zbrojení Německa mění poměr sil, stává se dominantní mocností

Po desetiletí fungovala Evropská unie na nevyřčeném ujednání: Německo řešilo finanční otázky, zatímco Francie vojenské záležitosti. Tato situace se nyní mění, jelikož Německo usiluje o to, aby se stalo dominantní vojenskou mocností v Evropě, čímž dochází k masivnímu politickému přeskupení sil. Ve Francii panuje snaha udržet si svou relevanci, zatímco v Polsku německé zbrojení vyvolává jak staré obavy, tak pocit, že spojenectví Berlína a Varšavy by mohlo být nejúčinnější cestou k zadržení Ruska.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nicolás Maduro, venezuelský politik, který se 8. března 2013 stal prozatímním prezidentem země.

Venezuela vyhlásila v reakci na připlutí americké letadlové lodě masivní mobilizaci

Venezuela oznámila, že spouští „masivní mobilizaci“ vojenského personálu, zbraní a techniky jako reakci na posilování amerických válečných lodí a jednotek v Karibském moři. Podle ministra obrany Vladimira Padrina Lópeze budou pozemní, letecké, námořní a záložní síly provádět cvičení až do středy. Ministr popsal toto nasazení jako odpověď na „imperialistickou hrozbu“ představovanou americkým posilováním.

před 7 hodinami

Tomio Okamura (SPD) ve sněmovní lavici vedle bratra Hayata (KDU-ČSL).

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pavel Nedvěd

Fotbalový Hradec se dočkal prodeje. Získá ho skupina kolem Nedvěda a Ulicha

Dlouho diskutovaný a chystaný prodej fotbalového klubu Hradce Králové byl začátkem listopadu konečně schválen. Město se rozhodlo svůj 89procentní podíl prodat společnosti Fotbal HK 1905, jejímiž majiteli jsou současný generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd a Ivo Ulich společně s Ondřejem Tomkem, Pavlem Rejchrtem a Radkem Šenkem. Celý proces prodeje by měl být dokončen do konce kalendářního roku.

před 10 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Lavrov se konečně zase objevil. Rusko nadále stojí o summit v Budapešti

Konec spekulacím. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se opět objevil na veřejnosti a prohlásil, že Moskva je nadále připravena jednat o přípravě summitu mezi ruskou a americkou hlavou státu. V uplynulých dnech se přitom vyskytly spekulace, že Lavrov po více než 20 letech ve funkci upadl v nemilost prezidenta Vladimira Putina kvůli debaklu ve věci neuskutečněného jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. 

před 12 hodinami

Loděnice Northrop Grumman v Newport News ve Virginii staví největší letadlovou loď na světě USS Gerald R. Ford

Největší americká válečná loď vstoupila do vod Latinské Ameriky. Napětí s Venezuelou roste

Americké námořnictvo oznámilo, že USS Gerald R Ford, nejnovější a největší letadlová loď na světě, dorazila do oblasti odpovědnosti Jižního velitelství USA (US Southern Command), která zahrnuje Latinskou Ameriku a Karibik. Příchod lodi a úderné skupiny, kterou vede a jež zahrnuje desítky letadel a torpédoborců, znamená eskalaci vojenské přítomnosti mezi Spojenými státy a Venezuelou. Rozmístění letadlové lodi bylo ohlášeno téměř před třemi týdny.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prokuratura na Slovensku potvrdila: Darování stíhaček Ukrajině nebylo trestným činem

Převod stíhaček MiG-29 z majetku Slovenska na Ukrajinu, který proběhl na jaře 2023, nebyl trestným činem. Rozhodla o tom bratislavská prokuratura. Vyšetřování tak končí stíhání bývalého premiéra Eduarda Hegera a jeho ministra obrany Jaroslava Naďa, na něž podalo trestní oznámení současné ministerstvo obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy