KOMENTÁŘ | NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.

Zelenskyj se při rozhovoru s republikánským kandidátem na šéfa Bílého domu Donaldem Trumpem zmínil o tom, že se Ukrajina ještě v 90. letech vzdala svých jaderných zbraní. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci,“ řekl Trumpovi.

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu. „Ze všech těch velkých mocností, všech jaderných států, která z nich utrpěla? Byli to všichni? Ne, pouze Ukrajina. Kdo se vzdal jaderných zbraní? Byli to všichni? Pouze Ukrajina. Kdo je dnes ve válce? Ukrajina.“

V současnosti drží jaderné zbraně devět zemí, z toho suverénně nejvíce Rusko a Spojené státy. Obě země drží každá přes 40 % světového jaderného arsenálu.

Historicky ale těchto zemí bylo o něco víc. Jihoafrická republika se své výzbroje vzdala ve prospěch jaderného odzbrojování, Ukrajina a Kazachstán se jich vzdali jako dědictví Sovětského svazu. V tomto ohledu bylo roku 1994 podepsáno Budapešťské memorandum, jehož signatáři jsou USA, Velká Británie a Rusko.

Toto memorandum mělo zaručit respektování nezávislosti a svrchovanosti Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, zdržení se hrozby použití síly nebo použití síly proti těmto státům a závazek nevyužívat ekonomický nátlak na ovlivnění jejich politiky. Na základě memoranda se tyto země zavázaly připojit k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garance své suverenity a územní celistvost.

Ukrajina se stala obětí toho, že pro Kreml, a především Vladimira Putina, znamenají podobné dohody pouhý cár papíru. Cokoliv, co Moskva pod vedením Putina podepíše, má stejnou relevanci jako bianco směnka – nemá smysl ji podepisovat a pokud tak učiníte, zřejmě vás to přijde pěkně draho.

Rusko si podpisem Budapešťského memoranda zajistilo klid. Ukrajina nemá k dispozici jaderné zbraně a díky tomu ji mohla ruská armáda napadnout a zároveň zůstat v relativním bezpečí a klidu, že na Moskvu a Petrohrad nespadnou jaderné hlavice. Kreml si v 90. letech zajistil, že se může ke svým sousedům chovat, jak se mu zachce a nedostane se do existenčního ohrožení.

Naproti tomu jeho sousední země – zejména ty neautoritářské – čelí dilematu. Jak srovnat krok s jaderným Ruskem a nepřivolat na sebe zkázu podobnou, jakou dnes prožívá Ukrajina? Zvlášť ve chvíli, kdy je váš obrovský soused ochoten vymyslet si jakoukoli záminku k tomu, aby vás napadl?

Zelenskyj to zkusil vyřešit jednoduše: pohrozil Moskvě jadernými zbraněmi, ač žádné nemá a zřejmě ani mít nebude. Ukrajina by se dostala do smrtelného nebezpečí, kdyby se pokusila jen o vývoj technologií potřebných k výrobě zbraní hromadného ničení.

Na druhou stranu by ale Ukrajina jako jaderná mocnost mohla vyrovnat rovnováhu sil ve východní Evropě. Americké jaderné zbraně sice na evropském kontinentu přítomné jsou, stejně tak britské a francouzské, ale oprávnění k jejich použití mají pouze země, které tyto zbraně ve skutečnosti vlastní.

Jaderná mocnost ve východní Evropě může změnit pravidla hry. Putin, ač jeho rétorika zní úplně jinak, nehodlá uvrhnout svět do globální katastrofy, jíž by použití zbraní hromadného ničení znamenalo. Právě naopak, ruské jednotky by se velice rychle z Ukrajiny stáhly a Kreml by zahájil jednání.

Zelenskyj to moc dobře ví, ale zároveň tak trochu přehnal své „ultimátum“ – buď NATO, nebo jaderné zbraně. Pro Moskvu je totiž Ukrajina jako jaderné mocnost nebo Ukrajina v Severoatlantické alianci prakticky totéž – nepřijatelná možnost, které musí za každou cenu zabránit.

Kyjev není v pozici, kdy může Rusku hrozit „jadernými zbraněmi nebo NATO“. Jaderné zbraně totiž (ještě) nedokáže vyvinout a řada členů se zdráhá vůbec předat Ukrajině pozvánku do NATO. Zároveň Kyjev není bezzubý – ruské invazi se poměrně úspěšně brání bezmála tři roky a zřejmě ještě nějakou dobu bude muset pokračovat. Nutno podotknout, že Ruské federaci způsobil pořádné škody.

Podobná slova, jaká vyřkl Zelenskyj, se nevyplácejí. Moskva totiž ke své agresi využívá doslova neexistující záminky – jako nacismus na Ukrajině nebo agresi NATO, ostatně to byl důvod k plnohodnotné invazi z února 2022. Pokud záminka není falešná, ušetří Kremlu spoustu práce s propagandou a hybridním válčením.

K tomu, aby ruská armáda mohla vtrhnout na Ukrajinu, vytvořila rozsáhlou síť dezinformací, zločineckých skupin zaměřených na hybridní válku a rozjela mohutnou propagandistickou mašinerii. Ač se to Západ snaží odsuzovat a bojovat proti tomu, nemůže uspět. Moskva vytvořila svůj „malý ruský svět“, kde je pravda sprosté slovo a násilí jediným možným řešením.

Související

Ruský útok na město Sumy

34 mrtvých, 117 zraněných. Útok na Sumy se stal omylem, prohlásil Trump

Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 osob utrpělo zranění, vyvolal ostrou mezinárodní reakci. Spojenci Ukrajiny, zejména státy Západu, jej označili za hrůzný čin a válečný zločin. Mezi oběťmi byli i civilisté, které zásah zasáhl v blízkosti státní univerzity a kongresového centra.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) komentář

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Radoslaw Sikorski

Polsko se obořilo na Trumpa: Nevidíte, jak se vám Putin posmívá?

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se vysmívá prezidentu Spojených států Donaldu Trumpovi prostřednictvím pokračujících útoků na civilisty na Ukrajině. Uvedl to po krvavém raketovém útoku na město Sumy, kde zahynuly desítky nevinných lidí.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

před 1 hodinou

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump má problém, se kterým nepočítal. Čína navzdory nátlaku nechce jednat

Prezident Donald Trump čelí v nadcházejícím týdnu klíčovému momentu své obchodní politiky vůči Číně. Po uvalení drastických celních sazeb ve výši 145 % na čínské zboží se vyostřuje konfrontace, která může zásadně otřást americkou ekonomikou i celosvětovým trhem. Čínský prezident Si Ťin-pching zatím odmítá reagovat na tlak Washingtonu a volání po dohodě, což Trumpa staví do obtížné situace. 

před 5 hodinami

Čína

"Nebe nespadne". Čína uklidňuje svět po Trumpových celních excesech

Čína se pokusila uklidnit obavy z dopadu zvýšených amerických cel na její exportní sektor. Mluvčí čínské celní správy Lyu Daliang prohlásil, že „nebe nespadne“, i když prezident USA Donald Trump zintenzivnil obchodní tlak vůči Pekingu. Světové burzy na začátku týdne reagovaly růstem, především díky zmírnění některých opatření, která se týkají elektroniky.

před 6 hodinami

Náboženství, ilustrační fotografie

"Byly jsme jako středověké otrokyně, musely jsme se týrat." Slavnou církví Opus Dei otřásá skandál

V Argentině se rozhořel rozsáhlý skandál spojený s katolickou organizací Opus Dei, kterou 43 žen viní z dlouholetého zneužívání, nucené práce a psychického útlaku. Podle žaloby, kterou nyní vyšetřují argentinské federální úřady, byly dívky, mnohdy ve věku pouhých 12 let, lákány pod příslibem vzdělání a lepší budoucnosti. Místo toho se však podle jejich svědectví ocitly v prostředí připomínajícím středověké otroctví.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump opět vše mění: Výjimky na smartphony a elektroniku? Pouze dočasně

Spojené státy se opět ocitly v centru celosvětového obchodního napětí poté, co prezident Donald Trump oznámil, že výjimky z dovozních cel pro smartphony, notebooky a další elektroniku nebudou mít dlouhého trvání. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že „nikdo se nedostane z háku“, čímž zpochybnil předchozí rozhodnutí Bílého domu o dočasném uvolnění cel na vybrané produkty z Číny.

před 8 hodinami

Evropská unie

Prorazí EU Trumpův nezájem a chaos? Pokusí se využít zmrazení cel

Evropská unie plánuje oživit svou nabídku na nákup většího množství amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) ve snaze urovnat obchodní spory s prezidentem Donaldem Trumpem. Unie tak reaguje na nedávné zmrazení cel ze strany USA, které představuje příležitost k obnovení jednání.

před 8 hodinami

Ruský útok na město Sumy

34 mrtvých, 117 zraněných. Útok na Sumy se stal omylem, prohlásil Trump

Ruský raketový útok na ukrajinské město Sumy, při němž zemřelo nejméně 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 osob utrpělo zranění, vyvolal ostrou mezinárodní reakci. Spojenci Ukrajiny, zejména státy Západu, jej označili za hrůzný čin a válečný zločin. Mezi oběťmi byli i civilisté, které zásah zasáhl v blízkosti státní univerzity a kongresového centra.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 16 hodinami

včera

Donald Trump

Lékařská zpráva zveřejněna. Jaký je zdravotní stav Donalda Trumpa?

Bílý dům zveřejnil výsledky každoroční lékařské prohlídky amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle závěrů lékařského týmu je jeho zdravotní stav vynikající. Jde o první komplexní vyšetření od Trumpova návratu do prezidentského úřadu a jeho lékaři konstatovali, že prezident je plně způsobilý nadále vykonávat všechny ústavní povinnosti.

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Čína poprvé oficiálně vyzvala Trumpa, aby zrušil cla

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se znovu prohloubilo poté, co čínské ministerstvo obchodu oficiálně vyzvalo prezidenta Donalda Trumpa, aby „zcela zrušil“ tzv. odvetná cla. Peking reaguje na nedávné zvýšení amerických cel na čínské zboží, které nyní dosahují až 145 %, což je dosud nejvyšší úroveň v probíhající obchodní válce.

včera

Mše za Annu Slováčkovou v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru v Praze Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Anna Slováčková (†29): Veřejnost se dnes rozloučila se slavnou umělkyní

V neděli se v bazilice sv. Ludmily na náměstí Míru konaly mše, které se proměnily v důstojnou vzpomínku na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Nešlo sice o oficiální zádušní mši, její jméno ale zaznělo z úst kněze během přímluv a prostor před oltářem zaplnily růže, svíčky a lidé, kteří zavzpomínali na mladou umělkyni. 

včera

Donald Trump

Trumpův paradox: Celoživotní odpůrce jaderných zbraní může rozpoutat nejrychlejší nukleární zbrojení od studené války

Donald Trump od osmdesátých let tvrdí, že se snaží zabránit jaderné apokalypse. Už jako mladý podnikatel údajně navrhl, že pokud by ho prezident Ronald Reagan jmenoval „plnomocným velvyslancem“, ukončil by studenou válku „během jedné hodiny“. Téma jaderných zbraní neopustil ani později – v roce 2018, před summitem s Vladimirem Putinem v Helsinkách, označil jaderné zbraně za „největší problém světa“ a prohlásil: „Žádné jaderné zbraně nikde na světě.“ 

včera

včera

Donald Trump

Svět za Trumpa platí obrovskou cenu: Sleduje jeho kroky, zatímco ignoruje jiné krize

Současný americký prezident Donald Trump se podle mnohých vyžívá ve své pozici globálního hybatele. Vytváří neustálé napětí na světových trzích, manipuluje s tarify jako s televizní show a drží mezinárodní obchod jako rukojmí. Jak ale upozorňuje britský publicista Jonathan Freedland, skutečná cena Trumpova působení nespočívá jen v miliardách dolarů ztracených na burzách. Jde o tzv. náklady příležitosti – tedy vše, co by svět mohl dělat, kdyby nebyl paralyzován a vyčerpán snahou reagovat na rozmary jediného muže.

včera

Diplomaté promluvili: Už nevíme, co Trump vlastně chce. Snažíme se jednat, ale kašle na nás.

Trumpova administrativa čelí rostoucí kritice ze zahraničí kvůli své nepředvídatelné obchodní politice. Podle průzkumu serveru Politico, který oslovil diplomaty z více než 15 zemí včetně pěti klíčových asijských obchodních partnerů, panuje ve světě ohledně amerického postupu zmatek a frustrace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy