KOMENTÁŘ | NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.

Zelenskyj se při rozhovoru s republikánským kandidátem na šéfa Bílého domu Donaldem Trumpem zmínil o tom, že se Ukrajina ještě v 90. letech vzdala svých jaderných zbraní. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci,“ řekl Trumpovi.

Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu. „Ze všech těch velkých mocností, všech jaderných států, která z nich utrpěla? Byli to všichni? Ne, pouze Ukrajina. Kdo se vzdal jaderných zbraní? Byli to všichni? Pouze Ukrajina. Kdo je dnes ve válce? Ukrajina.“

V současnosti drží jaderné zbraně devět zemí, z toho suverénně nejvíce Rusko a Spojené státy. Obě země drží každá přes 40 % světového jaderného arsenálu.

Historicky ale těchto zemí bylo o něco víc. Jihoafrická republika se své výzbroje vzdala ve prospěch jaderného odzbrojování, Ukrajina a Kazachstán se jich vzdali jako dědictví Sovětského svazu. V tomto ohledu bylo roku 1994 podepsáno Budapešťské memorandum, jehož signatáři jsou USA, Velká Británie a Rusko.

Toto memorandum mělo zaručit respektování nezávislosti a svrchovanosti Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, zdržení se hrozby použití síly nebo použití síly proti těmto státům a závazek nevyužívat ekonomický nátlak na ovlivnění jejich politiky. Na základě memoranda se tyto země zavázaly připojit k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garance své suverenity a územní celistvost.

Ukrajina se stala obětí toho, že pro Kreml, a především Vladimira Putina, znamenají podobné dohody pouhý cár papíru. Cokoliv, co Moskva pod vedením Putina podepíše, má stejnou relevanci jako bianco směnka – nemá smysl ji podepisovat a pokud tak učiníte, zřejmě vás to přijde pěkně draho.

Rusko si podpisem Budapešťského memoranda zajistilo klid. Ukrajina nemá k dispozici jaderné zbraně a díky tomu ji mohla ruská armáda napadnout a zároveň zůstat v relativním bezpečí a klidu, že na Moskvu a Petrohrad nespadnou jaderné hlavice. Kreml si v 90. letech zajistil, že se může ke svým sousedům chovat, jak se mu zachce a nedostane se do existenčního ohrožení.

Naproti tomu jeho sousední země – zejména ty neautoritářské – čelí dilematu. Jak srovnat krok s jaderným Ruskem a nepřivolat na sebe zkázu podobnou, jakou dnes prožívá Ukrajina? Zvlášť ve chvíli, kdy je váš obrovský soused ochoten vymyslet si jakoukoli záminku k tomu, aby vás napadl?

Zelenskyj to zkusil vyřešit jednoduše: pohrozil Moskvě jadernými zbraněmi, ač žádné nemá a zřejmě ani mít nebude. Ukrajina by se dostala do smrtelného nebezpečí, kdyby se pokusila jen o vývoj technologií potřebných k výrobě zbraní hromadného ničení.

Na druhou stranu by ale Ukrajina jako jaderná mocnost mohla vyrovnat rovnováhu sil ve východní Evropě. Americké jaderné zbraně sice na evropském kontinentu přítomné jsou, stejně tak britské a francouzské, ale oprávnění k jejich použití mají pouze země, které tyto zbraně ve skutečnosti vlastní.

Jaderná mocnost ve východní Evropě může změnit pravidla hry. Putin, ač jeho rétorika zní úplně jinak, nehodlá uvrhnout svět do globální katastrofy, jíž by použití zbraní hromadného ničení znamenalo. Právě naopak, ruské jednotky by se velice rychle z Ukrajiny stáhly a Kreml by zahájil jednání.

Zelenskyj to moc dobře ví, ale zároveň tak trochu přehnal své „ultimátum“ – buď NATO, nebo jaderné zbraně. Pro Moskvu je totiž Ukrajina jako jaderné mocnost nebo Ukrajina v Severoatlantické alianci prakticky totéž – nepřijatelná možnost, které musí za každou cenu zabránit.

Kyjev není v pozici, kdy může Rusku hrozit „jadernými zbraněmi nebo NATO“. Jaderné zbraně totiž (ještě) nedokáže vyvinout a řada členů se zdráhá vůbec předat Ukrajině pozvánku do NATO. Zároveň Kyjev není bezzubý – ruské invazi se poměrně úspěšně brání bezmála tři roky a zřejmě ještě nějakou dobu bude muset pokračovat. Nutno podotknout, že Ruské federaci způsobil pořádné škody.

Podobná slova, jaká vyřkl Zelenskyj, se nevyplácejí. Moskva totiž ke své agresi využívá doslova neexistující záminky – jako nacismus na Ukrajině nebo agresi NATO, ostatně to byl důvod k plnohodnotné invazi z února 2022. Pokud záminka není falešná, ušetří Kremlu spoustu práce s propagandou a hybridním válčením.

K tomu, aby ruská armáda mohla vtrhnout na Ukrajinu, vytvořila rozsáhlou síť dezinformací, zločineckých skupin zaměřených na hybridní válku a rozjela mohutnou propagandistickou mašinerii. Ač se to Západ snaží odsuzovat a bojovat proti tomu, nemůže uspět. Moskva vytvořila svůj „malý ruský svět“, kde je pravda sprosté slovo a násilí jediným možným řešením.

Související

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025) Prohlédněte si galerii

Další bezohledný ruský útok. Dron v Dnipru zabil několik civilistů, mezi oběťmi i dítě

Ruský dronový útok na město Dnipro si ve čtvrtek v noci vyžádal tři mrtvé, včetně dítěte, a desítky zraněných. Útočníci zasáhli obytné domy, školní budovy i potravinářský závod. Incident se odehrál jen několik dní po podobně brutálních útocích balistickými raketami na Sumy a Kryvyj Rih, kde zemřely desítky civilistů včetně dětí.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) komentář

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vladimir Putin vychválil Elona Muska. Přirovnal ho k sovětské legendě

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu ke studentům na Baumanově moskevské státní technické univerzitě vyzdvihl Elona Muska. Podle něj jde o výjimečného člověka, který – ač žije ve Spojených státech – je posedlý vizí cesty na Mars. Takové osobnosti se podle Putina objevují jen zřídka, neboť jsou poháněny silnou ideou.

před 1 hodinou

Nové záběry z atentátu na Fica zveřejnila finská televize YLE

YLE: Dosud nezveřejněné děsivé záběry z atentátu na Roberta Fica

Dosud nezveřejněné záběry z atentátu na slovenského premiéra z května 2024 se nyní dostaly na veřejnost díky dokumentu finské televize. Syrové sekundy po výstřelech v Handlové zachycují dramatické momenty střelby z jiného úhlu a znovu oživují děsivé chvíle, které zasáhly nejen Slovensko, ale i širokou veřejnost ve střední Evropě.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 5 hodinami

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025) Prohlédněte si galerii

Další bezohledný ruský útok. Dron v Dnipru zabil několik civilistů, mezi oběťmi i dítě

Ruský dronový útok na město Dnipro si ve čtvrtek v noci vyžádal tři mrtvé, včetně dítěte, a desítky zraněných. Útočníci zasáhli obytné domy, školní budovy i potravinářský závod. Incident se odehrál jen několik dní po podobně brutálních útocích balistickými raketami na Sumy a Kryvyj Rih, kde zemřely desítky civilistů včetně dětí.

před 6 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Soud si došlápl na Trumpa: Chce ho dohnat k odpovědnosti za pohrdání soudem

Americký federální soudce James Boasberg varoval, že by mohl pohnat administrativu prezidenta Donalda Trumpa k odpovědnosti za pohrdání soudem. Důvodem je „úmyslné nerespektování“ soudního příkazu, který měl dočasně zastavit deportace více než 200 osob do Salvadoru. Tyto deportace přesto proběhly, a to navzdory jasnému rozhodnutí soudu.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Oblíbený ruský generál se vrací na frontu. Má to ale háček

Ruský generálmajor Ivan Popov se po měsících v nemilosti vrací na ukrajinskou frontu. Respektovaný velitel 58. kombinované armády, která operovala na jihu Ukrajiny, se v minulosti těšil uznání, dokud nezaslal kolegům hlasovou zprávu, v níž ostře kritizoval vedení ruského ministerstva obrany. Podle jeho slov byl odvolán poté, co si „dovolil stěžovat“.

včera

včera

Donald Trump

Trump otevřel Číně cestu, na které ji Američané nechtějí vidět

Donald Trump vybral Spojeným státům velice nepříjemného nepřítele. Nejenže se postavil Číně v obchodní válce, která ochromila vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, ale zároveň tím urychlil proměnu globálního řádu. Čína dnes expanduje nejen v Asii, ale i v Africe a Latinské Americe – buduje infrastrukturu, investuje do těžby strategických surovin a nenápadně upevňuje svůj geopolitický vliv. Zatímco Spojené státy se stáhly z některých klíčových pozic, Peking do nich vstoupil s nabídkou úvěrů, železnic a nových spojenectví. Svět se mění – a Čína je připravena určovat jeho tempo.

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

včera

Donald Trump

Nikdy v životě jsem se o budoucnost Ameriky nebál víc, píše Friedman. Svět vidí Trumpovy USA jako darebácký stát

Komentátor deníku New York Times Thomas L. Friedman se ve svém nejnovějším sloupku ostře pustil do způsobu, jakým prezident Donald Trump řídí domácí politiku. Vyjádřil zmatek nad tím, že hlava státu uprostřed vyhrocené obchodní války podepsala exekutivní příkaz na podporu těžby uhlí. „Svět nyní vidí Trumpovu Ameriku přesně takovou, jakou se stává: darebácký stát vedený impulzivním silákem odtrženým od právního státu a dalších ústavních amerických principů a hodnot,“ varoval.

včera

Donald Trump

Trump zavádí 245% clo na čínské zboží

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa opět přitvrzují vůči Číně. Bílý dům oznámil, že Peking nyní čelí až 245procentnímu clu na dovoz do USA, což je výrazné navýšení oproti dříve uváděné sazbě 145 %. Důvodem jsou podle americké administrativy čínské odvetné kroky a rostoucí obavy o národní bezpečnost, uvedl server Newsweek.

včera

Švehlíkovi dali sbohem v Národním divadle. Byl to skvělý chlap, řekl Burian

Česko se ve středu rozloučilo s respektovaným hercem Aloisem Švehlíkem, který zemřel počátkem měsíce ve věku 85 let. Smuteční obřad se za velké účasti hereckých kolegů uskutečnil před polednem v historické budově Národního divadla. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy