Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden pohrozil, že jeho země buď vstoupí do NATO, nebo bude mít jaderné zbraně. Ačkoli Ukrajina ani zdaleka není bezzubá, ani jedna z věcí zřejmě není na pořadu dne. Vyřkl pouze několik slov, která Moskva může považovat za provokaci.
Zelenskyj se při rozhovoru s republikánským kandidátem na šéfa Bílého domu Donaldem Trumpem zmínil o tom, že se Ukrajina ještě v 90. letech vzdala svých jaderných zbraní. „Řekl jsem mu: ‚Dostali jsme se do této situace, takže jaká je cesta ven? Buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, a ty budou naší obranou, nebo potřebujeme nějakou alianci. Kromě NATO dnes neznáme žádnou efektivní alianci,“ řekl Trumpovi.
Zelenskyj dodal, že státy NATO dnes nejsou ve válce, a proto Ukrajina preferuje vstup do NATO namísto jaderného arzenálu. „Ze všech těch velkých mocností, všech jaderných států, která z nich utrpěla? Byli to všichni? Ne, pouze Ukrajina. Kdo se vzdal jaderných zbraní? Byli to všichni? Pouze Ukrajina. Kdo je dnes ve válce? Ukrajina.“
V současnosti drží jaderné zbraně devět zemí, z toho suverénně nejvíce Rusko a Spojené státy. Obě země drží každá přes 40 % světového jaderného arsenálu.
Historicky ale těchto zemí bylo o něco víc. Jihoafrická republika se své výzbroje vzdala ve prospěch jaderného odzbrojování, Ukrajina a Kazachstán se jich vzdali jako dědictví Sovětského svazu. V tomto ohledu bylo roku 1994 podepsáno Budapešťské memorandum, jehož signatáři jsou USA, Velká Británie a Rusko.
Toto memorandum mělo zaručit respektování nezávislosti a svrchovanosti Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, zdržení se hrozby použití síly nebo použití síly proti těmto státům a závazek nevyužívat ekonomický nátlak na ovlivnění jejich politiky. Na základě memoranda se tyto země zavázaly připojit k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a vzdát se svého jaderného arzenálu výměnou za garance své suverenity a územní celistvost.
Ukrajina se stala obětí toho, že pro Kreml, a především Vladimira Putina, znamenají podobné dohody pouhý cár papíru. Cokoliv, co Moskva pod vedením Putina podepíše, má stejnou relevanci jako bianco směnka – nemá smysl ji podepisovat a pokud tak učiníte, zřejmě vás to přijde pěkně draho.
Rusko si podpisem Budapešťského memoranda zajistilo klid. Ukrajina nemá k dispozici jaderné zbraně a díky tomu ji mohla ruská armáda napadnout a zároveň zůstat v relativním bezpečí a klidu, že na Moskvu a Petrohrad nespadnou jaderné hlavice. Kreml si v 90. letech zajistil, že se může ke svým sousedům chovat, jak se mu zachce a nedostane se do existenčního ohrožení.
Naproti tomu jeho sousední země – zejména ty neautoritářské – čelí dilematu. Jak srovnat krok s jaderným Ruskem a nepřivolat na sebe zkázu podobnou, jakou dnes prožívá Ukrajina? Zvlášť ve chvíli, kdy je váš obrovský soused ochoten vymyslet si jakoukoli záminku k tomu, aby vás napadl?
Zelenskyj to zkusil vyřešit jednoduše: pohrozil Moskvě jadernými zbraněmi, ač žádné nemá a zřejmě ani mít nebude. Ukrajina by se dostala do smrtelného nebezpečí, kdyby se pokusila jen o vývoj technologií potřebných k výrobě zbraní hromadného ničení.
Na druhou stranu by ale Ukrajina jako jaderná mocnost mohla vyrovnat rovnováhu sil ve východní Evropě. Americké jaderné zbraně sice na evropském kontinentu přítomné jsou, stejně tak britské a francouzské, ale oprávnění k jejich použití mají pouze země, které tyto zbraně ve skutečnosti vlastní.
Jaderná mocnost ve východní Evropě může změnit pravidla hry. Putin, ač jeho rétorika zní úplně jinak, nehodlá uvrhnout svět do globální katastrofy, jíž by použití zbraní hromadného ničení znamenalo. Právě naopak, ruské jednotky by se velice rychle z Ukrajiny stáhly a Kreml by zahájil jednání.
Zelenskyj to moc dobře ví, ale zároveň tak trochu přehnal své „ultimátum“ – buď NATO, nebo jaderné zbraně. Pro Moskvu je totiž Ukrajina jako jaderné mocnost nebo Ukrajina v Severoatlantické alianci prakticky totéž – nepřijatelná možnost, které musí za každou cenu zabránit.
Kyjev není v pozici, kdy může Rusku hrozit „jadernými zbraněmi nebo NATO“. Jaderné zbraně totiž (ještě) nedokáže vyvinout a řada členů se zdráhá vůbec předat Ukrajině pozvánku do NATO. Zároveň Kyjev není bezzubý – ruské invazi se poměrně úspěšně brání bezmála tři roky a zřejmě ještě nějakou dobu bude muset pokračovat. Nutno podotknout, že Ruské federaci způsobil pořádné škody.
Podobná slova, jaká vyřkl Zelenskyj, se nevyplácejí. Moskva totiž ke své agresi využívá doslova neexistující záminky – jako nacismus na Ukrajině nebo agresi NATO, ostatně to byl důvod k plnohodnotné invazi z února 2022. Pokud záminka není falešná, ušetří Kremlu spoustu práce s propagandou a hybridním válčením.
K tomu, aby ruská armáda mohla vtrhnout na Ukrajinu, vytvořila rozsáhlou síť dezinformací, zločineckých skupin zaměřených na hybridní válku a rozjela mohutnou propagandistickou mašinerii. Ač se to Západ snaží odsuzovat a bojovat proti tomu, nemůže uspět. Moskva vytvořila svůj „malý ruský svět“, kde je pravda sprosté slovo a násilí jediným možným řešením.
Související
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , komentář
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Joe, on nesmí vyhrát. Biden prozradil, jak Trumpa vnímají světoví lídři
před 35 minutami
Harrisovou podporují desítky světoznámých celebrit. Ovlivnit voliče ale může jen jedna z nich
před 1 hodinou
Kamala nebo Trump? Češi řekli, koho by si zvolili
před 1 hodinou
Autoritář, který obdivuje diktátory. Bývalý Trumpův muž prozradil, co je exprezident zač
před 2 hodinami
Další oběť povodní. Tělo mladé Češky se našlo až v Polsku
před 2 hodinami
NATO, nebo jaderné zbraně. Zelenskyj má odvahu být k Rusům upřímný, Moskva si ale vytvoří záminku k agresi
před 3 hodinami
USA v nebezpečí. Rusko, Čína a Írán mohou kvůli volbám vyvolat násilnosti
před 3 hodinami
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 4 hodinami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 4 hodinami
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 4 hodinami
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 6 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
Od začátku ruské invaze v únoru 2022 se populace Ukrajiny zmenšila o více než osm milionů obyvatel. Uvedl to Populační fond OSN (UNFPA).
Zdroj: Libor Novák