Grace, kněžna monacká: Herečka zachraňuje monacké knížectví

RECENZE FILMU - Byla oblíbená u svých hereckých kolegů, po půlročním dvoření ji světu stříbrného plátna sebral kníže Rainier III. Tragicky zahynula po náhlé srdeční příhodě při návratu do Monaca a tím její popularita paradoxně ještě vzrostla. Nový film o americké herečce a monacké princezně však lze nazvat jako životopisný jen stěží.

Od narození Grace Patricie Kelly uplyne letošního 12. listopadu 85 let. Rodačka z Filadelfie proslula kromě několika vynikajících filmů – namátkou jmenujme western V pravé poledne (1952) či trojí spolupráci s mistrem horroru Alfredem Hitchcockem: Vražda na objednávku, Okno do dvora (1954) a Chyťte zloděje (1955) – rovněž sňatkem s knížetem Rainierem III., vládcem minizemičky na Azurovém pobřeží. Okolnosti sňatku provázely nemalé spekulace a fakt, že novomanžel svou choť nejen přiměl k rezignaci na filmovou kariéru, ale údajně zakázal na území Monaca promítání jakéhokoli z jejích jedenácti filmů. Pokud k tomu přičteme některé retrospektivní biografie, mezi něž patří i ta od Joanny Spencer nesoucí název Grace, rozčarovaná princezna (Grace, une princesse désenchantée, 2005), může se nám jevit aristokratický vztah v jiných barvách.

Kdo by však čekal, že se z nového amerického filmu dozví o osudech ženy zařazené do pětice nejkrásnějších hollywoodských hereček něco obšírnějšího, bude zklamán. Podobně jako v jiných případech (Walk The Line, Lincoln, Hitchcock) tvůrci použili snad osvědčeného, ale už notně vyšlapaného chodníčku a vybrali si poměrně krátké, jen několikaměsíční období roku 1963. Grace, dlící sedm let v konvencemi svázané knížecí rodině dostává nabídku od Alfreda Hitchcocka, aby si zahrála v jeho chystaném filmu Marnie. V té době již matka dvou dětí je potěšena a vážně uvažuje o návratu na filmové plátno, ale velice tvrdě narazí na odpor rodinného kruhu, reprezentovaného kromě manžela i jeho sestrou princeznou Antoinettou. Do toho ještě vstoupí vyšší politika, právě ve zmíněném roce došlo k roztržce mezi Francií a Monacem v otázce daňových sazeb, a sladká Francie se rozhodla dát vzpurnému Rainierovi III. řádně za uši. Blokáda se nemile dotýká i Grace, která do té doby žije víceméně v ústraní a jediným jejím důvěrníkem je páter Francis Tucker. Bývalá herečka se rozhodne bojovat nejen za svého manžela, ale především za novou vlast, činí tak ovšem způsobem, jako když se pokoušíte zastavit mezinárodní expres hradbou z polystyrenu. Ale protože knížata a princezny mají k pohádkám blízko, není třeba dlouze hádat, jak to vše dopadne.

Zdroj: YouTube

Milovníci historie si na své vůbec nepřijdou, protože ze života Grace se prakticky nic nedozví. Kromě unylého pobytu v zámeckých komnatách a občasné snahy se přizpůsobit běžným obyvatelům (což znamená nakupování na trhu nebo půvabné zdolávání ostnatých drátů s košíkem pečiva pro vojáky) jde spíše o řešení politické krize – a podobně jako v již zmíněném Lincolnovi platí, že pokud nejste důslednými znalci v tomto případě francouzské historie, budete v daném tématu tápat. Zdá se, že podobně na tom byli scénáristé, protože vložili Grace mimo jiné do úst větu zcela zcestnou – pokud v jedné z mála emotivních scén říká: „Nechci, aby mé děti ohrožovali vojáci se zbraněmi nebo jim na hlavu padaly bomby", pak je téměř jisté, že o daném konfliktu měli ponětí jako český průměrný občan o historii afrického Beninu. Žádné další informace o princezně Grace, tedy ani upomínku na její tragický skon nečekejte. Zrovna tak často uváděná věta v biografiích, že Grace žila především pro své děti, tu není nijak zohledněna: malá Caroline i Albert II. se tu skutečně jen mihnou. Snímek měl být původně uveden do kin právě v roce, kdy si svět připomínal 50. výroční nešťastné havárie, která se dle určitých pramenů stala nedaleko místa, kde se natáčel Hitchcockův film Chyťte zloděje. Jedním z důvodů, proč se téměř půldruhého roku čekalo na premiéru, byly neshody režiséra s distributorem Harveyem Weinsteinem. Každý měl svůj názor na finální sestřih a dlouho nebyli s to najít společnou řeč.

Bohužel ani herecký výkon filmové Grace film nijak nepozvedl. Určitě se bude debatovat, zda Nicole Kidman byla tou nejvhodnější adeptkou, těch neúspěšných rozhodně nebylo málo. Posuďte sami (v abecedním pořadí): Amy Adams, Elizabeth Banks, Emily Blunt, Kate Hudson, Jessica Chastain, January Jones, Gwyneth Paltrow, Rosamund Pike, Charlize Theron a Reese Witherspoon. V případě bývalé partnerky Toma Cruise nejde až tak o to, že ve zmíněné době byla Grace o deset let mladší než Nicole; věda dnes dokáže divy a houf stylistů a vizážistů také. Problém je v tom, že madam Kidman nasadí v osmé minutě filmu jeden výraz a s ním coby porcelánová panenka vydrží až do konce, snad s výjimkou jedné malé dramatičtější etudy. Snímek pak působí sterilním dojmem, což je ve zjevném rozporu se záměry tvůrců, kteří chtěli nejspíš předvést, jak americká star zametla s evropskými zkostnatělými politiky. Uvěřitelněji vypadá Tim Roth coby Rainier III., ale ti, co znali tohoto šlechtice z občasných záběrů do knížecí lóže při závodech F1 rozhodně souhlasit nebudou.

Grace, kněžna monacká je tedy počinem s velkými – a bohužel nenaplněnými – ambicemi. Těžko říci, koho chtěli autoři krátkým časovým úsekem oslovit a co z života Grace Kelly vlastně hodlali ukázat. Jisté je jen to, že francouzské (a tedy částečně i monacké) publikum si nenaklonili, při slavnostním uvedení na festivalu v Cannes se dokonce pískalo.

GRACE, KNĚŽNA MONACKÁ (GRACE OF MONACO)

USA/Francie/Belgie/Itálie, 2014, 103 min., drama, přístupný

Premiéra: 12. června 2014 (ČR)

Režie: Olivier Dahan

Scénář: Arash Amel

Kamera: Eric Gautier

Hudba: Christopher Gunning, Guillaume Roussel

Hrají: Nicole Kidman (Grace Kelly), Tim Roth (Rainier III.), Frank Langella (Francis Tucker), Paz Vega (Maria Callas), Geraldine Somerville (princezna Antoinette), Robert Lindsay (Onassis), sir Derek Jakobi (hrabě Fernando d'Aillieres), Parker Posey (Madge Tivey-Faucon), Roger Ashton-Griffiths (Alfred Hitchcock), Nicholas Farrell (Jean-Charles Rey).

Film Grace, kněžna monacká

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 4 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy