Svoboda tisku ve světě utrpěla kvůli pandemii, Česko se drží na 40. místě

Česká republika se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky obsadily Eritrea, Severní Korea, Turkmenistán a Čína.

Letošní žebříček podle RSF odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a víc překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom má pandemie covidu-19, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím. RSF hodnotí situaci žurnalistiky jako "velmi špatnou", "špatnou" nebo "problematickou" v 73 procentech 180 zkoumaných zemí. Práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, na Blízkém východě a v Evropě.

Novináři v Česku podle RSF čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby od vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace RSF. Jako problematickou vidí i koncentraci mediální moci v rukou několika oligarchů.

Podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha je nutné brát závěry a netransparentní hodnotící kritéria RSF s rezervou. "Já osobně bych Českou republiku řadil do Top 20, a nikoliv do Top 40. "Soukromé vlastnictví většiny nejvýznamnějších českých vydavatelství neshledávám jako problematický faktor nebo dokonce ohrožení role tisku v demokratické společnosti. Mnohem větší globální ohrožení představuje skrytá mediální moc, kterou disponují digitální megaplatformy Google nebo Facebook. Tyto společnosti v honbě za ziskem jsou přitom hlavní příčinou šíření dezinformací a rozdělování společnosti," řekl ČTK.

V Evropě si letos pohoršilo Německo, které se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny "docela dobrých", respektive se propadlo z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany "demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru".

Na druhé straně Atlantiku si "docela dobré" hodnocení udržely USA, a to přes to, že poslední rok vlády předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa poznamenal rekordní počet útoků na novináře a zatčení mediálních zaměstnanců. USA si od loňského roku polepšilo o jednu příčku na 44. místo.

Zhoršila se naopak svoboda médií v Brazílii, kde k nedůvěře vůči novinářům přispívá prezident Jair Bolsonaro. Toho spolu s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem RSF dává za příklad státníků, kteří loni šířili informace o lékařsky neověřených léčbách covidu-19. Kontrolu nad médii při informování o pandemii zpřísnily i úřady v Íránu a vláda egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího zakázala publikaci jiných než oficiálních statistik o stavu epidemie. Zdravotnická situace zkomplikovala i informování v Česku, kde je na "chaotické vládní tiskové konference" povolen vstup jen hrstce novinářů, uvedla RSF.

"Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci," míní šéf RSF Christophe Deloire. "Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky," dodal.

Nejlépe hodnocenými státy podle RSF zůstávají Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko a Kostarika. Nejhorší hodnocení si kromě Číny, jejíž cenzuru internetu, dohled nad médii a propagandu RSF označuje za bezprecedentní, drží opět Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.

Nejhorší propad v letošním žebříčku zaznamenala Malajsie, která klesla o 18 míst na 119. příčku i kvůli novému zákonu trestajícímu šíření falešných zpráv, který tamní vládě podle RSF umožňuje do veřejné agendy protlačit "vlastní verzi pravdy". Nejvíce si naopak polepšily Burundi, Mali a Sierra Leone.