Distribuční kino nabídka přináší do Česka nepříliš rozšířený fenomén amerického wrestlingu. Včele s hvězdným obsazením Zaca Efrona, Jeremy Allena Wrighta či Lily James konstruujíambivalentní svět pro někoho těžko pochopitelného sportu, který má blíž k performativnímuumění. V centru kromě wrestlingu stojí křehkost maskulinity a melodrama rodinného odkazu.
Černobílý obraz, ostře pálivé světlo a tryskající pot uvnitř zápasnického ringu, připomínající kultovní scénu ze Scorseseho Zuřícího býka. Nejde však o box, ale o wrestling nabírající na divácké popularitě. Zápasník neúprosně buší do svého oponenta, plně oddávající se boji, po jehož výhře se venku setkává s rodinou u nově koupeného auta. Jde o Fritze Von Ericha, jehož houževnatost a závislost na zápasení přenesl i na jeho čtyři syny, které o několik let později již v roli mentora a majitele jedné z wrestlingových organizací trénuje, aby dosáhli na nejprestižnější titul mistra světa, jenž mu jakožto zápasníkovi vždy unikal. To je výchozí bod filmu režiséra Seana Durkina, jenž se doposud soustředil především na komorní vztahová dramata.
Železní bratři na základě skutečných událostí zpracovávají osudy jedné z nejslavnějších wrestlingových rodin, která se i kvůli prokletí, kdy bratři za tragických okolností umírali, stala až mytickým synonymem wrestlingového průmyslu. Ten u nás nemá zdaleka takové kořeny, jako v USA či v Japonsku. Z naší kulturní pozice můžeme jen těžko pochopit, co všechno pro americkou společnost wrestling znamená a jak moc je pevně spjatý s její národní identitou. Wrestling je uměleckou performancí, jež vypráví příběh takřka v reálném čase. Zákulisí buduje obraz wrestlingových hvězd, jejich vztah, přátelství a především rivalitu, čímž pohlcuje divácké masy. To vše v obalu náročných zápasnických kusů, jejichž pečlivá připravenost, nebezpečnost a spektakulární povaha spolehlivě vyvažují, že jde ve skutečnosti o naskriptovanou show.
Nový film pod hlavičkou společnosti A24 pak v mnoha ohledech přiživuje tajemství wrestlingového zákulisí a využívá spíše tropů klasického sportovního žánru. Ačkoli vidíme situace, kdy se zápasníci domlouvají na konkrétním průběhu souboje či Fritze operujícího ve stínech sportovní politiky, nikdy se skutečně nedovíme, kdo o výherci rozhoduje, jaké jsou na ně požadavky a jak se tvoří souvislý narativ celé show. Místo toho tvůrci vykreslují rivalitu organicky, postavy dosahují úspěchu díky tvrdé dřině a píli, což podtrhují typické tréninkové montáže, a konstruují svět, kde jsou zápasníci pro výhru ochotni udělat vše. Průmyslové machinace drží v oblaku tajemna, stejně jako organizátoři wrestlingové ligy, a i přes fragmenty upomínající na to, že wrestling je fikční povahy, film veskrze pracuje s tím, jak wrestling známe z televize. Nabitý povrchními emocemi a záměrně melodramaticky stylizovaný.
Právě se přehrává:
Železní bratři
Železní bratři
Video: YouTube
Zatímco do zákulisí průmyslu nevidíme, soukromí rodiny Von Erichových tvoří jádro samotného filmu. Patriarchální rodina pod tvrdým vedením otce je naučená neplakat, hnacím motorem je pro ni úspěch a snaha přiblížit se iluzi velkého americké snu. Vyprávění podvratně staví na důležitosti rodiny a propletených vztazích. Hlavním motivem je dostání rodinnému odkazu. Dědictví, jež svým potomkům zanecháme. Ačkoli protagonistou je Kevin v podání Zaca Efrona, tvůrci důmyslně pracují s perspektivami ostatních bratrů podle toho, kterému se zrovna nejvíce daří. Ten kdo je na vrcholu, dostává v tu chvíli na plátně největší prostor. Kevin tak v několika částech filmu zcela zmizí do pozadí. Otec Fritz své syny postupně hodnotí a podle toho, koho má zrovna nejraději, rozhoduje o tom, koho pro prestižní wrestlingové zápasy upřednostní.
Autoritářský otec se stává antagonistou. Jeho výchova postupně vede u synů k pocitu méněcennosti a jejich tragickým úmrtím a sebevraždám. Film zpracovává křehkost maskulinity, kdy se pod mohutným svalstvem a nehybnými tvářemi bratrů skrývá křehkost, která v nich od malička byla potlačována. Bratři jsou si navzájem láskyplnou oporou, zároveň se jim však do soukromého života promítají vštěpované vysoké ambice a subtilní nevraživost. Ačkoli se snímek hlásí k melodramatickým tendencím, velmi často v této oblasti balancuje na tenké hraně, kdy se takřka vyžívá v lítosti a truchlení exponuje příliš povrchně. Nejvíce napadnutelná je pak celková dramaturgie. Vyprávění je jasně rozdělené na dvě poloviny. První mapuje raketový vzestup rodiny ke slávě, druhá zase zákonitý strmý pád, lemovaný rodinným prokletím. V této části snímek působí až příliš repetetivně a nevyváženě.
Performativní povaha wrestlingu se promítá do prvoplánových a silně tlačených emocí a snímek čerpá i z mainstreamové americké kinematografie 80. a 90. let. To už se však tolik neprokresluje do vyprávění a celkové formy. Přestože sledujeme chronologický narativ, dočkáváme se kolikrát nepříliš zvládnutých skoků v čase, které spíš než jako úmyslné dějové výpustky působí rušivě a chaoticky. Stylisticky je film natočený současně a neimituje dobové postupy. Staví na dynamické střihové skladbě a pohyblivé kameře, která tendenčně zpomaluje v intimních momentech v domácnosti a momentech truchlení. Jde tak o pozoruhodný mix retra a aktuální filmové řeči, což může vytvářet paralelu k současnosti. Minulá generace mužů na té dnešní napáchala takové emocionální škody, že se s jejich následky vyrovnáváme dodnes. Obzvlášť v době, kdy sociálním sítím dominují seberozvojová videa a povrchní motivační řečníci, kteří na první místo staví profesní úspěch a potlačení emocí ve prospěch byznysu. To, co nás má vytvářet, je kariérní postup, vydělávání peněz a strojová osobnost.
Železní bratři jsou ve všech ohledech ambivalentním počinem, na nějž je pod nánosem wrestlingu, který u nás nemá takřka žádné kořeny, a nevyváženému melodramatickému pojetí těžší se skutečně napojit. Zároveň však podnětně pracují s fenomény a mýtem samotného průmyslu a stále vykreslují ztotožnitelný narativ rozporuplného rodinného pouta a tíhu vzepření se rodinnému odkazu, kdy je někdy lepší s bolestí vyšlapat vlastní cestu. Bratři totiž ten nejtěžší boj nesvádí uvnitř ringu, ale v tísnivém prostředí rodinného domu.
Hodnocení: 70 %
Režie: Sean Durkin
Scénář: Sean Durkin
Hrají: Zac Efron, Lily James, Harris Dickinson, Jeremy Allen White, Maura Tierney, Holt McCallany, Cazzey Louis Cereghino, Stanley Simons, Brady Pierce
Česká premiéra: 7. března 2024
Distributor: Aerofilms
Související
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky
včera
Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili
včera
Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii
včera
Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde
včera
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
včera
Medvěd na Slovensku napadl muže přímo v obci. Místní dostali doporučení
včera
Trump tvrdí, že Hormuz je otevřený. Íránci jsou nemocní lidé, zopakoval
včera
Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama
Aktualizováno včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO
včera
Tragédie na závodech v Brně. Cizinci nepřežili nehodu, policisté zahájili šetření
včera
První reakce Donalda Trumpa. Zesnulého Grahama si vážil jako patriota
včera
Ve Zlíně už platí jen první stupeň požárního poplachu. Případ řeší policie
včera
Republikáni přišli o výraznou osobnost. Zemřel senátor Lindsey Graham
včera
Filmové Vary jsou u konce. Vyhrálo Padlé ovoce, cenu má i Vášáryová
včera
Írán opět uzavřel Hormuzský průliv. Američané opět útočili
včera
Výhled počasí na další víkend. Bude tropické, na závěr se změní
11. července 2026 21:56
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
11. července 2026 21:01
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
11. července 2026 19:58
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech.
Zdroj: Lucie Podzimková