Poruchy řeči aneb proč lidé koktají a šišlají?

Koktání

Koktání je vadou řeči, kterou podle Stuttering Foundation trpí okolo 70 milionů lidí a krátkou fází koktání si projde asi 5 procent dětí. Většina z nich se koktání zbaví, některým však zůstane do dospělosti. Projevuje se neschopností plynulého mluvení, slova jsou často přerušována („A-ah-hoj.“) nebo prodloužena („Aaaahoj.“), charakteristické jsou i chvilky ticha, kdy člověk není schopen slova ze sebe vypravit. Koktáním prý trpěl i Winston Churchill či Marilyn Monroe.

Jak vlastně koktání vzniká? Stuttering Foundation uvádí čtyři faktory – genetika (asi 60 procent koktajících má v rodině někoho dalšího, kdo koktá), vývoj v dětství, neuropsychologie (podle výzkumů koktaví lidé zpracovávají jazyk a řeč jinak) a rodinná situace (rychlý životní styl může přispět ke koktání). Není tedy možné určit přesný jeden původ koktání.

Co s tím? U dětí je vhodná prevence – je tedy nutné, aby rodiče na děti hodně mluvili, nechali je mluvit a poznali, že odborná pomoc bude nejlepší. Neexistuje žádná rychlá a zázračná léčba. Je nutné pravidelně docházet k logopedovi a pečlivě cvičit. To samé platí i u dospělých, ti se mohou koktání také zbavit.

Šišlání

Šišlání je sice roztomilé, když ho slyšíme u malého dítěte, které sotva mluví, děti školou povinné by už rozhodně šišlat neměly. Tato vada je u českých dětí velice častá. Český jazyk je náročný na výslovnost sykavek a písmen s háčky. Dětské řeči neprospívá ani to, když na ně šišlají jejich příbuzní, jako někdy dělávají babičky nebo matky („Ňo ty ši ale pěkný chlapešek.“). Děti se učí řeči od svého okolí a díky šišlání okolí to přebírají za své.

Aby dítě nešišlalo, je potřeba na něho často mluvit a obklopovat ho zajímavými podněty, které mu pomáhají naučit se správné výslovnosti – čtení pohádek, písničky, básničky. A stejně jako u koktání je třeba vyhledat odbornou pomoc. Logopedové pracují s každým dítětem individuálně a ušetří jim spoustu stresu a posměchu ostatních. Je vhodné spolupracovat i s učitelem, pokud dítě ještě ve škole šišlá.

Ráčkování

Rotacismus, neboli ráčkování, je vada, která se projevuje špatnou výslovností souhlásky „r“. Kromě vývojové poruchy může být příčinou stres nebo strach. Ve stresu může být dítě i z rodičů – někteří rodiče děti nenechají mluvit v tempu, které je pro ně ideální.

Léčbou je snaha o správné vyslovování „r“, často za spolupráce s logopedem. Pokud rotacismus přetrvá do dospělosti, je vhodné spojit logopedii s psychoterapií. Ta může pomoci odhalit možné příčiny tohoto problému.