Unie se snaží pomáhat středoškolákům i v oblasti duševního zdraví. Cestou mohou být i dny volna

Mezi ČSU a zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy probíhá pravidelná komunikace. „Taktéž se setkáváme s poslanci a senátory zaměřenými na vzdělávací politiku, s nimiž diskutujeme náš pohled na věc.“

Pro ČSU je důležité aktivní zapojování žáků a studentů do procesu vzdělávání. Důraz klade na metodickou pestrost ve výuce a posilování občanské angažovanosti a občanského vzdělávání. „Snažíme se vyzdvihovat témata, jako je duševní zdraví nebo výuka sexuální výchovy na školách. Mezi další témata patří podpora studentských samospráv. Díky nim se mohou středoškoláci podílet na fungování a chodu školy, ale také získat spoustu cenných zkušeností,“ vylíčila Obracajová. 

Zastřešování a prosazování zájmů žáků středních škol probíhá na celostátní úrovni. „Jejich hlasy hájíme ve veřejném prostoru a rozvíjíme iniciativu na jednotlivých středních školách. Přinášíme do diskuze nadhled toho, jak své vzdělávání vnímají středoškoláci, kteří jsou nedílnou součástí.“

Do budoucna ČSU podle Obracajové plánuje podporovat studentské samosprávy na středních školách. „I nadále budeme poukazovat na aktuální problémy v českém školství, komunikovat je s ministerstvem a představovat veřejnosti. Do budoucna také plánujeme projekt, který se na základě zpětné vazby od žáků bude zaměřovat na největší problémy českého školství a na jeho podobu v budoucnosti,“ dodala.

ČSU je součástí sítě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV), kde spolupracuje s dalšími organizacemi, které se odborně věnují vzdělávací politice z různých úhlů pohledu. „Společně se věnujeme připomínkování různých klíčových dokumentů, připravujeme strategické plány pro další rozvoj všech studentů a také spolupořádáme kulaté stoly.“

Spolupráce probíhá také s mezinárodním Organizačním byrem evropských studentských unií (OBESSU). To podle Obracajové zastupuje hlasy všech středoškolských studentů na evropské úrovni. ČSU se také účastní mezinárodních setkání a edukačních programů, kde s vrstevníky z jiných zemí její členové sdílejí zkušenosti a příklady dobré praxe. Spolupracují se Studentskou komorou vysokých škol (SK RVŠ), EDUinem a dalšími organizacemi zaměřenými na participaci mládeže ve vzdělávání.

Studentům chyběla a chybí jistota

Podle loňské tiskové zprávy ČSU středoškolským studentům ve školách chybí jistota. Stála za tím distanční výuka celých tříd nebo zavírání škol při případné nákaze. Tyto náhlé změny neměly dobrý vliv na psychické zdraví studentů. „U nás ve škole to je tak, že jdeme z karantény do karantény. Jsme vždy pár dní ve škole a dozvíme se, že byl opět někdo pozitivní a jdeme domů. Neřeší se nic jiného, než kdo půjde do karantény, a nemůžeme se vůbec soustředit na výuku,“ popsala pro ČSU studentka gymnázia z Ústí nad Orlicí Elena Musilová. 

ČSU bojuje za změnu v oblasti duševního zdraví studentů. Psychologové by podle jejích členů měli být na všech školách. To samé platí o podpoře učitelů a ředitelů škol v záležitostech jejich duševního zdraví. Výuka podle ČSU má začínat v nejdříve v 8:30 a studenti mají mít nárok na určitý počet dní takzvaného duševního volna za pololetí. 

Velkým tématem v oblasti duševního zdraví je také ruská válka na Ukrajině. Server iRozhlas.cz loni v březnu upozornil na množství informací, které se k nám denně dostávají – postup ruských vojsk, váleční uprchlíci a ztráty. Tyto události totiž přišly prakticky bezprostředně po pandemii covidu-19, které obyvatelstvo – a studenty zejména – značně unavily. „Jedním z faktorů, které naše prožívání války výrazně ovlivňují, je její blízkost. Těch faktorů je ale více. Jedním z faktorů, které výrazně modifikují naše prožívání válečného konfliktu v blízkosti, bude například náš zdravotní stav či zdravotní stav členů naší rodiny,“ popsala vedoucí pracoviště molekulárního metabolismu a chronických onemocnění na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity Julie Dobrovolná.