Polozapomenutý zámořský objev: Astronom způsobil v Pacifiku revoluci

Mezi velkými objeviteli 16. století, kteří hledali nové cesty a území se nacházela různorodá směsice lidí. Od bývalých žoldáků, kteří bojovali s Araby na Pyrenejském poloostrově, přes obchodníky až po vědce. Nemohli mezi nimi chybět samozřejmě ani kněží, neboť nová území představovala také nové příležitosti pro misijní činnost. A pokud jste byli tak skvělým navigátorem jako Andrés de Urdaneta, nebylo kapitána, který by vás na loď nevzal.

Andrés de Urdaneta se narodil roku 1498 ve španělském, nebo přesněji baskickém městě Ordizia. Bylo to období přelomových objevů, a tak není divu, že na zaoceánskou výpravu byl zlákán i mladý Andrés. Jeho první velkou výpravou byla expedice Garcia Jofre de Loaísa ke „ostrovům koření“, jak se tehdy říkalo molukám. Byla to teprve druhá plavba Evropanů přes tichý oceán a podobně jako první Magalhaesova nedopadla úplně dobře.

Ze 7 lodí k souostroví v září roku 1526 dorazila jediná – Santa Maria de la Victoria, na které přežilo jen 25 lidí, včetně Andrése de Urdanety. Ani po přistání v plánovaném cíli ovšem námořníci neměli co slavit, protože záhy padli do zajetí Portugalců, kteří se je nakonec rozhodli roku 1536 převézt do Evropy.

Urdaneta tak byl druhým mužem v historii, který obeplul celý svět, i když cestu zpět si jako vězeň příliš neužil. Přestože se mu nakonec z Lisabonu podařilo uprchnout, Portugalci mu zabavili všechny jeho mapy a poznámky. Díky skvěle vytrénované paměti byl ale schopen většinu materiálů znovu zaznamenat po svém návratu do Španělska. Přesto se mu od krále Karla I. nedostalo zrovna vřelého přijetí.

Zklamaný cestovatel tak na další objevy rezignuje a dává se k Augustiniánům poustevníkům v Novém Španělsku. V meditacích stráví přes třicet let než se španělský král Filip II. rozhodne trvale kolonizovat Filipíny. Urdanetova pověst skvělého navigátora byla ještě pořád uznávána mezi námořníky, a tak se král rozhodne mu nabídnout velení celé expedice. Urdaneta sice souhlasí se svou účastí, ale svěřené velení odmítá, a tak nakonec celé výpravě velí Miguel Lopez de Legazpi.

Pětice lodí vypluje v listopadu roku 1564. Lodě po určitých problémech doplují na Filipíny a Španělé zde založí trvalé osídlení a Urdaneta nechá vybudovat první kostel. Legazpi se rozhodne zůstat udržovat kolonii v chodu a Urdanetu pošle zpět do Nového Španělska pro pomoc.

Velení se musí ujmout Urdaneta, protože plavba zpět s Filipín je mnohem komplikovanější kvůli povětrnostním podmínkám. Loď nakonec musí uplout přes 20 000 km, než narazí na příznivý vítr  a konečně dopluje do Acapulca v říjnu 1565. Během plavby zemře 14 námořníků a na jejím konci je posádka tak vysílená, že kotvu musí vyhodit vůdcové celé výpravy, Urdaneta s Felipem de Salcedo.

Aby útrap nebylo dost Urdaneta zjistí, že je v plavbě z Filipín do Nového Španělska předběhl Alonso de Arellano, který ovšem dezertoval hned po připlutí na Filipíny. Ani tentokrát si tak prvenství připsat nemůže, ale vzhledem k tomu, že jeho mapy byly o mnoho preciznější, budou lodě po staletí využívat trasu, která po něm získá i jméno.

A to není jediný odkaz, který po sobě zanechal, je po něm pojmenováno i město Urdaneta na Filipínách, které je dodnes symbolickým sídlem jedné z největších diecézí na ostrovech.

Urdaneta nakonec zemře na zpáteční cestě z Evropy na Filipíny v Novém Mexiku v roce 1568. Naštěstí až poté, co se nechá přesvědčit k sepsání pamětí o svých výpravách.

Související

Více souvisejících

Filipíny Andrés de Urdanet historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy