Mezi velkými objeviteli 16. století, kteří hledali nové cesty a území se nacházela různorodá směsice lidí. Od bývalých žoldáků, kteří bojovali s Araby na Pyrenejském poloostrově, přes obchodníky až po vědce. Nemohli mezi nimi chybět samozřejmě ani kněží, neboť nová území představovala také nové příležitosti pro misijní činnost. A pokud jste byli tak skvělým navigátorem jako Andrés de Urdaneta, nebylo kapitána, který by vás na loď nevzal.
Andrés de Urdaneta se narodil roku 1498 ve španělském, nebo přesněji baskickém městě Ordizia. Bylo to období přelomových objevů, a tak není divu, že na zaoceánskou výpravu byl zlákán i mladý Andrés. Jeho první velkou výpravou byla expedice Garcia Jofre de Loaísa ke „ostrovům koření“, jak se tehdy říkalo molukám. Byla to teprve druhá plavba Evropanů přes tichý oceán a podobně jako první Magalhaesova nedopadla úplně dobře.
Ze 7 lodí k souostroví v září roku 1526 dorazila jediná – Santa Maria de la Victoria, na které přežilo jen 25 lidí, včetně Andrése de Urdanety. Ani po přistání v plánovaném cíli ovšem námořníci neměli co slavit, protože záhy padli do zajetí Portugalců, kteří se je nakonec rozhodli roku 1536 převézt do Evropy.
Urdaneta tak byl druhým mužem v historii, který obeplul celý svět, i když cestu zpět si jako vězeň příliš neužil. Přestože se mu nakonec z Lisabonu podařilo uprchnout, Portugalci mu zabavili všechny jeho mapy a poznámky. Díky skvěle vytrénované paměti byl ale schopen většinu materiálů znovu zaznamenat po svém návratu do Španělska. Přesto se mu od krále Karla I. nedostalo zrovna vřelého přijetí.
Zklamaný cestovatel tak na další objevy rezignuje a dává se k Augustiniánům poustevníkům v Novém Španělsku. V meditacích stráví přes třicet let než se španělský král Filip II. rozhodne trvale kolonizovat Filipíny. Urdanetova pověst skvělého navigátora byla ještě pořád uznávána mezi námořníky, a tak se král rozhodne mu nabídnout velení celé expedice. Urdaneta sice souhlasí se svou účastí, ale svěřené velení odmítá, a tak nakonec celé výpravě velí Miguel Lopez de Legazpi.
Pětice lodí vypluje v listopadu roku 1564. Lodě po určitých problémech doplují na Filipíny a Španělé zde založí trvalé osídlení a Urdaneta nechá vybudovat první kostel. Legazpi se rozhodne zůstat udržovat kolonii v chodu a Urdanetu pošle zpět do Nového Španělska pro pomoc.
Velení se musí ujmout Urdaneta, protože plavba zpět s Filipín je mnohem komplikovanější kvůli povětrnostním podmínkám. Loď nakonec musí uplout přes 20 000 km, než narazí na příznivý vítr a konečně dopluje do Acapulca v říjnu 1565. Během plavby zemře 14 námořníků a na jejím konci je posádka tak vysílená, že kotvu musí vyhodit vůdcové celé výpravy, Urdaneta s Felipem de Salcedo.
Aby útrap nebylo dost Urdaneta zjistí, že je v plavbě z Filipín do Nového Španělska předběhl Alonso de Arellano, který ovšem dezertoval hned po připlutí na Filipíny. Ani tentokrát si tak prvenství připsat nemůže, ale vzhledem k tomu, že jeho mapy byly o mnoho preciznější, budou lodě po staletí využívat trasu, která po něm získá i jméno.
A to není jediný odkaz, který po sobě zanechal, je po něm pojmenováno i město Urdaneta na Filipínách, které je dodnes symbolickým sídlem jedné z největších diecézí na ostrovech.
Urdaneta nakonec zemře na zpáteční cestě z Evropy na Filipíny v Novém Mexiku v roce 1568. Naštěstí až poté, co se nechá přesvědčit k sepsání pamětí o svých výpravách.
Související
"Filipíny zvou vlky do domu, opovrhujeme tím." Číně se nelíbí rozmístění amerického raketového systému
Tajfun způsobil u Tchaj-wanu katastrofu. Převrátil tanker s miliony litrů paliva, zabil přes deset lidí
Filipíny , Andrés de Urdanet , historie
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
před 14 minutami
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
před 1 hodinou
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
před 2 hodinami
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
před 4 hodinami
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
před 5 hodinami
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
před 6 hodinami
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
před 8 hodinami
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
před 9 hodinami
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
před 10 hodinami
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
před 11 hodinami
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
před 13 hodinami
CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv
před 14 hodinami
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
včera
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
včera
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
včera
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
včera
Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích
včera
Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci
včera
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
včera
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie.
Zdroj: Jan Hrabě