Mezi velkými objeviteli 16. století, kteří hledali nové cesty a území se nacházela různorodá směsice lidí. Od bývalých žoldáků, kteří bojovali s Araby na Pyrenejském poloostrově, přes obchodníky až po vědce. Nemohli mezi nimi chybět samozřejmě ani kněží, neboť nová území představovala také nové příležitosti pro misijní činnost. A pokud jste byli tak skvělým navigátorem jako Andrés de Urdaneta, nebylo kapitána, který by vás na loď nevzal.
Andrés de Urdaneta se narodil roku 1498 ve španělském, nebo přesněji baskickém městě Ordizia. Bylo to období přelomových objevů, a tak není divu, že na zaoceánskou výpravu byl zlákán i mladý Andrés. Jeho první velkou výpravou byla expedice Garcia Jofre de Loaísa ke „ostrovům koření“, jak se tehdy říkalo molukám. Byla to teprve druhá plavba Evropanů přes tichý oceán a podobně jako první Magalhaesova nedopadla úplně dobře.
Ze 7 lodí k souostroví v září roku 1526 dorazila jediná – Santa Maria de la Victoria, na které přežilo jen 25 lidí, včetně Andrése de Urdanety. Ani po přistání v plánovaném cíli ovšem námořníci neměli co slavit, protože záhy padli do zajetí Portugalců, kteří se je nakonec rozhodli roku 1536 převézt do Evropy.
Urdaneta tak byl druhým mužem v historii, který obeplul celý svět, i když cestu zpět si jako vězeň příliš neužil. Přestože se mu nakonec z Lisabonu podařilo uprchnout, Portugalci mu zabavili všechny jeho mapy a poznámky. Díky skvěle vytrénované paměti byl ale schopen většinu materiálů znovu zaznamenat po svém návratu do Španělska. Přesto se mu od krále Karla I. nedostalo zrovna vřelého přijetí.
Zklamaný cestovatel tak na další objevy rezignuje a dává se k Augustiniánům poustevníkům v Novém Španělsku. V meditacích stráví přes třicet let než se španělský král Filip II. rozhodne trvale kolonizovat Filipíny. Urdanetova pověst skvělého navigátora byla ještě pořád uznávána mezi námořníky, a tak se král rozhodne mu nabídnout velení celé expedice. Urdaneta sice souhlasí se svou účastí, ale svěřené velení odmítá, a tak nakonec celé výpravě velí Miguel Lopez de Legazpi.
Pětice lodí vypluje v listopadu roku 1564. Lodě po určitých problémech doplují na Filipíny a Španělé zde založí trvalé osídlení a Urdaneta nechá vybudovat první kostel. Legazpi se rozhodne zůstat udržovat kolonii v chodu a Urdanetu pošle zpět do Nového Španělska pro pomoc.
Velení se musí ujmout Urdaneta, protože plavba zpět s Filipín je mnohem komplikovanější kvůli povětrnostním podmínkám. Loď nakonec musí uplout přes 20 000 km, než narazí na příznivý vítr a konečně dopluje do Acapulca v říjnu 1565. Během plavby zemře 14 námořníků a na jejím konci je posádka tak vysílená, že kotvu musí vyhodit vůdcové celé výpravy, Urdaneta s Felipem de Salcedo.
Aby útrap nebylo dost Urdaneta zjistí, že je v plavbě z Filipín do Nového Španělska předběhl Alonso de Arellano, který ovšem dezertoval hned po připlutí na Filipíny. Ani tentokrát si tak prvenství připsat nemůže, ale vzhledem k tomu, že jeho mapy byly o mnoho preciznější, budou lodě po staletí využívat trasu, která po něm získá i jméno.
A to není jediný odkaz, který po sobě zanechal, je po něm pojmenováno i město Urdaneta na Filipínách, které je dodnes symbolickým sídlem jedné z největších diecézí na ostrovech.
Urdaneta nakonec zemře na zpáteční cestě z Evropy na Filipíny v Novém Mexiku v roce 1568. Naštěstí až poté, co se nechá přesvědčit k sepsání pamětí o svých výpravách.
Související
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
Filipíny , Andrés de Urdanet , historie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny
před 2 hodinami
Moskva selhala. Mohutný ukrajinský útok rezonuje Ruskem, nespokojenost lidí roste
před 4 hodinami
Tropy i bouřky. Počasí do konce týdne bude typicky letní
včera
Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci
včera
Čechům se vzdálil postup ze skupiny. Pasivitou ztratili nadějně rozehraný zápas s JAR
včera
Víkendová předpověď počasí slibuje i bouřky. Hrozit mají i v úvodu dalšího týdne
včera
Olomouc se rozloučila se statečnou Mašínovou. Bratr z USA nepřijel
včera
Smír ukončil spor ohledně filmu Sbormistr. Dohodu potvrdil soud
včera
Novinky o počasí. Meteorologové aktualizovali výstrahu před vedry
včera
V Bruselu se jedná o Ukrajině. Rutte poslal Rusku rázný vzkaz, USA ocenily evropskou podporu Kyjeva
včera
Macinka udělil medaili Klausovi, pro kterého dříve pracoval
včera
Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína
včera
Pokud bude hořet Ukrajina, bude hořet i Moskva, prohlásil Zelenskyj po masivním útoku na ruskou rafinérii
včera
USA jsou připraveny okamžitě obnovit vojenské akce a zavést blokádu Íránu
včera
Hegseth ostře zkritizoval evropské spojence. Pentagon přehodnotí přítomnost amerických sil v Evropě
včera
Fatální chyba. Diplomat řekl, proč se Zelenskyj nesmí setkat s Putinem v Moskvě
včera
Tálibán zakázal mobilní telefony
včera
Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky
včera
Memorandum o porozumění. Co obsahuje čtrnáctibodový dokument podepsaný Trumpem i Íránem?
včera
Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou mírovou dohodu
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Íránu čtrnáctibodovou dohodu, která má podle jeho slov odvrátit hrozbu celosvětové hospodářské deprese. Podle vyjádření vysokých představitelů Spojených států přináší tento krok zemi zásadní úspěch, přestože obsahuje citelné politické i finanční ústupky vůči Teheránu. Cílem ujednání je mimo jiné znovu plně otevřít Hormuzský průliv.
Zdroj: Libor Novák