Polozapomenutý zámořský objev: Astronom způsobil v Pacifiku revoluci

Mezi velkými objeviteli 16. století, kteří hledali nové cesty a území se nacházela různorodá směsice lidí. Od bývalých žoldáků, kteří bojovali s Araby na Pyrenejském poloostrově, přes obchodníky až po vědce. Nemohli mezi nimi chybět samozřejmě ani kněží, neboť nová území představovala také nové příležitosti pro misijní činnost. A pokud jste byli tak skvělým navigátorem jako Andrés de Urdaneta, nebylo kapitána, který by vás na loď nevzal.

Andrés de Urdaneta se narodil roku 1498 ve španělském, nebo přesněji baskickém městě Ordizia. Bylo to období přelomových objevů, a tak není divu, že na zaoceánskou výpravu byl zlákán i mladý Andrés. Jeho první velkou výpravou byla expedice Garcia Jofre de Loaísa ke „ostrovům koření“, jak se tehdy říkalo molukám. Byla to teprve druhá plavba Evropanů přes tichý oceán a podobně jako první Magalhaesova nedopadla úplně dobře.

Ze 7 lodí k souostroví v září roku 1526 dorazila jediná – Santa Maria de la Victoria, na které přežilo jen 25 lidí, včetně Andrése de Urdanety. Ani po přistání v plánovaném cíli ovšem námořníci neměli co slavit, protože záhy padli do zajetí Portugalců, kteří se je nakonec rozhodli roku 1536 převézt do Evropy.

Urdaneta tak byl druhým mužem v historii, který obeplul celý svět, i když cestu zpět si jako vězeň příliš neužil. Přestože se mu nakonec z Lisabonu podařilo uprchnout, Portugalci mu zabavili všechny jeho mapy a poznámky. Díky skvěle vytrénované paměti byl ale schopen většinu materiálů znovu zaznamenat po svém návratu do Španělska. Přesto se mu od krále Karla I. nedostalo zrovna vřelého přijetí.

Zklamaný cestovatel tak na další objevy rezignuje a dává se k Augustiniánům poustevníkům v Novém Španělsku. V meditacích stráví přes třicet let než se španělský král Filip II. rozhodne trvale kolonizovat Filipíny. Urdanetova pověst skvělého navigátora byla ještě pořád uznávána mezi námořníky, a tak se král rozhodne mu nabídnout velení celé expedice. Urdaneta sice souhlasí se svou účastí, ale svěřené velení odmítá, a tak nakonec celé výpravě velí Miguel Lopez de Legazpi.

Pětice lodí vypluje v listopadu roku 1564. Lodě po určitých problémech doplují na Filipíny a Španělé zde založí trvalé osídlení a Urdaneta nechá vybudovat první kostel. Legazpi se rozhodne zůstat udržovat kolonii v chodu a Urdanetu pošle zpět do Nového Španělska pro pomoc.

Velení se musí ujmout Urdaneta, protože plavba zpět s Filipín je mnohem komplikovanější kvůli povětrnostním podmínkám. Loď nakonec musí uplout přes 20 000 km, než narazí na příznivý vítr  a konečně dopluje do Acapulca v říjnu 1565. Během plavby zemře 14 námořníků a na jejím konci je posádka tak vysílená, že kotvu musí vyhodit vůdcové celé výpravy, Urdaneta s Felipem de Salcedo.

Aby útrap nebylo dost Urdaneta zjistí, že je v plavbě z Filipín do Nového Španělska předběhl Alonso de Arellano, který ovšem dezertoval hned po připlutí na Filipíny. Ani tentokrát si tak prvenství připsat nemůže, ale vzhledem k tomu, že jeho mapy byly o mnoho preciznější, budou lodě po staletí využívat trasu, která po něm získá i jméno.

A to není jediný odkaz, který po sobě zanechal, je po něm pojmenováno i město Urdaneta na Filipínách, které je dodnes symbolickým sídlem jedné z největších diecézí na ostrovech.

Urdaneta nakonec zemře na zpáteční cestě z Evropy na Filipíny v Novém Mexiku v roce 1568. Naštěstí až poté, co se nechá přesvědčit k sepsání pamětí o svých výpravách.

Související

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.
Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

Více souvisejících

Filipíny Andrés de Urdanet historie

Aktuálně se děje

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

včera

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

včera

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

včera

včera

včera

včera

9. července 2026 21:13

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

9. července 2026 21:03

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

9. července 2026 19:51

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy