Polozapomenutý zámořský objev: Astronom způsobil v Pacifiku revoluci

Andrés de Urdaneta se narodil roku 1498 ve španělském, nebo přesněji baskickém městě Ordizia. Bylo to období přelomových objevů, a tak není divu, že na zaoceánskou výpravu byl zlákán i mladý Andrés. Jeho první velkou výpravou byla expedice Garcia Jofre de Loaísa ke „ostrovům koření“, jak se tehdy říkalo molukám. Byla to teprve druhá plavba Evropanů přes tichý oceán a podobně jako první Magalhaesova nedopadla úplně dobře.

Ze 7 lodí k souostroví v září roku 1526 dorazila jediná – Santa Maria de la Victoria, na které přežilo jen 25 lidí, včetně Andrése de Urdanety. Ani po přistání v plánovaném cíli ovšem námořníci neměli co slavit, protože záhy padli do zajetí Portugalců, kteří se je nakonec rozhodli roku 1536 převézt do Evropy.

Urdaneta tak byl druhým mužem v historii, který obeplul celý svět, i když cestu zpět si jako vězeň příliš neužil. Přestože se mu nakonec z Lisabonu podařilo uprchnout, Portugalci mu zabavili všechny jeho mapy a poznámky. Díky skvěle vytrénované paměti byl ale schopen většinu materiálů znovu zaznamenat po svém návratu do Španělska. Přesto se mu od krále Karla I. nedostalo zrovna vřelého přijetí.

Zklamaný cestovatel tak na další objevy rezignuje a dává se k Augustiniánům poustevníkům v Novém Španělsku. V meditacích stráví přes třicet let než se španělský král Filip II. rozhodne trvale kolonizovat Filipíny. Urdanetova pověst skvělého navigátora byla ještě pořád uznávána mezi námořníky, a tak se král rozhodne mu nabídnout velení celé expedice. Urdaneta sice souhlasí se svou účastí, ale svěřené velení odmítá, a tak nakonec celé výpravě velí Miguel Lopez de Legazpi.

Pětice lodí vypluje v listopadu roku 1564. Lodě po určitých problémech doplují na Filipíny a Španělé zde založí trvalé osídlení a Urdaneta nechá vybudovat první kostel. Legazpi se rozhodne zůstat udržovat kolonii v chodu a Urdanetu pošle zpět do Nového Španělska pro pomoc.

Velení se musí ujmout Urdaneta, protože plavba zpět s Filipín je mnohem komplikovanější kvůli povětrnostním podmínkám. Loď nakonec musí uplout přes 20 000 km, než narazí na příznivý vítr  a konečně dopluje do Acapulca v říjnu 1565. Během plavby zemře 14 námořníků a na jejím konci je posádka tak vysílená, že kotvu musí vyhodit vůdcové celé výpravy, Urdaneta s Felipem de Salcedo.

Aby útrap nebylo dost Urdaneta zjistí, že je v plavbě z Filipín do Nového Španělska předběhl Alonso de Arellano, který ovšem dezertoval hned po připlutí na Filipíny. Ani tentokrát si tak prvenství připsat nemůže, ale vzhledem k tomu, že jeho mapy byly o mnoho preciznější, budou lodě po staletí využívat trasu, která po něm získá i jméno.

A to není jediný odkaz, který po sobě zanechal, je po něm pojmenováno i město Urdaneta na Filipínách, které je dodnes symbolickým sídlem jedné z největších diecézí na ostrovech.

Urdaneta nakonec zemře na zpáteční cestě z Evropy na Filipíny v Novém Mexiku v roce 1568. Naštěstí až poté, co se nechá přesvědčit k sepsání pamětí o svých výpravách.