Ještě počátkem minulého století zakrývaly plavky většinu lidského těla, dnes ho naopak co nejvíce odhalují. První dvoudílné plavky, pro které se ujalo označení bikiny, byly uvedeny na trh před bezmála 80 lety a sklidily vlnu pohoršení a kritiky. Dokonce je na sebe tehdy nechtěla obléknout žádná modelka, a tak první bikiny předváděla striptérka. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než se na dvoudílné dámské plavky přestalo pohlížet s nevraživostí.
Starověké dvoudílné plavky
Dvoudílný úbor podobný dnešním dámským plavkám oblékaly již ženy v antických státech, a to při sportování. Ženské postavy v dvoudílných oděvech se objevují na mnohých římských mozaikách v přepychových vilách na Sicílii datovaných do 3. století před naším letopočtem. Není vyloučeno, že by tedy ženy už tehdy mohly oblékat dvoudílné plavky.
Moderní bikiny
Moderní dvoudílné dámské plavky vznikly roku 1946 ve Francii. Tehdy byly veřejnosti představeny dvěma módními návrháři brzy po sobě rovnou dva modely odvážného koupacího úboru, přičemž se oba autoři překonávali v nejmenším množství spotřebované látky. Cílem zkrátka bylo ukázat co nejvíce ženského těla a nepochybně tím zaujmout a šokovat. A to se povedlo na výbornou.
V květnu roku 1946 přišel francouzský módní návrhář Jacques Heim s vůbec prvními dvoudílnými plavkami typu bikiny. Svůj model nazval „Atom“ a propagoval ho reklamním heslem „nejmenší plavky na světě“. Jeho koupací úbor toho opravdu moc nezakrýval, ovšem o nejmenší plavky se zdaleka nejednalo. Ty předvedl inženýr a módní návrhář Louis Réard o pouhé dva měsíce později, na trh je uvedl po přehlídce v pařížských lázních Piscine se sloganem „menší než nejmenší plavky na světě“. Titěrným dvoudílným plavkám dal název, který se pro ně užívá dodnes – bikiny. Proč právě toto pojmenování? Réard ho odvodil od názvu souostroví Bikini ležícího v Tichém oceánu. Několik dnů před pařížskou módní přehlídkou, jejíž součástí mělo být představení již skutečně nejmenších dámských plavek na světě, využili američtí vědci atol Bikini k pokusnému jadernému výbuchu. Podobného ohromného a šokujícího výbuchu, tentokrát emocí v řadách diváků a široké veřejnosti, chtěl Francouz docílit svým odvážným (na tehdejší dobu až vulgárním) modelem.
Reakce lidí byly bouřlivé a spíše negativní, ovšem to se mělo brzy změnit. Samotný první model bikin byl na tehdejší dobu natolik odvážný a pobuřující, že si ho odmítaly modelky obléct a promenádovat se v něm. Louis Réard si proto jako manekýnu najal striptérku Micheline Bernardiniovou, ta se předvádět polonahá rozhodně nestyděla. Ňadra jí zakrývaly pouze malinké kusy látky ve tvaru trojúhelníčků, spodní část tvořily šňůrkové kalhotky typu tanga. Na rok 1946 se skutečně jednalo o něco nepatřičného a pobuřujícího. Ovšem módní návrhář prý svým novým kouskem oděvu vycházel vstříc potřebám žen. Inspirací pro bikiny mu byla zkušenost z pláží na jihu Francie, kde sám pozoroval, že dámy ve snaze dosáhnout co nejdokonalejšího opálení většiny těla různě ohrnovaly příliš velké kusy plavek. Louis Réard nakonec i přes vlnu silného odporu svým modelem bikin uspěl v módním průmyslu, ukončil dosavadní kariéru strojního inženýra a založil obchod specializovaný na prodej dámských dvoudílných plavek.
Společnost však stále na bikiny pohlížela spíše s odporem, i když mnohým mužům se pohled na odhalené ženy jistě líbil, jenom to nemohli veřejně přiznat. Ve 40. a 50. letech minulého století zakazovaly v několika státech (konkrétně třeba v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku) nošení bikin na plážích a veřejných prostranstvích vládní nařízení. Zakázané ovoce však nejlépe chutná, a tak ženy odvážné plavky oblékaly čím dál častěji a klidně za to platily nemalé pokuty. Na popularitě nabyly bikiny roku 1957, kdy byl do kin uveden film „A bůh stvořil ženu“ se slavnou Brigitte Bardotovou v hlavní roli, a to v miniaturních dvoudílných plavkách. V průběhu 60. let už bikiny naplno zakotvily ve světě módních koupacích úborů. Postupem času se různě proměňoval jejich střih i materiál.
Související
Plavky prošly v dějinách velkou proměnou. Jak se vyvíjela móda?
"Nahoře bez" už nefrčí. Evropanky se na plážích odhalují stále méně
plavky , ženy , koupání , historie
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Mimořádná zpráva Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Počet mrtvých stoupá
před 1 hodinou
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
před 2 hodinami
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
před 3 hodinami
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
před 4 hodinami
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
před 5 hodinami
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
před 6 hodinami
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
před 8 hodinami
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
před 9 hodinami
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
před 10 hodinami
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
před 11 hodinami
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
před 12 hodinami
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
před 13 hodinami
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
včera
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
včera
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
včera
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
včera
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
včera
Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě
Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.
Zdroj: Libor Novák