Ještě počátkem minulého století zakrývaly plavky většinu lidského těla, dnes ho naopak co nejvíce odhalují. První dvoudílné plavky, pro které se ujalo označení bikiny, byly uvedeny na trh před bezmála 80 lety a sklidily vlnu pohoršení a kritiky. Dokonce je na sebe tehdy nechtěla obléknout žádná modelka, a tak první bikiny předváděla striptérka. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než se na dvoudílné dámské plavky přestalo pohlížet s nevraživostí.
Starověké dvoudílné plavky
Dvoudílný úbor podobný dnešním dámským plavkám oblékaly již ženy v antických státech, a to při sportování. Ženské postavy v dvoudílných oděvech se objevují na mnohých římských mozaikách v přepychových vilách na Sicílii datovaných do 3. století před naším letopočtem. Není vyloučeno, že by tedy ženy už tehdy mohly oblékat dvoudílné plavky.
Moderní bikiny
Moderní dvoudílné dámské plavky vznikly roku 1946 ve Francii. Tehdy byly veřejnosti představeny dvěma módními návrháři brzy po sobě rovnou dva modely odvážného koupacího úboru, přičemž se oba autoři překonávali v nejmenším množství spotřebované látky. Cílem zkrátka bylo ukázat co nejvíce ženského těla a nepochybně tím zaujmout a šokovat. A to se povedlo na výbornou.
V květnu roku 1946 přišel francouzský módní návrhář Jacques Heim s vůbec prvními dvoudílnými plavkami typu bikiny. Svůj model nazval „Atom“ a propagoval ho reklamním heslem „nejmenší plavky na světě“. Jeho koupací úbor toho opravdu moc nezakrýval, ovšem o nejmenší plavky se zdaleka nejednalo. Ty předvedl inženýr a módní návrhář Louis Réard o pouhé dva měsíce později, na trh je uvedl po přehlídce v pařížských lázních Piscine se sloganem „menší než nejmenší plavky na světě“. Titěrným dvoudílným plavkám dal název, který se pro ně užívá dodnes – bikiny. Proč právě toto pojmenování? Réard ho odvodil od názvu souostroví Bikini ležícího v Tichém oceánu. Několik dnů před pařížskou módní přehlídkou, jejíž součástí mělo být představení již skutečně nejmenších dámských plavek na světě, využili američtí vědci atol Bikini k pokusnému jadernému výbuchu. Podobného ohromného a šokujícího výbuchu, tentokrát emocí v řadách diváků a široké veřejnosti, chtěl Francouz docílit svým odvážným (na tehdejší dobu až vulgárním) modelem.
Reakce lidí byly bouřlivé a spíše negativní, ovšem to se mělo brzy změnit. Samotný první model bikin byl na tehdejší dobu natolik odvážný a pobuřující, že si ho odmítaly modelky obléct a promenádovat se v něm. Louis Réard si proto jako manekýnu najal striptérku Micheline Bernardiniovou, ta se předvádět polonahá rozhodně nestyděla. Ňadra jí zakrývaly pouze malinké kusy látky ve tvaru trojúhelníčků, spodní část tvořily šňůrkové kalhotky typu tanga. Na rok 1946 se skutečně jednalo o něco nepatřičného a pobuřujícího. Ovšem módní návrhář prý svým novým kouskem oděvu vycházel vstříc potřebám žen. Inspirací pro bikiny mu byla zkušenost z pláží na jihu Francie, kde sám pozoroval, že dámy ve snaze dosáhnout co nejdokonalejšího opálení většiny těla různě ohrnovaly příliš velké kusy plavek. Louis Réard nakonec i přes vlnu silného odporu svým modelem bikin uspěl v módním průmyslu, ukončil dosavadní kariéru strojního inženýra a založil obchod specializovaný na prodej dámských dvoudílných plavek.
Společnost však stále na bikiny pohlížela spíše s odporem, i když mnohým mužům se pohled na odhalené ženy jistě líbil, jenom to nemohli veřejně přiznat. Ve 40. a 50. letech minulého století zakazovaly v několika státech (konkrétně třeba v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku) nošení bikin na plážích a veřejných prostranstvích vládní nařízení. Zakázané ovoce však nejlépe chutná, a tak ženy odvážné plavky oblékaly čím dál častěji a klidně za to platily nemalé pokuty. Na popularitě nabyly bikiny roku 1957, kdy byl do kin uveden film „A bůh stvořil ženu“ se slavnou Brigitte Bardotovou v hlavní roli, a to v miniaturních dvoudílných plavkách. V průběhu 60. let už bikiny naplno zakotvily ve světě módních koupacích úborů. Postupem času se různě proměňoval jejich střih i materiál.
Související
Plavky prošly v dějinách velkou proměnou. Jak se vyvíjela móda?
"Nahoře bez" už nefrčí. Evropanky se na plážích odhalují stále méně
plavky , ženy , koupání , historie
Aktuálně se děje
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
včera
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
včera
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
včera
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
22. července 2026 21:16
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
22. července 2026 19:58
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
22. července 2026 18:47
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
22. července 2026 17:26
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
22. července 2026 16:08
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.
Zdroj: Libor Novák