Ještě počátkem minulého století zakrývaly plavky většinu lidského těla, dnes ho naopak co nejvíce odhalují. První dvoudílné plavky, pro které se ujalo označení bikiny, byly uvedeny na trh před bezmála 80 lety a sklidily vlnu pohoršení a kritiky. Dokonce je na sebe tehdy nechtěla obléknout žádná modelka, a tak první bikiny předváděla striptérka. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než se na dvoudílné dámské plavky přestalo pohlížet s nevraživostí.
Starověké dvoudílné plavky
Dvoudílný úbor podobný dnešním dámským plavkám oblékaly již ženy v antických státech, a to při sportování. Ženské postavy v dvoudílných oděvech se objevují na mnohých římských mozaikách v přepychových vilách na Sicílii datovaných do 3. století před naším letopočtem. Není vyloučeno, že by tedy ženy už tehdy mohly oblékat dvoudílné plavky.
Moderní bikiny
Moderní dvoudílné dámské plavky vznikly roku 1946 ve Francii. Tehdy byly veřejnosti představeny dvěma módními návrháři brzy po sobě rovnou dva modely odvážného koupacího úboru, přičemž se oba autoři překonávali v nejmenším množství spotřebované látky. Cílem zkrátka bylo ukázat co nejvíce ženského těla a nepochybně tím zaujmout a šokovat. A to se povedlo na výbornou.
V květnu roku 1946 přišel francouzský módní návrhář Jacques Heim s vůbec prvními dvoudílnými plavkami typu bikiny. Svůj model nazval „Atom“ a propagoval ho reklamním heslem „nejmenší plavky na světě“. Jeho koupací úbor toho opravdu moc nezakrýval, ovšem o nejmenší plavky se zdaleka nejednalo. Ty předvedl inženýr a módní návrhář Louis Réard o pouhé dva měsíce později, na trh je uvedl po přehlídce v pařížských lázních Piscine se sloganem „menší než nejmenší plavky na světě“. Titěrným dvoudílným plavkám dal název, který se pro ně užívá dodnes – bikiny. Proč právě toto pojmenování? Réard ho odvodil od názvu souostroví Bikini ležícího v Tichém oceánu. Několik dnů před pařížskou módní přehlídkou, jejíž součástí mělo být představení již skutečně nejmenších dámských plavek na světě, využili američtí vědci atol Bikini k pokusnému jadernému výbuchu. Podobného ohromného a šokujícího výbuchu, tentokrát emocí v řadách diváků a široké veřejnosti, chtěl Francouz docílit svým odvážným (na tehdejší dobu až vulgárním) modelem.
Reakce lidí byly bouřlivé a spíše negativní, ovšem to se mělo brzy změnit. Samotný první model bikin byl na tehdejší dobu natolik odvážný a pobuřující, že si ho odmítaly modelky obléct a promenádovat se v něm. Louis Réard si proto jako manekýnu najal striptérku Micheline Bernardiniovou, ta se předvádět polonahá rozhodně nestyděla. Ňadra jí zakrývaly pouze malinké kusy látky ve tvaru trojúhelníčků, spodní část tvořily šňůrkové kalhotky typu tanga. Na rok 1946 se skutečně jednalo o něco nepatřičného a pobuřujícího. Ovšem módní návrhář prý svým novým kouskem oděvu vycházel vstříc potřebám žen. Inspirací pro bikiny mu byla zkušenost z pláží na jihu Francie, kde sám pozoroval, že dámy ve snaze dosáhnout co nejdokonalejšího opálení většiny těla různě ohrnovaly příliš velké kusy plavek. Louis Réard nakonec i přes vlnu silného odporu svým modelem bikin uspěl v módním průmyslu, ukončil dosavadní kariéru strojního inženýra a založil obchod specializovaný na prodej dámských dvoudílných plavek.
Společnost však stále na bikiny pohlížela spíše s odporem, i když mnohým mužům se pohled na odhalené ženy jistě líbil, jenom to nemohli veřejně přiznat. Ve 40. a 50. letech minulého století zakazovaly v několika státech (konkrétně třeba v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku) nošení bikin na plážích a veřejných prostranstvích vládní nařízení. Zakázané ovoce však nejlépe chutná, a tak ženy odvážné plavky oblékaly čím dál častěji a klidně za to platily nemalé pokuty. Na popularitě nabyly bikiny roku 1957, kdy byl do kin uveden film „A bůh stvořil ženu“ se slavnou Brigitte Bardotovou v hlavní roli, a to v miniaturních dvoudílných plavkách. V průběhu 60. let už bikiny naplno zakotvily ve světě módních koupacích úborů. Postupem času se různě proměňoval jejich střih i materiál.
Související
Plavky prošly v dějinách velkou proměnou. Jak se vyvíjela móda?
"Nahoře bez" už nefrčí. Evropanky se na plážích odhalují stále méně
plavky , ženy , koupání , historie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
Rusko letos výrazně omezí průběh tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Ministerstvo obrany oznámilo, že se akce obejde bez předvádění vojenské techniky, což je u události, která obvykle slouží k prezentaci vojenské síly státu, neobvyklé. Jako důvod úřady uvedly současnou operační situaci, aniž by poskytly podrobnější vysvětlení.
Zdroj: Libor Novák