Historie dvoudílných plavek. První bikiny oblékla striptérka a staly se symbolem nemravnosti

Ještě počátkem minulého století zakrývaly plavky většinu lidského těla, dnes ho naopak co nejvíce odhalují. První dvoudílné plavky, pro které se ujalo označení bikiny, byly uvedeny na trh před bezmála 80 lety a sklidily vlnu pohoršení a kritiky. Dokonce je na sebe tehdy nechtěla obléknout žádná modelka, a tak první bikiny předváděla striptérka. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než se na dvoudílné dámské plavky přestalo pohlížet s nevraživostí.

Starověké dvoudílné plavky

Dvoudílný úbor podobný dnešním dámským plavkám oblékaly již ženy v antických státech, a to při sportování. Ženské postavy v dvoudílných oděvech se objevují na mnohých římských mozaikách v přepychových vilách na Sicílii datovaných do 3. století před naším letopočtem. Není vyloučeno, že by tedy ženy už tehdy mohly oblékat dvoudílné plavky.

Moderní bikiny

Moderní dvoudílné dámské plavky vznikly roku 1946 ve Francii. Tehdy byly veřejnosti představeny dvěma módními návrháři brzy po sobě rovnou dva modely odvážného koupacího úboru, přičemž se oba autoři překonávali v nejmenším množství spotřebované látky. Cílem zkrátka bylo ukázat co nejvíce ženského těla a nepochybně tím zaujmout a šokovat. A to se povedlo na výbornou.

V květnu roku 1946 přišel francouzský módní návrhář Jacques Heim s vůbec prvními dvoudílnými plavkami typu bikiny. Svůj model nazval „Atom“ a propagoval ho reklamním heslem „nejmenší plavky na světě“. Jeho koupací úbor toho opravdu moc nezakrýval, ovšem o nejmenší plavky se zdaleka nejednalo. Ty předvedl inženýr a módní návrhář Louis Réard o pouhé dva měsíce později, na trh je uvedl po přehlídce v pařížských lázních Piscine se sloganem „menší než nejmenší plavky na světě“. Titěrným dvoudílným plavkám dal název, který se pro ně užívá dodnes – bikiny. Proč právě toto pojmenování? Réard ho odvodil od názvu souostroví Bikini ležícího v Tichém oceánu. Několik dnů před pařížskou módní přehlídkou, jejíž součástí mělo být představení již skutečně nejmenších dámských plavek na světě, využili američtí vědci atol Bikini k pokusnému jadernému výbuchu. Podobného ohromného a šokujícího výbuchu, tentokrát emocí v řadách diváků a široké veřejnosti, chtěl Francouz docílit svým odvážným (na tehdejší dobu až vulgárním) modelem.

Reakce lidí byly bouřlivé a spíše negativní, ovšem to se mělo brzy změnit. Samotný první model bikin byl na tehdejší dobu natolik odvážný a pobuřující, že si ho odmítaly modelky obléct a promenádovat se v něm. Louis Réard si proto jako manekýnu najal striptérku Micheline Bernardiniovou, ta se předvádět polonahá rozhodně nestyděla. Ňadra jí zakrývaly pouze malinké kusy látky ve tvaru trojúhelníčků, spodní část tvořily šňůrkové kalhotky typu tanga. Na rok 1946 se skutečně jednalo o něco nepatřičného a pobuřujícího. Ovšem módní návrhář prý svým novým kouskem oděvu vycházel vstříc potřebám žen. Inspirací pro bikiny mu byla zkušenost z pláží na jihu Francie, kde sám pozoroval, že dámy ve snaze dosáhnout co nejdokonalejšího opálení většiny těla různě ohrnovaly příliš velké kusy plavek. Louis Réard nakonec i přes vlnu silného odporu svým modelem bikin uspěl v módním průmyslu, ukončil dosavadní kariéru strojního inženýra a založil obchod specializovaný na prodej dámských dvoudílných plavek.

Společnost však stále na bikiny pohlížela spíše s odporem, i když mnohým mužům se pohled na odhalené ženy jistě líbil, jenom to nemohli veřejně přiznat. Ve 40. a 50. letech minulého století zakazovaly v několika státech (konkrétně třeba v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku) nošení bikin na plážích a veřejných prostranstvích vládní nařízení. Zakázané ovoce však nejlépe chutná, a tak ženy odvážné plavky oblékaly čím dál častěji a klidně za to platily nemalé pokuty. Na popularitě nabyly bikiny roku 1957, kdy byl do kin uveden film „A bůh stvořil ženu“ se slavnou Brigitte Bardotovou v hlavní roli, a to v miniaturních dvoudílných plavkách. V průběhu 60. let už bikiny naplno zakotvily ve světě módních koupacích úborů. Postupem času se různě proměňoval jejich střih i materiál.

Související

Ilustrační fotografie

"Nahoře bez" už nefrčí. Evropanky se na plážích odhalují stále méně

Horní díl plavek si na pláži svléká stále méně Evropanek. Vyplývá to z průzkumu francouzského institutu Ifop, o kterém informovala agentura AFP. Zatímco v roce 2016 se "nahoře bez" opalovalo ještě 33 procent žen starších osmnácti let z pěti zkoumaných zemí Evropské unie, nyní je to už jen 27 procent. Důvodem je podle ankety obava ze sexuálního obtěžování, nízké sebevědomí, ale i péče o zdraví. Na oblibě u Evropanek ztrácí také nudismus.

Více souvisejících

plavky ženy koupání historie

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy