I když neslyšeli, zapsali se do dějin. Kteří slavní se potýkali s handicapem?

Vědci

Již v dětství ztratil kvůli nemoci sluch nizozemský astronom John Goodricke, který žil ve druhé polovině 18. století a po otci měl původ ve významné šlechtické rodině, jehož historie sahala až k Vilému I. Dobyvateli. Jeho otec byl dobře finančně zajištěným diplomatem, a tak svému zdravotně znevýhodněnému synovi dokázal zajistit kvalitní vzdělání, a to ve speciální škole pro neslyšící žáky v Edinburghu. John následně zvládl vystudovat i vysokou školu, kde vyučující už neomlouvali jeho handicap. Po studiích se zabýval matematikou a astronomií, většinu času pozoroval a studoval hvězdy. V tomto oboru dosáhl úspěchů a uznání od tehdejší anglické Královské astronomické společnosti. Jeho vášeň pro astronomii se mu ovšem stala osudnou. Během jednoho nočního pozorování hvězd v chladném počasí onemocněl a o pár dnů později zemřel na zápal plic. Bylo mu pouhých 21 let. Na jeho počest byla jedna z kolejí na univerzitě v Yorku, kde strávil konec života, nazvána jeho jménem.

Neslyšící byl i australský chemik John Warcup Cornforth. Narodil se v září roku 1917 v Sydney a už jako malý chlapec v důsledku onemocnění ohluchl. I přes tento handicap vystudoval univerzitu, a to dokonce jednu z těch nejprestižnějších v britském Oxfordu. Poté se uplatnil jako vědec v chemické laboratoři, kde se věnoval zejména výzkumu léčiv, například penicilinu. Přednášel také na několika univerzitách. Za svou práci získal mnohá ocenění, v roce 1975 Nobelovu cenu za chemii.

Umělci

Slavný španělský malíř a rytec období romantismu Francisco Goya byl také neslyšící. Narodil se na jaře roku 1746 do rodiny zlatníka a nižší šlechtičny, která byla poměrně dobře finančně situována. Již v útlém věku Francisco vykazoval výtvarné nadání, a tak začal umění studovat, a to u dvorního malíře španělského krále. Sám Goya také později jako dvorní malíř španělských králů Karla IV. a Ferdinanda VII. pracoval. V jeho díle je patrný vliv malíře Hieronyma Bosche. Maloval portréty panovníků i obyčejných lidí, oslavné i válečné scény. Závěr jeho tvorby tvořily obrazy hrůzných a děsivých témat. V tom se mohl odrážet i fakt, že tehdy ohluchl, podle některých názorů v důsledku dlouhodobé práce s barvami s vysokým obsahem olova. Od té doby malíř změnil výrazně styl své tvorby a uzavřel se do sebe. Ke konci života se mu nedařilo příliš dobře, oslepl a v dubnu roku 1828 ve věku 82 let v ústraní zemřel.

Ve velmi útlém věku oslepla i ohluchla Helen Kellerová, americká spisovatelka narozená roku 1880. Od dětství se o ni starala učitelka Anne Sullivanová, která se specializovala na péči o nevidomé děti. Právě díky Sullivanové se Helen mohla nadále rozvíjet a učit se novým věcem, až nakonec vystudovala univerzitu, a to jako první takto handicapovaný člověk vůbec. Vášeň Kellerová našla v psaní, je autorkou dvanácti knih, v nichž mimo jiné popsala svůj život se zdravotním znevýhodněním. Aby lidem se stejným osudem pomohla, založila nadaci pro nevidomé a podporovala jejich výchovu a vzdělávání. Za pomoc smyslově postiženým, které zasvětila celý svůj dlouhý život, byla několikrát oceněna.

Může se to zdát až neuvěřitelné, ale neslyšící se mohou věnovat i hudbě – mohou ji skládat nebo na ni tančit. Důkazem toho byl například německý hudební skladatel Ludwig van Beethoven, velká osobnost hudby na přelomu klasicismu a romantismu. Ten ohluchl během svého vrcholného období, a ačkoliv ho zdravotní problém zasáhl natolik, že přemýšlel o sebevraždě, dokázal dále komponovat skvělé a oceňované skladby. Z našich neslyšících skladatelů je známý Bedřich Smetana. Ten složil několik svých nejlepších děl právě v době, kdy už byl zcela hluchý.

Ačkoliv neslyšela, stala se oceňovanou tanečnicí. Jmenovala se Emilie Urbanová a přišla na svět v létě roku 1914 v Praze. Protože se narodila v době, kdy probíhala mobilizace v souvislosti s první světovou válkou, děvčátku od mala rodiče říkali Mobi. Pod tímto jménem se také později proslavila jako neslyšící tanečnice, která vystupovala v Čechách i v zahraničí, a to po dlouhých třicet let. Ve 40. letech 20. století zřídila i taneční školu pro neslyšící. Dožila se 73 let, zemřela v lednu roku 1988.