Je tomu přesně 200 let od narození Bedřicha Smetany, jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů. O jeho dílech bylo již napsáno mnohé, Smetanův soukromý život také není tajemstvím. Kdo byly jeho osudové ženy a jaký na něj měly vliv?
Maminka z muzikantské rodiny
Vztah k hudbě byl u Bedřicha Smetany jeho rodiči pěstován již v útlém dětství. Velký vliv na malého chlapce měla v tomto ohledu jeho maminka Barbora, rodným příjmením Lynková. Ta totiž pocházela z muzikantské rodiny, jejím příbuzným byl hudební skladatel Jiří Ignác Linek, který komponoval především chrámová díla. Za svůj život vytvořil stovky skladeb těšících se velké oblibě. Samotný Bedřich Smetana měl tedy hudbu v genech a již odmalička nakročeno stát se také skladatelem. Už v pěti letech se učil hrát na housle a na klavír, v pouhých šesti poprvé veřejně vystupoval.
První manželka Kateřina
Svou budoucí manželku poznal Bedřich Smetana ještě jako dítě, a to v Jindřichově Hradci, kam se s rodinou v roce 1831 přestěhoval. Rodina Smetanova se v tomto jihočeském městě přátelila s rodinou Kolářovou, z níž právě pocházela Smetanova pozdější žena. Dvojice se do sebe zamilovala však o několik let později, než se poprvé setkala. V dětství ani během studentských let si Bedřich na Kateřinu Kolářovou nemyslel. Naopak prožíval jiné krátké studentské lásky, jednu například se svou sestřenicí. Té, Aloisii Smetanové, kterou všichni v rodině oslovovali jako Luisu, Smetana složil jednu ze svých prvních skladeb – Louisinu polku.
Láska Bedřicha k Aloisii však neměla dlouhého trvání, brzy se mladík zamiloval do Kateřiny Kolářové, o níž už byla řeč. Dvojice spolu udržovala milostný poměr prokazatelně od roku 1842, ale teprve v roce 1849 se vzali. S Kateřinou spojovala Bedřicha kromě lásky jednoho k druhému také láska k hudbě, Kateřina totiž rovněž výborně hrála na klavír. Zatímco vlastní rodina Bedřicha Smetanu v jeho dalším hudebním směřování příliš nepodporovala (raději by ho viděla na univerzitních studiích či na pozici úředníka), rodina Kolářova mu byla oporou. Dokonce mu domluvila studium hudební kompozice u významného hudebníka Josefa Proksche v Praze. Manželství Bedřicha s Kateřinou trvalo deset let, v roce 1859 Kateřina zemřela na tuberkulózu.
Druhá manželka Bettina
Jenom pár měsíců po smrti manželky Kateřiny poznal Smetana další ženu svého života, Barboru Ferdinandiovou. Té nikdo neřekl jinak Betty či Bettina. Dvojici seznámil bratr Bedřicha Smetany, Bettina byla jeho švagrovou. V červenci roku 1860 se Bedřich a Bettina stali manželi. Ještě před svatbou skladatel napsal pro svou nastávající na důkaz lásky skladbu, kterou nazval Bettina polka. Svou druhou manželku měl Smetana zřejmě tak moc rád, ona však jeho city neopětovala. Po pár letech začali žít manželé odděleně, čímž Smetana značně trpěl, a to zvlášť v době, kdy se stále zhoršoval jeho zdravotní stav.
Dcery
Žena Kateřina porodila Smetanovi čtyři dcery, otce však přežila jediná z nich – Žofie. Úmrtí tří dcer nesl skladatel velmi těžce, zvlášť se nemohl smířit se smrtí Bedřišky, která po něm zdědila nejenom jméno, ale také hudební talent. Té věnoval jednu ze svých významných klavírních skladeb.
S jedinou žijící dcerou z prvního manželství Žofií Bedřich Smetana udržoval dobré vztahy až do své smrti, ke konci života u ní a jejího manžela bydlel v myslivně v obci Jabkenice. Zde v ústraní se snažil vyhnout probíhajícím konfliktům s kolegy v hudební branži, navíc ho již tehdy sužovaly zdravotní potíže a finanční problémy. Dcera se mu v těchto těžkých chvílích stala velkou oporou.
Libretistka Eliška Krásnohorská
Důležitou roli hrála v životě Bedřicha Smetany Eliška Krásnohorská, která se stala jeho blízkou přítelkyní i libretistkou skladeb v době, kdy již neslyšel. Krásnohorská Smetanovi v nelehkých časech hluchoty i finanční tísně velkoryse pomáhala. Nejenom, že ho jako skladatele nezatratila po jeho ztrátě sluchu, ale nechtěla za svou práci ani zaplatit, protože moc dobře věděla, že její přítel nemá peněz zrovna na rozdávání. Bez Elišky Krásnohorské by nevznikly Smetanovy opery, jako je Hubička, Viola nebo Tajemství.
Související
I když neslyšeli, zapsali se do dějin. Kteří slavní se potýkali s handicapem?
FOTO: Digitální magie anebo audiovizuální umění? Česká filharmonie představuje instalaci Má vlast
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 1 hodinou
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 3 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 4 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Zdroj: Jakub Jurek