Je tomu přesně 200 let od narození Bedřicha Smetany, jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů. O jeho dílech bylo již napsáno mnohé, Smetanův soukromý život také není tajemstvím. Kdo byly jeho osudové ženy a jaký na něj měly vliv?
Maminka z muzikantské rodiny
Vztah k hudbě byl u Bedřicha Smetany jeho rodiči pěstován již v útlém dětství. Velký vliv na malého chlapce měla v tomto ohledu jeho maminka Barbora, rodným příjmením Lynková. Ta totiž pocházela z muzikantské rodiny, jejím příbuzným byl hudební skladatel Jiří Ignác Linek, který komponoval především chrámová díla. Za svůj život vytvořil stovky skladeb těšících se velké oblibě. Samotný Bedřich Smetana měl tedy hudbu v genech a již odmalička nakročeno stát se také skladatelem. Už v pěti letech se učil hrát na housle a na klavír, v pouhých šesti poprvé veřejně vystupoval.
První manželka Kateřina
Svou budoucí manželku poznal Bedřich Smetana ještě jako dítě, a to v Jindřichově Hradci, kam se s rodinou v roce 1831 přestěhoval. Rodina Smetanova se v tomto jihočeském městě přátelila s rodinou Kolářovou, z níž právě pocházela Smetanova pozdější žena. Dvojice se do sebe zamilovala však o několik let později, než se poprvé setkala. V dětství ani během studentských let si Bedřich na Kateřinu Kolářovou nemyslel. Naopak prožíval jiné krátké studentské lásky, jednu například se svou sestřenicí. Té, Aloisii Smetanové, kterou všichni v rodině oslovovali jako Luisu, Smetana složil jednu ze svých prvních skladeb – Louisinu polku.
Láska Bedřicha k Aloisii však neměla dlouhého trvání, brzy se mladík zamiloval do Kateřiny Kolářové, o níž už byla řeč. Dvojice spolu udržovala milostný poměr prokazatelně od roku 1842, ale teprve v roce 1849 se vzali. S Kateřinou spojovala Bedřicha kromě lásky jednoho k druhému také láska k hudbě, Kateřina totiž rovněž výborně hrála na klavír. Zatímco vlastní rodina Bedřicha Smetanu v jeho dalším hudebním směřování příliš nepodporovala (raději by ho viděla na univerzitních studiích či na pozici úředníka), rodina Kolářova mu byla oporou. Dokonce mu domluvila studium hudební kompozice u významného hudebníka Josefa Proksche v Praze. Manželství Bedřicha s Kateřinou trvalo deset let, v roce 1859 Kateřina zemřela na tuberkulózu.
Druhá manželka Bettina
Jenom pár měsíců po smrti manželky Kateřiny poznal Smetana další ženu svého života, Barboru Ferdinandiovou. Té nikdo neřekl jinak Betty či Bettina. Dvojici seznámil bratr Bedřicha Smetany, Bettina byla jeho švagrovou. V červenci roku 1860 se Bedřich a Bettina stali manželi. Ještě před svatbou skladatel napsal pro svou nastávající na důkaz lásky skladbu, kterou nazval Bettina polka. Svou druhou manželku měl Smetana zřejmě tak moc rád, ona však jeho city neopětovala. Po pár letech začali žít manželé odděleně, čímž Smetana značně trpěl, a to zvlášť v době, kdy se stále zhoršoval jeho zdravotní stav.
Dcery
Žena Kateřina porodila Smetanovi čtyři dcery, otce však přežila jediná z nich – Žofie. Úmrtí tří dcer nesl skladatel velmi těžce, zvlášť se nemohl smířit se smrtí Bedřišky, která po něm zdědila nejenom jméno, ale také hudební talent. Té věnoval jednu ze svých významných klavírních skladeb.
S jedinou žijící dcerou z prvního manželství Žofií Bedřich Smetana udržoval dobré vztahy až do své smrti, ke konci života u ní a jejího manžela bydlel v myslivně v obci Jabkenice. Zde v ústraní se snažil vyhnout probíhajícím konfliktům s kolegy v hudební branži, navíc ho již tehdy sužovaly zdravotní potíže a finanční problémy. Dcera se mu v těchto těžkých chvílích stala velkou oporou.
Libretistka Eliška Krásnohorská
Důležitou roli hrála v životě Bedřicha Smetany Eliška Krásnohorská, která se stala jeho blízkou přítelkyní i libretistkou skladeb v době, kdy již neslyšel. Krásnohorská Smetanovi v nelehkých časech hluchoty i finanční tísně velkoryse pomáhala. Nejenom, že ho jako skladatele nezatratila po jeho ztrátě sluchu, ale nechtěla za svou práci ani zaplatit, protože moc dobře věděla, že její přítel nemá peněz zrovna na rozdávání. Bez Elišky Krásnohorské by nevznikly Smetanovy opery, jako je Hubička, Viola nebo Tajemství.
Související
FOTO: Digitální magie anebo audiovizuální umění? Česká filharmonie představuje instalaci Má vlast
Moravské divadlo Olomouc chystá slavnostní koncert k výročí republiky
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
před 1 hodinou
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
před 2 hodinami
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
před 3 hodinami
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
před 3 hodinami
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
před 4 hodinami
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 5 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 6 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 7 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 8 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 9 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
včera
Steinmeier na návštěvě Prahy jednal s Pavlem a uctil památku obětí střelby na FF UK
včera
Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?
včera
RECENZE: Boy Kills World v krvavé lázni zabíjí struhadlem a drží se videoherních kontur
Ačkoli film Boy Kills World se v nabídce českých kin objevil relativně nenápadně, nabízí zběsilou, ujetou a sebeuvědomělou akční jízdu, kde je dějovým tahounem samotné násilí. Postmoderní hříčka sází na nápaditou stylistiku a moralizování zahazuje daleko od zmasakrovaných antagonistů.
Zdroj: Martin Pleštil