Fenomén jeskynního hradu je v našich zemích téměř neznámý. Byť se jednalo o velice progresivní typ hradu, setkáme se u nás pouze s jedinou ukázkou. Nachází se v Jihomoravském kraji v oblasti Moravského krásu a nese příznačné jméno Rytířská jeskyně.
Jeskyní hrady tvoří svébytnou kategorii středověkých hradů. U nás se jedná o poměrně cizorodý prvek, byť se jednalo o velice progresivní a výhodný typ hradu. Ten využíval skalního masivu, respektive skalní jeskyně, převisu či pukliny, kterou stavebně upravil. Již přírodní podmínky umožňovaly efektivní obranu a navíc eliminovaly nároky na stavbu, jelikož hrad v obraně využíval terénních překážek a při stavbě obytných a provozních budov mohl využít skály coby součást zděných konstrukcí. Jednalo se tak o poměrně nenáročnou stavbu v závislosti na typu horniny, avšak nevýhodou mohl být obtížný přístup a odlehlost od komunikační sítě a zázemí.
Jeskynní hrady jsou typické hlavně pro alpské země, což je dáno především místními přírodními podmínkami. U nás se s nimi až na jedinou výjimku nesetkáme. Tou výjimkou jsou pozůstatky opevnění na lokalitě dnes nazývané jako Rytířská jeskyně.
Unikátní pozůstatky se skrývají ve svahu Suchého žlebu v Moravském krasu nedaleko města Blansko. Místo se nachází asi 300 metrů jihovýchodně od známé Kateřinské jeskyně. O hradu neexistují žádné písemné prameny a není tak známo jeho původní jméno. Podle archeologických výzkumů zde opevnění vzniklo už ve 13. století a existovalo až do 15. století. Jeskyně samotná však byla využita člověkem už ve starším historickém období.
Rytířská jeskyně dle autorů výzkumů nepředstavuje jeskynní hrad v pravém slova smyslu, který by se mohl rovnat s nejslavnější ukázkou tohoto typu v podobě Predjamského hradu ve Slovinsku. Jednalo se spíše o strážní místo nad cestou, která ve středověku mohla vést pod jeskyní. K hradu, který měl výhodné strážní situování, avšak velice nesnadný přístup, navíc chybělo potřebné hospodářské zázemí.
Malý jeskynní hrad tak plnil především vojenskou a strážní roli a nebyl polyfunkční, jako jiné alpské ukázky jeskynních hradů. Sama jeskyně se směrem ke žlebu otvírá vysokým a širokým portálem, rozměrů asi 17 x 13 metrů. Hloubka jeskyně je asi 50 metrů a ke konci se její prostor zužuje. Vstup byl přehrazen dvěma téměř rovnoběžnými zdmi, které se dosud částečně zachovaly a byly kladené na sucho, bez použití malty. Z první, vnější, se zachovala asi 8 metrů dlouhá a přibližně 1,5 metrů vysoká část. Druhá, vnitřní hradba, je o něco kratší a její spodek je tvořen výrazně velkými balvany. Vysoká je dnes asi 1 metr. Rovnoběžně s délkou jeskyně je podél skály vpravo na začátku jeskyně vidět ještě třetí zeď, ta je však pravděpodobně naskládaná v nedávné době. K fortifikaci patřil zřejmě i menší příkop.
Z vnitřní zástavby se příliš nedochovalo a o původně podobě se lze pouze domnívat na základě několika málo indicií. Zástavba byla nepochybně dřevěná či hrázděná. Omezené prostory jeskyně však dovolovaly jen určité možnosti zástavby. Obdobné konstrukce lze očekávat i na koruně hradeb, popřípadě v místech, kde se u vchodu do jeskyně nachází kapsy nejspíše nosné konstrukce po konstrukci podsebití. Konkrétní podoba je však záležitostí individuální fantazie.
Vzhledem k tomu, že jeskyně byla několikrát překopána patrně více generacemi hledačů pokladů, je nerovný terén uvnitř až výsledkem těchto nešťastných výkopových akcí. V zadní části jeskyně je dosud vidět výkop s rezavějícím kovovým žebříkem po jednom z nelegálních výkopů.
K zániku hradu došlo zřejmě během 15. století. Nelze vyloučit, že se tak stalo v souvislosti s nějakou vojenskou akcí, avšak jako pravděpodobnější se zdá úpadek významu místa, jehož údržba byla jistě z určitého hlediska náročná, zatímco výhodnost hradu upadala. To lze spojit s určitou odlehlostí a velice krkolomným přístupem. Samotný hrad jistě trápily další provozní problémy, jako odvod kouře, zásobování čerstvou vodou, značný chlad a vlhkost, která příliš nepřála dřevěným konstrukcím.
Související

Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?

Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , středověk , zajímavosti , Moravský kras
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek