Názory

Související články:

Extrémní úrokové rozdíly v boji s inflací ukazují, že nežijeme v normální době

Nálada Čechů je na bodu mrazu. Protentokrát za to ale nemohou peníze

Společenská nálada v tuzemsku nebyla kvůli šíření viru SARS-CoV-2 za poslední více jak dva roky nijak zvlášť výborná. Nebyla nouze i o novinové titulky, jak se kvůli existenci nebo neexistenci samotné nákazy rozkližují vztahy v rodinách, mezi přáteli nebo kolegy. Jenže, proč vlastně?

Tahle země není pro chudý. Lidé mohou skončit na ulici lusknutím prstu

Po přečtení výsledků zkoumání statistického serveru Numbeo o tom, jaké jsou životní náklady v zemích Střední a Východní Evropy, musím říct jedno: Tahle země není pro chudý. A berte to milí čtenáři jako konstatování faktu, nikoliv jako nějaký atak proti bohatým či chudým. Naopak.

Cena ropy opět letí nahoru. Poděkovat můžeme i totalitnímu Rusku

Nejen tuzemská média, ale snad i většina „mainstreamových“ světových titulů, v těchto dnech s velkou vervou varují před tím, že cena ropy nezadržitelně míří k magické hranici 100 amerických dolarů za barel. To je 2150 korun, přepočteno aktuálním měnovým kurzem české koruny k americkému dolaru, když ještě před rokem to bylo necelých 1380 korun. Laskavý čtenář, který si ale umí najít na internetu graf dlouhodobého vývoje obou klíčových značek ropného segmentu, totiž americké ropy WTI a ropy Brent, ale rychle zjistí, že ona „stovka“ u cenovky není za posledních třicet let žádnou novinkou. A že už bylo s cenami ropy hůř, je taky fakt. Pravdou ale je, že rostoucí ceny ropy mají nyní značně nepříznivý dopad na růst všeobecné cenové hladiny. Ale ani to není výjimečné. Chce se tak říct: Hlavně žádnou paniku.

Události Petra Nutila: Královna Instagramu Schillerová, demoverze Fidela Castra jménem Tomio a na závěr fascinující leguáni

Vítejte u dalšího dílu dokonale absurdních událostí, kterými nás oblažuje naše současnost! Dnes toho máme fakt hodně, tak pojďme na to.

Česko zažívá digitalizační boom. Kam nás posouvají virtuální asistentky?

Když v roce 1984 hudební skupina Olympic vydala album Laboratoř, málokdo si připustil, že by jednou mohl mít doma třeba virtuální asistentku, se kterou by se dalo nejen rozprávět v rodném jazyce, ale i z pohodlí domácího křesla jí zadávat úkoly, které pak splní. V úvodní písni zmíněného alba se mimo jiné zpívá: „Když jím, kolik reakcí se ve mně ztrácí. A mám víc než en na entou informací. Tak dál mě má chemie tu nutí k práci. A pak že prý tu nedělám nic… Ať to zkusí laboratoř!“ Uběhlo dost let a laboratoře vyvinuly virtuální realitu.

KOMENTÁŘ Petra Nutila: Jak se (ne)stát dezinformačním médiem

Asi se shodneme na tom, že dezinformace jsou dost velký problém. Mají vysoce destruktivní potenciál, který přesahuje neškodnost přesvědčení, jenže z nás maximálně mohou udělat pitomce. Myslím tím třeba tohle – jestli budete věřit na placatou zemi, světové spiknutí nebo vraždící mikrovlnky, nikomu tím extra neuškodíte, maximálně svojí pověsti příčetného člověka.

Umělci před 45 lety morálně selhali. Z Anticharty se někteří pokoušeli vylhat. Gott sehrál režimu trapnou roli, říká Kroupa

Podlehli tlaku komunistického režimu a nechali se jím ostudně zneužít. Přesně před 45 lety morálně selhali umělci, především herci, když v Národním divadle v pátek 28. ledna 1977 podepsali Antichartu, která dehonestovala opozici, jež na sebe upozornila občanskou iniciativou Charta 77 kritizující systém. O týden později 4. února 1977 v pražském Divadle hudby normalizátory podpořili i textaři, hudebníci a zpěváci včetně Karla Gotta. Někdejší signatář Charty 77 Daniel Kroupa dovede pochopit, že někteří měli vážné důvody k tomu, aby špatný skutek v podobě Anticharty udělali. „Mrzí mě, když se z toho někteří lidé i po letech pokoušeli vylhat a při tom se do té hanebnosti propadali ještě hlouběji. Gott sehrál režimu trapnou roli. Chtěl zpívat, mít se dobře,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý politik Daniel Kroupa.

Češi utrácejí za kryptoměny miliardy. Někteří padají do pasti a přichází o celoživotní úspory

Snad jste milí čtenáři v minulých dnech četli, viděli nebo slyšeli z nejrůznějších médií zprávy o tom, že globální kryptoměnový trh přišel jenom během čtyřiadvaceti hodin o téměř 150 miliard dolarů. To naštve, řeknete si, jenže no a co? Při vědomí toho, že jen za loňský rok nakoupili Češi dle veřejných zdrojů kryptoměny v nominální hodnotě 4,5 miliardy korun, se ale musí člověku z takových zpráv zatočit hlava. Navíc ‒ internetové vyhledavače na vás vypustí i zprávy o tom, že o vysoce rizikové a stále spekulativní kryptoměnové investice začali stát i tzv. drobní investoři. A to je ten problém. Protože stejné zdroje mají srdceryvné příběhy o tom, jak kvůli lákavým číslům o ziscích na kryptoměnových trzích přišli lidé při aktuálním pádu hodnoty e-měn třeba i o rodinné úspory.

Satira Petra Nutila: Já bych všechny ty internety zakázala…varovala. Ale svět neposlechl. Tady jsou důsledky

Milé děti, dámy a pánové, dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak nejen Češi doplatili na to, že neposlechli moudrou babičku. Ale pojďme od začátku.

Slovo šéfredaktora: Jak v Česku pracovat s médii? Očividně stačí jen umět rozdávat nálepky a brzy i pečetě

(Komentář) Společnost se stále více vyhraňuje proti fake news. A je plně v pořádku potírat záměrně šířené lži, které mají za cíl podkopat demokracii či útočit na základě smyšlených informací proti jednotlivcům nebo skupinám. Je ale třeba důsledněji dbát na to, koho, za co a na základě jakých principů za šiřitele nepravdivých zpráv označujeme. Pak se i snaha o dobrou věc může proti svým tvůrcům lehce obrátit. Své o tom ostatně ví subjekty pracující s médii, jako je spolek Nelež či společnost Monitora, ale potažmo i server Mediář.cz či Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ).

Před 50 lety explodovalo jugoslávské letadlo u Srbské Kamenice. Teroristický útok a pád přežila letuška Vulovičová

Do ticha se minutu po šestnácté hodině ozvala ohlušující, ničivá exploze. Nad krajinou se začalo stmívat, teplota byla kolem nuly a z mraků začaly vypadávat předměty a bohužel i lidská těla. Před 50 lety došlo k tragickému neštěstí letu JAT číslo 367 poblíž Srbské Kamenici u Děčína, 26. ledna 1972 havarovalo u této severočeské obce letadlo jugoslávských aerolinií na pravidelné lince Stockholm-Kodaň-Zábřeh-Bělehrad. Jedinou přeživší se stala letuška Vesna Vulovičová, která se tímto zázrakem stala velmi populární. Konspirace o sestřelení letadla se dodnes objevují na nejrůznějších diskuzních fórech, avšak experti se přiklánějí k teroristickému útoku, jehož atentátníka se nejspíše nikdy nepodaří vypátrat. Stín podezření padl na protivzdušnou obranu někdejší Československé lidové armády či na chorvatskou separatistickou organizaci Ustaša.

Inflace letí nahoru, pořádně se zdražuje. Proč nikdo nepanikaří? Není důvod

Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.

Biden se před rokem ujal úřadu. Prezidentova politika potvrzuje klesající význam Evropy v očích USA

Před rokem si od nástupu nového 46. amerického prezidenta Joea Bidena, od jehož inaugurace dnes uplynulo dvanáct měsíců, většina Evropy slibovala mnohé. Především zlepšení vztahů pošramocených během vlády Donalda Trumpa, který v hodně věcech postupoval jednostranně a mínění svých spojenců na druhé straně Atlantiku prakticky nezohledňoval. Bohužel pozornost Spojených států se už dlouhou dobu postupně přesouvá mimo pevninskou Evropu a prvních několik měsíců Bidenovy administrativy potvrzovalo nastolený trend.

Palachova pochodeň nikdy nezhasla. I díky němu žijeme přes třicet let v demokracii, říká starostka Udženija

Poprvé se zde nadechl, když přišel na svět, a přesně před 53 lety, i naposledy vydechl. Krátký životní osud Jana Palacha (20), který 19. ledna 1969 v 15:30 hodin zemřel v někdejším Borůvkově sanatoriu na následky upálení, jímž chtěl společnost vyburcovat z apatie po sovětské invazi v roce 1968, je úzce spjatý s Městskou částí Prahy 2. Její starostka Alexandra Udženija (ODS) považuje studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za hrdinu, jehož odkaz přesahuje hranice země a v roce 1989 pomohl jeho čin vybojovat svobodu. „Palachova pochodeň nikdy nezhasla, její plamínek byl v srdci a mysli téměř každého z nás. A i když neprobudila náš národ z letargie v roce 1969, podařilo se to o dvacet let později. I díky němu žijeme už více než třicet let v demokracii,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexandra Udženija.

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Zůstal morálně čistý, a to hlavně díky odkazu Jana Palacha, od jehož upálení, kterým chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci, uplynulo právě dnes 53 let. Studentova oběť byla pro katolického kněze Tomáše Halíka symbolem, aby se nezapletl s komunistickým režimem. „Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat alespoň pro několik procent lidí, a to už mělo význam. Malá skupina tu jiskru pronesla sychravým časem normalizace a ona zas vzplála po dvaceti letech při Palachově týdnu v lednu 1989 a pak v listopadových událostech, které doprovázely kolaps komunismu. Obdivuji na něm, že zůstal pevný do posledního vydechnutí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Tomáš Halík.

Zdražování nebere konce aneb inflace jako hlavní téma roku 2022

Až se na konci letošního roku budou zveřejňovat žebříčky nejhledanějších slov na různých internetových vyhledavačích, rozhodně čekám, že výraz „inflace“ porazí nejen slovo covid či pandemie, ale i další termíny. Statistiky a taky některé titulky novinových článků ovšem říkají že z inflace se minimálně v Evropě (a tudíž i u nás) zřejmě letos stane „noční můra“. Nejen čísla v Česku, ale i v Evropě totiž zatím naznačují, že „zdražování“, jak se taky někdy zkratkovitě inflaci říká, neberou konce.

Ekonomika stoupne o 4 procenta a dostane se na úroveň před pandemií

Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.

Charta 77 pronikla před 45 lety za železnou oponu. „Bez Havlových kontaktů by o nás na Západě nevěděli,“ tvrdí Němcová

O jejich aktivitě se dozvěděli za železnou oponou a podařilo se jim tak rudé propagandě zasadit nečekaný úder, po němž totalitní moc nemohla odpůrce režimu ignorovat. Zveřejněné prohlášení Charty 77 na stránkách renomovaného západního tisku přesně před 45 lety znamenalo první výrazné vítězství tehdejšího disentu usilující o dodržování lidských práv v někdejším normalizačním, komunistickém Československu. Dana Němcová označuje 7. leden 1977 za velký den signatářů. Publikace textu totiž v demokratickém světě zabránila ještě větší perzekuci. „Klíčové bylo, že Václav Havel měl zahraniční kontakty, a to i na západní média, která jeho osobnost uznávala. Bez jeho známostí by se Charta 77 nedostala ven do britských Timesů, amerického deníku The New York Times německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung a pařížského Le Mondu,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, rozená Valtrová.

Divokou honičkou se StB před 45 lety pokusila zničit Chartu 77. Největší reklamu nám udělalo Rudé právo, říká Němcová

Provedli zásah, který měl zničit rodící se vzdor opozičního hnutí. Dana Němcová vzpomíná, jak akce ze strany StB, která po divoké automobilové honičce 6. ledna 1977 znemožnila přesně před 45 lety rozeslat Václavu Havlovi, Pavlu Landovskému a Ludvíku Vaculíkovi opisy signatářům Charty 77, ještě více zviditelnila občanskou iniciativu usilující o dodržování lidských práv. „Zátah na trio pošťáků nás nezlomil. Naopak se náš efekt vstupu na opoziční jeviště tím ještě zvýšil. Estébáci nám udělali velkou reklamu. O ještě větší propagaci se postaralo komunistické Rudé právo, po jeho článku Ztroskotanci a Samozvanci a také po Antichartě nás kontaktovali další lidé, kteří prohlášení podepsali. Zájem o nás stoupl,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, významná tvář disentu a vzdoru.