Po přečtení výsledků zkoumání statistického serveru Numbeo o tom, jaké jsou životní náklady v zemích Střední a Východní Evropy, musím říct jedno: Tahle země není pro chudý. A berte to milí čtenáři jako konstatování faktu, nikoliv jako nějaký atak proti bohatým či chudým. Naopak.
Ze zprávy vyplývá, že Praha je mezi padesátkou sledovaných měst uvedeného regionu pro život téměř tím nejdražším městem. Ale ani sousedé českého hlavního města z Brna, Olomouce nebo Ostravy si radostí z toho, že je u nich třeba levněji, nemohou příliš výskat. V „drahotě“ životních nákladů totiž tato města skončila v žebříčku středoevropských a východoevropských měst v první desítce.
Do rovnice s finanční náročností života v českých městech musíme proto taky dosadit zprávu, která čerpala ze statistik České národní banky o tom, že české domácnosti mají u bank dluh přes dva biliony korun. A to proto, že si půjčují hlavně na bydlení. Podle tohoto sdělení dluhy českých domácností u bank loni v prosinci stouply proti listopadu o 16,9 miliardy korun na 2,049 bilionu korun. Zadlužení u nefinančních podniků naopak kleslo o 17 miliard na 1,202 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností ke konci loňského roku vyšší o 184 miliard a dluhy firem o téměř 67 miliard korun vyšší.
Pravda, dluhy domácností u bank se zvyšují od února 2016 a nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu převýšily v září 2017 a loni v říjnu přesáhly dva miliony. Jenže problémem je, že tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení. V posledním měsíci loňského roku vzrostly proti listopadu zhruba o procento na 1,598 bilionu korun. Spotřebitelské úvěry se meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 282 miliard korun. Statistiky o zadlužení firem ukazují, na rozdíl od zadlužení domácností, kolísavou tendenci. Loni po většinu roku meziměsíčně rostlo, v červnu a prosinci kleslo.
Řeknete si, no jo, ale jak nemají ta čísla o zadlužení růst, když se nemovitosti a byty jen a jen zdražují. A informační zdroje tomu prohlášení dávají za pravdu. Tak třeba specializovaný server Hypoindex.cz k tématu uvedl: „Po období nepřetržitého růstu cen, kdy české byty mezi lety 2013 a 2019 zdražily o 66 %, se naděje mnoha zájemců o koupi (nemovitosti) upínaly k pandemii jako možnému spouštěči cenové korekce. Marně. Od začátku pandemie do konce roku 2021 ceny bytů podle Českého statistického úřadu vzrostly o dalších 19 %. Pokračuje tak trend, který pozorujeme již přibližně od roku 2016, kdy růst cen českých nemovitostí předhání růst tuzemských mezd, a to tempem, které je vysoké i v mezinárodním srovnání.“
Dá se s tím něco dělat? Když si uvědomíme, že největším problémem je pro lidi v Česku, dle analýz zmíněných zdrojů, hlavně bydlení a ceny potravin, moc možností k vylepšení stavu vlastně ani nemáme. Jistě, lze si vzít druhou práci, hledat levnější podnájem nebo nakupovat ve slevových akcích. Jenže, nějak dlouho tohle vydrží málokdo. Navíc ‒ ani výhledy třeba o cenách nájemního bydlení nejsou ohledně jejich výše moc příznivé. Majitelé tzv. investičních bytů, kteří sázeli na vysokou návštěvnost měst turisty z ciziny, sice museli i po tlaku některých magistrátů, ale hlavně kvůli dopadům anticovidových opatření a zastavení turistického ruchu, sice pro zachování aspoň nějakých příjmů snížit nájemné, ale... Realitní experti k tomu unisono dodávají, že nájemné bytů nyní poroste i kvůli neustále zvyšujícím se cenám nemovitostí.
Zmiňovaný Hypoindex.cz k nájmům dodal: „Při pohledu na neutěšenou situaci na českém trhu s nemovitostmi by se mohlo zdát, že významná část obyvatel nevyhnutelně v nejbližší době skončí na ulici. Poměr cen k příjmům je již nyní extrémně nepříznivý, komplikace ve stavebnictví jej hrozí dále zhoršit a rostoucí sazby hypotečních úvěrů spolu s přísnějšími limity vyhlášenými Českou národní bankou z trhu vyřadí další významnou část potenciálních kupujících. Realita ovšem naštěstí tak bezvýchodná není. V Česku totiž nezuří skutečná krize „nedostupného bydlení“, ale pouze „nedostupného vlastnického bydlení“.
A co s těmi cenami potravin a dalších životních potřeb? Jeden by řekl, že to snad ani nestojí za to se kvůli tomu rozčilovat. Jenže ‒ všeobecná drahota, která zhoršuje nejen dostupnost bydlení, ale zvyšuje i počty lidí, ocitajících se v chudobě, může vyvolat celospolečenské změny, vedoucí například k posílení extremistických politických stran, hnutí a sdružení, která nemají daleko k totalitním praktikám a řešením podobných problémů nějakými zkratkovitými rozhodnutími. Člověk nemusí být Einstein, jak říká okřídlené moudro, aby zjistil, že snadnější tak bude pro politiky řešit ono bydlení než ceny potravin. Do hry o jeho levnější podobu tak budou muset ještě více vstoupit nejen obce, kraje, ale i samotný stát. Tlakem na zkracování a rušení všemožných lhůt, byrokratických postupů a zažitých klišé, které brání rychlejšímu rozhodování a řešení nejen bytových problémů, ale stavění a budování potřebné infrastruktury, digitalizací všemožných rozhodovacích procesů a dokládáním nejrůznějších rozhodnutí a razítek.
Je to jednoduché, že, takhle říct a napsat. Otázkou ale je, proč se to neustále jen říká a píše už nějaký ten pátek a přes volání sociologů, ekonomů a finančníků a dalších expertů se, zkratkovitě řečeno, v tomhle problému řeší jen opravdu málo. Jistě, leckdo může namítnout, že se sem tam nějaký ten nápad mihne i v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, jenže ve výsledku to zatím lidem moc s levnějším bydlením a cenami nemovitostí či nájmů, tak nějak výrazně nepomáhá. Věřme proto, že se z bydlení opravdu nestane luxus, kvůli kterému se v této zemi k moci nedostanou nějací extremisté a že dlouho odkládané záležitosti jako digitalizace komunikace se státem, se stanou i letos reálnou skutečností. A když už nějak výrazně hned nesníží ceny domů, bytů nebo pozemků, aspoň zjednoduší život nám všem.
Související
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
komentář , Bydlení , domácnosti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
před 1 hodinou
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
před 2 hodinami
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
před 3 hodinami
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
před 4 hodinami
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
před 5 hodinami
Babiš usměrnil Turka. Motorista chtěl mluvit do účasti prezidenta na summitu NATO
před 5 hodinami
Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu
před 6 hodinami
Pokus o vraždu v plzeňské věznici. Případ řeší kriminálka
před 7 hodinami
Vance mluví o pokroku v jednáních s Íránem, obvinil ho ale z ekonomického terorismu
před 8 hodinami
Babiš nechápe, proč by prezident měl být členem delegace na summitu NATO
včera
Dva ze čtyř už někdy vyhráli. StarDance představuje tanečníky pro letošní řadu
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Počasí se má v týdnu ještě vylepšovat, slibuje aktuální předpověď
včera
Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech
včera
Slovenské cíle se nemění. Fico reagoval na Orbánovu volební porážku
včera
Zemřel legendární kapelník Václav Hybš
včera
Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí
včera
Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky
včera
Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra
včera
Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak
Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.
Zdroj: Libor Novák