KOMENTÁŘ | KOMENTÁŘ Petra Nutila: Jak se (ne)stát dezinformačním médiem

Asi se shodneme na tom, že dezinformace jsou dost velký problém. Mají vysoce destruktivní potenciál, který přesahuje neškodnost přesvědčení, jenže z nás maximálně mohou udělat pitomce. Myslím tím třeba tohle – jestli budete věřit na placatou zemi, světové spiknutí nebo vraždící mikrovlnky, nikomu tím extra neuškodíte, maximálně svojí pověsti příčetného člověka.

Jenomže společnost mohou zasáhnout mnohem více, mnohem systematičtěji – a to obvykle v otázkách, kterým nerozumí pro velkou specializovanost téměř nikdo – jako třeba dopady geopolitických rozhodnutí (členství a nečlenství v EU, NATO), zdravotních (pandemie Covidu), a tak podobně.

Dezinformace vnímám jako příkladnou prezentaci stupidity. To není prosím termín, který by měl být nadávkou. Ne. Stupidita není o tom, že nás rozděluje na hloupé a chytré, vzdělané a nevzdělané. Stupidita totiž zasahuje všechny bez rozdílu. A jde v ní o tohle – o rozpad zpětné vazby mezi chováním a prostředím. Nejde o to, že by byl nedostatek informací potřebných ke kvalifikovanému rozhodnutí. Těch je obvykle dost, ale my je nejsme z různých důvodů schopni nahlédnout, pochopit či si je vůbec připustit.

Rychlé, efektivní… a nesprávné soudy svatých válek

Jsme-li pohlceni svým světonázorem libovolné barvy a přesvědčení, snadno se nám může stát, že přehlédneme hlasy, které proti tomuto názoru svědčí – prostě jen proto, že jsme až přespříliš hluboko ve své osobní svaté válce. A je jedno, jakkoli ušlechtilý je náš cíl. Tak či tak nás totiž oslepuje vůči skutečnosti, realitě jaká je. Obvykle je o dost komplexnější a složitější, než si myslíme.

Jde o to, že když se přidáme k libovolnému názorovému spektru, staneme se fanoušky, příznivci, zcela automaticky nás to začne připravovat o schopnost vnímat opačné a zpochybňující hlasy jako něco, co nám samotným může říct spoustu věcí o tom, kam se zrovna nedíváme.

Kam se odmítáme dívat

Necháme-li se zaslepit, snadno se nám může stát, že se staneme věřícími libovolné víry. A věřící jak víme – především věří. Nezkoumají, nepodrobují svá přesvědčení korektivu racionality. Ale tak už to na světě chodí. Lidé nejsou a priori racionální bytosti. Nejsou, nebudou a je iluzí přesvědčení od reality odtržených myslitelů, že je lze něčemu takovému naučit. Protože nelze. Lze jen pracovat na tom, abychom se zcela neztratili ve svých projekcích a zrcadlových bludištích, které nám odráží naše vlastní strachy, ztělesněný odpor a projekce, které – aniž bychom o tom věděli – přenášíme na naši vlastní představu těch druhých. Těch špatných, těch zlých, které je třeba za každou cenu zničit, vymazat z mapy, bojovat s nimi až do posledního dechu.

A takovýto slepý boj nutně přináší své oběti, obvykle nevinné. Projekce svých vlastních špatných a potlačovaných vlastností na druhé se v historii už mockrát ukázal jako zaručeně slepá cesta se spoustou obětí.

Kdo pohlídá hlídače?

Jenomže oběti nemusí vždycky jen umřít. Někdy je stačí onálepkovat a vyřadit ze slušné společnosti. Mezi ty, se kterými se přece nemluví. Ty, kteří se už nezvou do určitých médií, protože taková nám nemají co říct. Jde o mentální škatulku, která rozděluje a zařazuje mezi ty zlé a ošklivé. Mezi ty, kdo jsou na té špatné straně, která nám nemá co dát. Hlavně jde o to udělat to rychle a tak, aby o tom vlastně nikdo nestihl přemýšlet…

No a právě tohle se stalo i médiu, pro které tohle píšu. Na krátký čas, sice, ale přece.

Eurozprávy.cz se totiž takhle nějakým řízením osudu jednou ocitly mezi dezinformátory. Stalo se tak pouze jednou, a to na prezentaci spolku Nelež, který brojí proti tomu, aby dezinfoweby získávaly peníze od inzerentů, kteří mnohdy nemají ani tucha o tom, kde se jejich reklamy zobrazují.

Nelež tohle zařazení sice pak vyhodnotil jako „nesprávné“, nicméně tahle nálepka se šířila dál (jako třeba mezi klienty mediálního archivu Monitora) a světe div se, od webu se začali odvracet inzerenti…

EuroZprávy.cz u soudu uspěly, ale co na tom sejde, škoda už byla napáchána…

Aby bylo jasno. Aktivita Nelež je chvályhodná, bezesporu a má mou plnou podporu. Je to jedna z velmi racionálních cest, jak připravit dezinfo-weby o peníze z inzerce a omezovat jejich destruktivní vliv. Je ale možná – snad – čas i na úvahu, co se stane v případě, když je za dezinformátora označen někdo, kdo jím není. Co se může stát jednou takovou zprávou? Třeba to, že od portálu, který je vlastně docela zdravý a prosperuje, odeženete inzerenty, poškodíte něčí podnikání a dost možná i připravíte i pár lidí o práci.

Protože znáte to… jak jednou něco vypustíte na internet, už to nejde vzít zpět. A důvěra se buduje dlouho a ztěžka – přijít o ni lze ale strašně rychle, co na tom že to bylo nějakým „omylem“…

Hodnocení mediálního obsahu - čas na širší diskuzi?

Současný mediální trh je totiž kvalitativně definován zhruba takhle. Existují jisté nezávislé autority, které rozdělují média na věrohodná a nevěrohodná, a to podle svých vlastních kritérií. Jednou z nich je například již zmiňovaný Nelež, slovenští Konšpirátori.sk, či z jiného konce mediální rating uděluje Nadační fond nezávislé žurnalistiky… A podle těchto výstupů se pak následně rozhodují mediální agentury, které skupině médií svěří prostředky svých klientů – tedy inzerentů. A je to zcela v pořádku, pokud se náhodou – ne vlastním zaviněním, ale chybou nebo omylem – neocitnete na té špatné straně.

Jsem si jist, že takové hodnotitelské projekty jsou v současné zmatené mediální džungli nezbytné. Že napomáhají čtenářům v rozlišování kvality mediálního obsahu a zároveň chrání inzerenty před reputačními riziky.

Docela rád bych viděl spojenou aktivitu ratingových platforem směrem k médiím samotným – prostor, v němž by se mohlo diskutovat s nimi samotnými, poskytovat zainteresovaným zpětnou vazbu, prostě se vzájemně trošku víc poslouchat s těmi, kdo mají stejný zájem, tedy kvalitnější média v tom našem prostoru a čase…

Myslím, že by to prospělo všem – jak hodnotitelům, tak i redakcím a samozřejmě - i čtenářům.

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy