ROZHOVOR | Čeká nás nadprůměrně teplé počasí. Silný vítr zeslábne, ale vrátí se, říká meteoroložka

Česko se v posledních týdnech potýkalo se silnými větry, které si vyžádaly milionové škody na majetku a jeden lidský život. Podle meteoroložky ze společnosti Meteopress Dagmar Honsové jsou poryvy větru pro zimní měsíce typické a setkávat se s nimi budeme i nadále, byť v menší intenzitě. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také uvedla, že nás čeká do konce února čeká nadprůměrně teplé počasí, i přesto to ale neznamená brzký příchod jara.  

Česko v posledních dnech bičují silné větry. Co je příčinou jejich vysoké četnosti?

Je to dáno rozložením tlakových útvarů nad Evropou a převládajícím cyklonálním charakterem, které počasí v Česku ovlivňuje.

Jsou vichřice v Česku pro zimní měsíce typické, nebo jde o neobvyklý jev?

Plošné větrné počasí je v Česku spojené se zimním půlrokem, v létě vítr zesiluje lokálně zejména v bouřkách.

Jak a proč taková vichřice vzniká, co určuje rychlost větru?

Zesílení větru je dáno velkým tlakovým gradientem nad starým kontinentem, tedy rozdílem tlaku vzduchu, kdy se vítr tento rozdíl snaží vyrovnat. 

V souvislosti se silným větrem nelze nezmínit ani výskyt tornáda na Moravě v loňském roce. Můžeme se něčeho podobného v dohledné době opět obávat, nebo se jednalo o výjimečný jev?

Silné tornádo F4 bylo extrémním a výjimečným jevem. Na bouřky, i silné, doprovázené nebezpečnými jevy, se během letního půlroku musíme připravit i letos. Tornádo jako takové se předpovídat nedá, pouze podmínky pro jeho vznik.

Nabývají podle Vás extrémnější meteorologické jevy v tuzemsku na intenzitě?

Průměrná roční rychlost větru v nížinách je dva metry za sekundu, s výškou rychlost roste. V nížinách je u nás asi 15 dní s bouřlivým větrem o rychlosti 62 až 74 kilometrů v hodině, v nadmořské výšce kolem 400 metrů již 25 a ve výškách nad 700 metrů i více než 100 dní ročně. Rychlost pod dva metry za sekundu se vyskytuje zejména v údolích řek a pánevních oblastech na jihozápadě a jihu Čech.

Největrnější jsou polohy nad 1000 metrů nad mořem v Jeseníkách, Krkonoších a nad 800 metrů v Krušných horách a Českém středohoří. Ze studie zvyšování rychlosti četnosti větru v České republice vyplývá, že od 80. let 20. století dochází ke zvýšení počtu dnů s nárazy větru většími než 17 metrů za sekundu, a to zejména na meteorologických stanicích v nadmořských výškách 250 až 450 metrů. Výskyt silného větru se v druhé polovině 20. století stále častěji zaznamenává i díky tomu, že máme lepší monitoring a dostupnější informace.

Budeme se se silnějším větrem potýkat i v nadcházejících týdnech?

Charakter počasí se v nejbližší době příliš měnit nebude – i v příštím týdnu očekáváme větrné dny. Nárazy větru ale zřejmě nebudou tak silné jako v neděli 30. ledna.

Jaké počasí můžeme během následujících týdnů očekávat?

Numerické modely až do konce února nenaznačují žádné výrazné ochlazení a celodenní mrazy, a to ani v nížinách se sněhovou pokrývkou. I druhá polovina února by měla být podle jejich výstupů teplotně nadprůměrná. Na horách je a bude sněhu dost díky vydatnému sněžení v posledních dnech.

Lze už nyní předpovědět, kdy do Česka dorazí jaro?

To meteorologické už 1. března. A podrobněji se na tuto otázku odpovědět nedá. Vloni sezónní modely naznačovaly, stejně jako letos, že nás čeká teplotně nadprůměrné jaro. Nakonec bylo nejchladnější za 34 let a 16. dubna leželo na Lysé hoře 158 centimetrů sněhu.