Potvrzeno, hlásí meteorologové. Počasí prolomilo nový historický rekord

Potvrzení tohoto zápisu do rekordních tabulek oznámila dnes Světová meteorologická organizace (WMO) podle agentury AFP. Předešlý rekord z roku 1977 pocházel z Atén, kde teploměry dosáhly 48 stupňů.

Nový teplotní rekord byl stanoven dne 11. srpna 2021, během období, kdy vlna veder ovlivňovala nejen Itálii, ale celou jižní Evropu, přičemž teploty na mnoha místech přesahovaly 40 stupňů.

WMO dnes uvedla, že mezinárodní panel vědců specializujících se na atmosféru potvrdil naměřenou teplotu automatickou meteorologickou stanicí v Syrakusách na sicilském ostrově. Proces ověření trval dva a půl roku, během něhož byla pečlivě zkontrolována přesnost všech údajů, podmínek a přístrojů použitých k naměření rekordu.

Americký vědec Randall Cerveny, který zpracoval zprávu pro WMO, uvedl, že toto dlouhé ověřování zajišťuje, že se jedná o důvěryhodný rekord.

Cerveny zdůraznil, že toto zjištění ukazuje na znepokojivý trend překonávání teplotních rekordů v některých částech světa. Dále doplnil, že vysoké teploty reflektují současný klimatický trend oteplování a naznačil, že v budoucnosti můžeme očekávat ještě větší extrémy v Evropě.

Loni svět zažil nejteplejší rok v historii měření, rok 2024 by mohl být ještě teplejší kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. Světová meteorologická organizace (WMO) zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.

Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.

Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.

Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.

V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie. 

Klimatické změny vedly k nárůstu vln veder, sucha a požárů po celém světě, přičemž "globální teplota" se posunula o 1,48 stupně Celsia nad předindustriální referenční hodnotu. Samantha Burgessová, zástupkyně vedoucího C3S, zdůraznila, že všechny dny v roce 2023 byly teplejší než v předindustriálním období, což je první takový případ.

Záznamy o počasí jsou dostupné od roku 1850, ale další údaje z letokruhů stromů, ledových jader a sedimentů ukazují, že teploty v roce 2023 byly vyšší než v jakémkoli období předchozích 100 000 let. Téměř polovina roku překročila hranici 1,5 stupně Celsia, což zvyšuje pravděpodobnost, že se klimatické vlivy samovolně stanou katastrofickými.

I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.

Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.