ROZHOVOR | Zatýkání válečných zločinců může být komplikované a nebezpečné, popisuje vyšetřovatel mezinárodního tribunálu Dzuro

Jak se vyšetřují válečné zločiny? A jak těžké je stíhat zločince ze států, které s mezinárodním tribunálem nespolupracují? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly Vladimíra Dzuro, bývalého vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. S jeho přispěním se podařilo uskutečnit zatčení Slavka Dokmanoviće spoluzodpovědného za povraždění stovek nevinných lidí v chorvatském Vukovaru. Tento případ byl prvním zatčením válečného zločince od konce druhé světové války.

Vladimír Dzuro, emeritní policejní rada, se narodil v Kladně a dětství prožil v Buštěhradě. V letech 1983 až 1995 pracoval jako kriminalista pro Policii České republiky, nejprve u Kriminální policie v Praze 10 a později v Národní ústředně Interpolu v Praze. V roce 1994 se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii (UNPROFOR), od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Den Haagu, v Holandsku.

Vladimír Dzuro se v devadesátých letech jako vyšetřovatel podílel na exhumaci masového hrobu na farmě Ovčara, participoval na identifikaci obětí a stíhání pachatelů. Svoje zkušenosti následně popsal ve své knize Vyšetřovatel. Kniha se od uvedení na trh v roce 2017 stala bestsellerem, dočkala se několika dotisků, filmového dokumentárního zpracování a nyní nově i komiksové verze, která pod názvem Démoni balkánské války zamířila na knižní trh.  

Vaše zkušenost s vyšetřováním válečných zločinů se odehrávala především v devadesátých letech, přesto jde o téma vysoce aktuální, nyní hlavně v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Dá se obecně říct, jak se za tu dobu možnosti mezinárodních vyšetřovatelů změnily? 

Na tuhle poměrně jednoduchou otázku není úplně jednoduché odpovědět. Vojenské tribunály v Norimberku a Tokiu po skončení druhé světové války byly nazývány tribunály vítězů. Spojenci kontrolovali území poražených států a tím měli přístup ke svědkům, na místa spáchaných zločinů a rovněž měli zadržené osoby, které plánovali za válečné zločiny soudit. Mezi ukončením činnosti Norimberského a Tokijského tribunálu a založením tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Rwandu v roce 1993 uplynulo více než 47 let. Mezinárodní společenství nemělo zkušenosti s prací válečných tribunálů za podmínek, kdy válečný konflikt ještě stále probíhal, a osoby, které jsme měli vyšetřovat, byly stále ještě u moci. Z toho jasně vyplývají těžkosti, které jsme museli překonat na počátku činnosti novodobých tribunálů, zejména mezi lety 1993 a 2001. 

Existující situace od nás vyžadovala flexibilitu a připravenost k nekonformním řešením. Jako příklad bych uvedl zatýkání obviněných válečných zločinců. Úspěšná práce, zvláště jugoslávského tribunálu, napomohla k vytvoření a vyzkoušení pracovních postupů, ze kterých pak vycházeli při definování Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (International Criminal Court). Ten, pokud je mi známo, v současné době zajištuje důkazy válečných zločinů údajně páchaných i na Ukrajině. 

Z toho jasně vyplývá, že současná situace by měla být pro vyšetřovatele a žalobce jednodušší. Ono ale není v našem životě nic jen černobílé. Zajišťování důkazního materiálu v době rozvinutých digitálních technologií přináší mnoho těžkostí, zejména v oblasti ověřování autenticity. Je něco jiného dát videozáznamy na internet nebo do televizních zpráv a něco úplně jiného je tyto informace předložit soudu jako důkaz. Na druhou stranu je významnou pomocí pro vyšetřovatele zdokonalení a zlevnění testu DNA a relativní dostupnost satelitních snímků. 

Příčiny válečných konfliktů jsou různé, výsledek ale bývá stejný – a tím jsou mrtví lidé, mnohdy i nevinní civilisté. Lze ale vůbec předpokládat, že by všechny tyto zločiny byly skutečně potrestány? A liší se v těchto ohledech vůbec válečné konflikty jeden od druhého?

Válečné konflikty se v průběhu lidských dějin zcela jistě liší, zejména sofistikovaností, s jakou se dokážeme navzájem vyvražďovat. Válečné konflikty, které probíhaly v průběhu 20. století, jasně ukazují, jak sofistikovanost moderních zbraní dopadá na strádání civilního obyvatelstva. Válka ve východní Evropě, kterou právě sledujeme doslova v přímém přenosu, tohle jasně potvrzuje. Raketové útoky na školy, nemocnice či divadla a miliony uprchlíků nám připomínají krutost moderního válečného konfliktu. 

Co se týče toho, zda jsme schopni vyšetřit všechny válečné zločiny a potrestat všechny pachatele, mohu ze své téměř čtyřicetileté zkušenosti s vyšetřováním s nepříjemnou jistotou tvrdit, že zcela určitě ne. Podle mého je zcela nemožné očekávat, že my, lidé nedokonalí, budeme schopni zajistit dokonalou spravedlnost. Nedokážeme to ani v běžném životě, proto by bylo naivní očekávat, že to někdo dokáže ve válečném konfliktu. To ale neznamená, že bychom o potrestání válečných zločinu neměli usilovat. Já osobně jsem tomu věnoval skoro 10 let života a rozhodně toho nelituji. 

Jaké jsou vlastně pravomoci Mezinárodního tribunálu, například vůči státům, které se rozhodnou s vyšetřovateli nespolupracovat, či své občany nevydávat?

Tohle je spíše otázka pro právníky než pro vyšetřovatele/kriminalistu. I v České republice už dnes máme zkušené soudce a prokurátory zběhlé ve vyšetřování a souzení válečných zločinů. Jako příklad bych uvedl dr. Janů, dr. Hrdličkovou a dr. Fremra, kteří pracovali u tribunálů jako soudci, nebo dr. Richterovou, velmi úspěšnou prokurátorku působící nyní u Mezinárodního trestního soudu. Tito odborníci jsou mnohem lépe kvalifikovaní k zodpovězení této otázky.

Vnímáte Ženevské konvence jako dostatečně silný nástroj válečného práva? Případně – je mezinárodní společenství dostatečně silné na to, aby toto právní zakotvení bylo schopno efektivně vymáhat?

Nejsem právník, abych se cítil způsobilý posuzovat sílu Ženevských konvenci, ale z praktického hlediska a zkušenosti z práce jugoslávského tribunálu si myslím, že problém není v Ženevských konvencích jako takových, ale v ochotě mezinárodního společenství tento nástroj válečného práva efektivně používat. 

K tomu, aby mohl být tribunál založen a měl dostatečně silný mandát pro vyšetřování a následné souzení válečných zločinů, je třeba politický koncensus takový tribunál ustanovit a ochota jeho práci financovat. 

Prosazování mezinárodního práva je velmi nákladný proces. Jako příklad bych opět uvedl jugoslávský tribunál, který na zprocesování 161 pachatelů, z nichž bylo 90 odsouzeno, stál mezinárodní společenství v přepočtu 50 miliard korun. Bylo by naivní očekávat, že provoz podobného tribunálu by byl v současnosti méně finančně nákladný. 

Pojďme zpátky ke konkrétním aspektům vaší tehdejší práce. Vzhledem k tomu, že jste dříve pracoval i jako kriminalista v Praze, bych se rád zeptal na to, jestli se nějak liší vyšetřování válečných a civilních zločinů?

Ne, v podstatě je ta práce stejná, používají se podobné vyšetřovací postupy, ale samozřejmě existují odlišnosti. Mám rád konkrétní příklady pro snadnější pochopení. 

Při spáchání závažného trestného činu, řekněme v Praze, policie a další orgány činné v trestním řízení mají po oznámení většinou okamžitý přístup na místo činu. V případě válečných zločinů se vyšetřovatelé nedostanou na místo činu i několik let, což má zásadní dopad na kvalitu důkazního materiálu. Podobné je to s přístupem ke svědkům, vůbec nemluvě o pachatelích. 

Zatýkání válečných zločinců je kapitola sama o sobě. Pokud státy zapojené do válečného konfliktu s tribunálem nespolupracují, zatýkání obviněných válečných zločinců může být velmi komplikovaná a nebezpečná operace. Příkladem toho byla Operace Květinka, což bylo první zatčení válečného zločince mezinárodním tribunálem od konce 2. světové války. Detailně tuto tajnou operaci kterou jsem vymyslel a následně jsem se na ni i aktivně podílel popisuji v mé knize Vyšetřovatel. 

V jednom z rozhovorů o svých knihách říkáte, že za mnohými válečnými zločiny stojí zásadní vliv médií a propagandy. Můžete tyto důsledky dopadu fake-news v konfliktním prostředí popsat na konkrétních příkladech? 

Válečná propaganda není nic nového. Válčící strany ji používají v podstatě v každém konfliktu, jen její sofistikovanost se vyvíjí souběžně s tím, jak se vyvíjí sofistikovanost komunikačních prostředků. Válečná propaganda fašistického Německa dokázala zmanipulovat tak kulturní národ jako jsou Němci a v důsledku toho skončily miliony Židů z celé Evropy v koncentračních táborech. Sofistikovanost komunikačních prostředků prošla od konce 2. světové výraznou proměnou. 

Je nutné rozlišit běžnou válečnou propagandu o „pokračujícím vítězeném tažení našich armád, které se plánovaně stáhly do předem připravených pozic“, jak to s humorem popisuje Josef Hašek ve Švejkovi, nebo stažení sil ze západního na východní břeh jedné řeky na východě Evropy, jak to vidíme nyní ve zprávách, od účelově lživých zpráv cílených na rozdmýchávaní etnické nenávisti. 

Slobodan Milošević ještě před vypuknutím válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii pochopil, že kontrola médií v Srbsku bude klíčová pro získání a následné udržení politické moci, a tak si tu kontrolu zajistil. 

Aby se po desetiletích vzájemného soužití v rámci proklamačního sloganu „bratrství a jednota“ (bratstvo i jedinstvo) podařilo lépe proti sobě zmanipulovat veřejné mínění, srbská média začala pro Chorvaty používat výrazu Ustašové. Účelem bylo vyvolání strachu z toho, že Chorvaté budou se Srby na územích obydlených Srby mimo Srbsko zacházet úplně stejně, jako za 2. světové války zacházeli chorvatští fašisté se Srby v koncentračním táboře Jasenovac, kde zemřelo více než 100 tisíc osob, většinou Srbů. 

Chorvatská média pak pro Srby začala používat výrazu Četníci, což byli v průběhu 2. světové války radikální Srbové, nechvalně známí krutostmi vůči nesrbskému obyvatelstvu. Tohle odlidštění a zároveň rozdmychání mezietnického strachu pomohlo k vyvolání násilností na všech stranách etnického spektra v bývalé Jugoslávii, které v roce 1991 přerostlo v ozbrojené střety a později ve válečný konflikt ve Slovinsku a Chorvatsku a v roce 1992 v Bosně a Hercegovině. 

Jako příklad použití fake news v konfliktním prostředí připomenu zprávu, kterou rozšířila Rádio a televize Srbska (RTS) v ranních hodinách 20. listopadu 1991. Ve zprávě bylo uvedeno, že chorvatští obránci Vukovaru ještě předtím, než se 18. listopadu 1991 vzdali Jugoslávské armádě, podřezali krky více než čtyřiceti srbským dětem. Tato zpráva byla rozšířena po celé bývalé Jugoslávii, a navíc ji bez ověření převzala i agentura Reuters. Výsledkem bylo povraždění 265 chorvatských civilistů na prasečí farmě Ovčara. Zpráva byla druhý den odvolána, ale pro těch 265 lidí už bylo pozdě. 

Mohu posloužit dalším příkladem, zprávou opět rozšířenou RTS v roce 1992 o tom, že Bosňáci (bosenští muslimové) v době obklíčení Sarajeva házeli v ZOO srbské děti jako potravu lvům. 

Takových příkladů použití fake-news samozřejmě existuje mnohem více. Tyhle útoky na základní lidské instinkty (zabíjení dětí) měly zcela jistě dopad na brutalitu, se kterou se během války zacházelo s civilním obyvatelstvem v bývalé Jugoslávii. 

RTS se v roce 2011 za šíření těchto lživých zpráv veřejně omluvila, ale je smutné, že ta omluva přišla až po dlouhých 20 letech od vypuknutí válečného konfliktu. 

Jak je vlastně možné si podobnou pro mnohé děsivou práci, jakou je vyšetřování válečných zločinů, nenosit s sebou v hlavě domů? Pozoroval jste někdy na sobě, že by vás tato zkušenost se zlem měnila?

Tohle je velmi individuální a každý z nás to řešil, jak uměl. V době, když jsem pracoval u tribunálu, jsme neměli k dispozici psychology. Někdo z nás se s tím vypořádal lépe, někdo hůře, tak, jak to v životě chodí. Já bych byl ale nerad, aby to vyznělo jako že jsme byli jediní, kdo se potkával v průběhu svého zaměstnání s nebezpečím a stresem. Osobně mám velký obdiv k lékařům, policistům, vojákům, hasičům a dalším, kteří každý den zajištují, abychom byli zdraví a mohli žít v míru a bezpečí. Žít šťastně a v míru může znít trošku pateticky, ale patos rychle vyprchá, když okolo vás začnou padat bomby a umírají lidé. Zažil jsem to na vlastní kůži při mé práci v bývalé Jugoslávii a později také například v Iráku, Afghánistánu, Libérii a na Haiti. Tyhle osobní zkušenosti s válkou změnily moje životní priority, naučily mě vážit si života a kontinuálně mě motivují k tomu, abych se snažil v čase, který mám na tomto světě vymezený, dosáhnout něčeho pozitivního.

Vladimír Dzuro rozhovor Policie ČR válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Jakunin, syn ex šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina.

Norský soud zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic

Norský soud dnes zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic Andreji Jakuninovi. Podle státních zástupců Jakunin porušil norské zákony, když jeho dron přeletěl nad Špicberky. Soud uvedl, že čin není trestný, uvedla agentura AFP s odvoláním na advokáty muže. Obžaloba se může proti rozsudku odvolat.

Aktualizováno před 2 hodinami

Pedro Castillo

Peruánský prezident chtěl vyhlásit předčasné volby, parlament ho okamžitě odvolal. Prozatímní prezidentkou je Boluarteová

Peruánský parlament dnes jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Policie následně na twitteru oznámila, že Castilla zadržely bezpečnostní složky. O něco později složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Boluarteová již dříve Castillovo počínání označila za státní převrat.

před 2 hodinami

ČEZ, ilustrační foto

Fiala: Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

před 2 hodinami

Petr Fiala

Premiér Fiala ke stěhování uprchlíků: Není to dobrý příběh a nemělo k němu vůbec dojít

Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace. Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

včera

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Fiala navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který je nyní poradcem premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky. Premiér to dnes řekl v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News. Vláda na příštím jednání projedná vznik postu poradce pro národní bezpečnost. Vytvoření funkce podle Fialy na dnešním jednání doporučila Bezpečnostní rada státu.

včera

včera

České dráhy - Nový jízdní řád 2023.

Nový jízdní řád 2023 v Praze a ve Středočeském kraji: Změny budou zejména na Benešovsku + VELKÝ PŘEHLED

V neděli 11. prosince 2022, jak informovaly ČD server EuroZprávy.cz ve své zprávě, začne na železnici platit nový jízdní řád. K hlavním novinkám bude patřit úprava dopravního modelu na tratích z Benešova přes Olbramovice do Tábora a do Sedlčan, která souvisí se zrychlením dálkových vlaků na hlavní trati z Prahy do Tábora. Dopravní koncept se změní také na trati mezi Kralupy nad Vltavou a Kladnem, kde nově pojede většina vlaků přímo až do Prahy. Nový jízdní řád bude platit do 9. prosince 2023.

včera

včera

Srdce Česka

Google představil Heart of Czechia, první digitální sbírku českého umění

Poklady českého umění, designu a architektury jsou ode dneška volně přístupné publiku na internetu. Platforma Google Arts & Culture připravila projekt s názvem Heart of Czechia (Srdce Česka), v rámci kterého si zájemci mohou prohlédnout například díla malíře Alfonse Muchy nebo brněnskou vilu Tugendhat, řekla ČTK manažerka platformy Google Arts & Culture pro střední a východní Evropu Liudmila Kobyakova.

včera

Ursula von der Leyenová

Šéfka EK navrhuje další sankce: Nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku dnes představila předsedkyně EK Ursula von den Leyenová.

včera

Ilustrační foto

Maďaři dnes u benzinek nevěřili svým očím. Pohonné hmoty přes noc zdražily o více než 10 korun

Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v Maďarsku po úterním zrušení cenového stropu výrazně zdražily. Maďarská ropná společnost MOL doporučila prodávat litr benzinu za 641 forintů (téměř 38 Kč) a litr nafty za 699 forintů (přes 41 Kč). Podle maďarských médií však dnes byly ceny na některých čerpacích stanicích ještě vyšší. Cenový strop, který vláda zavedla zhruba před rokem, přitom činil 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr benzinu i nafty.

včera

včera

včera

včera

Úřad práce

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě. Žadatelé chtěli tuto podporu pro téměř 1,18 milionu dětí. Úředníci dosud vyřídili 705.800 žádostí. Výsledky na jednání sněmovního sociálního výboru představil náměstek ministra práce pro informační technologie Karel Trpkoš. Někteří rodiče si stěžují, že peníze od státu ani po týdnech nedostali. Podle Trpkoše případů, které se zpracovávají delší dobu, ubývá. Ministerstvo evidovalo k 6. prosinci 7226 nevyřízených žádostí, které lidé podali před víc než dvěma měsíci.

Aktualizováno včera

včera

Více než polovina Skotů si přeje nezávislost na Spojeném království

Až 56 procent Skotů si nyní přeje nezávislost Skotska na Spojeném království, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos publikovaného Reuters. Podíl je o šest procentních bodů vyšší oproti podobnému průzkumu z května. Britský nejvyšší soud před dvěma týdny rozhodl, že Skotsko nemůže bez souhlasu Londýna uspořádat druhé referendum o nezávislosti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy