120 let od založení New Yorku: Jak vzniklo nejznámější město světa?

Oblast dnešního New Yorku původně obývali indiáni. Prvním Evropanem, který ji prozkoumal, byl začátkem 16. století italský mořeplavec Giovanni da Verrazzano, jehož jméno dodnes nese most spojující Staten Island s Brooklynem. Výraznější stopy však v této lokalitě zanechal až v roce 1609 anglický objevitel v holandských službách - Henry Hudson. Právě Holanďané se zde jako první přistěhovalci ze starého kontinentu usídlili.

Základ New Yorku byl položen 4. května 1626, kdy guvernér nizozemské kolonie Nové Holandsko Peter Minnewitt zakoupil od Indiánů za 60 guldenů ostrov Manhattan. Založil na něm Nový Amsterdam, čímž dal základ dnešní megapoli New Yorku. Současný název město dostalo o 38 let později, kdy se holandská kolonie dostala do rukou Angličanů. Noví majitelé panství přejmenovali na počest vévody z Yorku, budoucího anglického krále Jakuba.

Svou nadvládu nad strategickou obchodní křižovatkou dokázali udržet i během americké války za nezávislost; konflikt nakonec skončil porážkou Britů a uznáním nezávislosti USA. V roce 1754 byla v New Yorku založena Kolumbijská univerzita, dnes patřící do "břečťanové ligy" elitních amerických škol. V roce 1789 se pak ve městě sešel Kongres a prvním americkým prezidentem byl zvolen George Washington. New York byl krátce hlavním městem USA.

Následné otevření newyorské burzy na Wall Street předznamenalo živelný rozvoj města v 19. století. Erijský kanál spojil v roce 1825 New York s průmyslovým srdcem USA v oblasti Velkých jezer a učinil jej branou k vodám Atlantiku. Po následující desetiletí přístav, brzy jeden z nejvýznamnějších na světě, nenasytně polykal proud zejména evropských imigrantů. V roce 1935 již New York vytlačil Filadelfii z první příčky mezi největšími americkými městy.

Srůstání pěti městských obvodů, spojených začátkem roku 1898, zpečetilo o šest let později otevření metra. Stále bohatnoucí metropoli průmyslu a obchodu protkly mosty a hustá síť ulic, atmosféru dodaly veřejné parky a honosné muzejní budovy. Své brány otevřela Broadway, mekka divadla, do oblak se začaly vzpínat první mrakodrapy (například Empire State Building). Od poloviny 20. let se Newyorčané mohli načas hrdě považovat za obyvatele nejlidnatějšího města světa.

Období prosperity ale rázně utnul černý pátek na burze v říjnu 1929. Z ekonomické recese se "Velké jablko", jak se New Yorku někdy přezdívá, načas vzpamatovalo až po druhé světové válce. Město povýšilo na světovou metropoli módy a moderního umění a za své sídlo si jej zvolila i nově vzniklá Organizace spojených národů. Od 60. let však New York čelil nové krizi - v podobě ekonomického úpadku, rasových nepokojů a odlivu movitějšího obyvatelstva do předměstí.

Nový lesk přinesla městu až hospodářsky úspěšná 90. léta, provázená poklesem kriminality a rozvojem moderních technologií - především informatiky a nových médií. Do centra světového dění a všeobecné solidarity pak New York vynesly teroristické útoky z 11. září 2001 na jeden z největších symbolů celých USA - Světové obchodní centrum (WTC). Na Ground Zero, jak Newyorčané místo útoků nazvali, stojí dnes nové výškové budovy a památník téměř 3000 obětem.

Více než 8,5 milionový New York (celá metropolitní oblast má pak téměř 24 milionů obyvatel) je pestrým kaleidoskopem ras, národů a náboženství. Do nejlidnatějšího města USA ročně zavítá také přes 40 milionů návštěvníků, mnozí z nich třeba jen proto, aby přivítali Nový rok na náměstí Times Square. K dalším oblíbeným lokalitám v New Yorku patří Socha svobody, Central Park, Chrysler Building, Guggenheimovo muzeum či Lincolnovo centrum.

Město je i neodmyslitelnou kulisou pro filmaře. Lze si snad jinde představit King Konga, tančící gangy z West Side Story, typické neurotiky Woodyho Allena, partičku ztřeštěných Přátel nebo Carrie Bradshawovou ze seriálu Sex ve městě? New York je jen jeden a pro mnohé z obyvatel či návštěvníků i hlavní město světa.