NATO i USA investují do modernizace jaderného arzenálu. Přichází s "novou" bombou, která by měla nahradit ty stávající a přinést určitá zlepšení. Modernizační projekt se však nesetkává s nadšením všech členů Aliance a nelibost budí i v Rusku.
Americký Úřad pro národní jadernou bezpečnost (NNSA) realizuje od roku 2010, kdy byl posvěcen tehdejším prezidentem Spojených států Barackem Obamou, program na modernizaci jaderného arzenálu.
Ta spočívá ve vývoji „nového“ typu jaderné bomby B61-12, který má nahradit předchozí, již zastaralé modely, jež má americká armáda i NATO ve své výzbroji od roku 1968. Cílem má být nejen zachovat, ale i vylepšit bezpečnost a účinnost skladovaných jaderných zbraní, stejně tak jako členských zemí Aliance.
Hlavními výhodami B61-12 jsou její vyšší přesnost zajištěná snazší ovladatelností a redukcí oblasti zasažené radioaktivním spadem, minimalizace rizikových technologií, finanční úspory, menší rozměry ve srovnání s jejími předchůdci či použitelnost pro moderní americké bombardéry a německá Tornáda.
S výrobou tohoto typu bomby má být spojena také redukce jaderného arzenálu, a to až o 53 % k roku 2024, a budou v ní využity starší modely. B61-12 proto nepředstavuje další jadernou bombu, která by sloužila vedle těch stávajících. Nový model zároveň není opatřen jadernými hlavicemi, které by obsahovaly více obohacený uran či plutonium.
V souvislosti s tímto projektem se objevují kontroverze týkající se například jak jeho nutnosti, tak i jeho financování. Některé členské státy NATO, jako například Německo, se staví k potřebnosti modernizace skepticky a považují ji za záležitost Spojených států, do které se nechtějí zapojovat. Americký Kongres, především jeho demokratická část, rovněž vyjadřoval obavy ohledně efektivity celého projektu z hlediska jeho financování.
Výše celkových nákladů není veřejně známa, což otvírá prostor pro spekulace, že dochází k výraznému navyšování rozpočtu a že se jedná o nejdražší vývoj jaderné zbraně v historii. Obavy panují i vzhledem k ruské reakci. Ti chápou modernizační projekt jako svědectví o legitimitě své jaderné politiky.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Jaderné zbraně , NATO , USA (Spojené státy americké) , B61-12
Aktuálně se děje
včera
Lidé stále tápou. Obchody v příštím týdnu ovlivní státní svátek
včera
Sparta prohospodařila duel s Lilleströmem. Plzeň a Jablonec venku prohrály o gól
včera
Ministerstvo zajistilo další miliony pro Státní zdravotní ústav
včera
Pokus o vraždu před nádražím v Plzni. Bezdomovec útočil nožem
včera
Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém
včera
Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech
včera
Agresor napadl řidičku na D6. Policie ho podezírá z několika trestných činů
včera
Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach
včera
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
včera
Trump před volbami Republikány potápí, odhaluje nový průzkum. Jeho podpora je nejnižší v historii
včera
V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem
včera
Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil
včera
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
včera
Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel
včera
Zasažena je Wikipedie, eshopy i BBC. Závažnou kybernetickou bezpečnostní hrozbu řeší celý svět
včera
Zelenskyj: Jsme připraveni přistoupit na mírovou dohodu, která by zmrazila konflikt na současné frontové linii
včera
Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba
včera
Rusko tvrdí, že je připraveno obnovit rozhovory s Ukrajinou a USA o ukončení války
včera
Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení
21. října 2026 21:07
Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina
Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.
Zdroj: Libor Novák