NATO i USA investují do modernizace jaderného arzenálu. Přichází s "novou" bombou, která by měla nahradit ty stávající a přinést určitá zlepšení. Modernizační projekt se však nesetkává s nadšením všech členů Aliance a nelibost budí i v Rusku.
Americký Úřad pro národní jadernou bezpečnost (NNSA) realizuje od roku 2010, kdy byl posvěcen tehdejším prezidentem Spojených států Barackem Obamou, program na modernizaci jaderného arzenálu.
Ta spočívá ve vývoji „nového“ typu jaderné bomby B61-12, který má nahradit předchozí, již zastaralé modely, jež má americká armáda i NATO ve své výzbroji od roku 1968. Cílem má být nejen zachovat, ale i vylepšit bezpečnost a účinnost skladovaných jaderných zbraní, stejně tak jako členských zemí Aliance.
Hlavními výhodami B61-12 jsou její vyšší přesnost zajištěná snazší ovladatelností a redukcí oblasti zasažené radioaktivním spadem, minimalizace rizikových technologií, finanční úspory, menší rozměry ve srovnání s jejími předchůdci či použitelnost pro moderní americké bombardéry a německá Tornáda.
S výrobou tohoto typu bomby má být spojena také redukce jaderného arzenálu, a to až o 53 % k roku 2024, a budou v ní využity starší modely. B61-12 proto nepředstavuje další jadernou bombu, která by sloužila vedle těch stávajících. Nový model zároveň není opatřen jadernými hlavicemi, které by obsahovaly více obohacený uran či plutonium.
V souvislosti s tímto projektem se objevují kontroverze týkající se například jak jeho nutnosti, tak i jeho financování. Některé členské státy NATO, jako například Německo, se staví k potřebnosti modernizace skepticky a považují ji za záležitost Spojených států, do které se nechtějí zapojovat. Americký Kongres, především jeho demokratická část, rovněž vyjadřoval obavy ohledně efektivity celého projektu z hlediska jeho financování.
Výše celkových nákladů není veřejně známa, což otvírá prostor pro spekulace, že dochází k výraznému navyšování rozpočtu a že se jedná o nejdražší vývoj jaderné zbraně v historii. Obavy panují i vzhledem k ruské reakci. Ti chápou modernizační projekt jako svědectví o legitimitě své jaderné politiky.
Související
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
Šéf Airbusu: Evropa potřebuje taktické jaderné zbraně, aby se postavila Putinovi
Jaderné zbraně , NATO , USA (Spojené státy americké) , B61-12
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Netopí se, neteče voda. Tisíce domácností v Praze jsou kvůli havárii bez tepla
před 1 hodinou
Kuba čelí kvůli zadržení Madura jednomu z nejobtížnějších období moderní historie
před 2 hodinami
Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé
před 3 hodinami
Předpověď počasí do konce ledna. Meteorologové očekávají oteplování
včera
Smutná zpráva v úvodu roku. Zemřel kněz Miloslav Fiala
včera
Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato
včera
Útočník z obchodního centra v Hradci Králové míří do vazby
včera
Maduro se cítí nevinen. Jsem venezuelský prezident, hlásal před soudem
včera
Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko
včera
Policie vyšetřuje vraždu na Strakonicku. Část těla hledali potápěči v řece
včera
Mrazy budou i nadále silné. Meteorologové prodloužili varování
včera
Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi
včera
"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice
včera
Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně
včera
Odporné, zhodnotilo za potlesku veřejnosti Okamurův projev litvínovské ANO. Babiš jej brání
včera
Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové
včera
Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska
včera
Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila
včera
Moskevské vysílání, udeřil Kupka. Fiala z SPD zpochybňoval ruskou vinu za Vrbětice
včera
Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj
Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.
Zdroj: Libor Novák