Češi přepisují starověké dějiny: Po letech dohadů posunuli hranice dávné Baktrie

Praha - Českým archeologům se podařilo stanovit a posunout domnělou hranici starověké Baktrie. Jde o historické území na pomezí dnešního Afghánistánu a Uzbekistánu. Hranice neležela na řece Amudarji, jak se dosud mínilo, ale na horských hřebenech Bajsuntau a Kojtendag. O vědeckém úspěchu česko-uzbecké výpravy vedené odborníkem Ústavu pro klasickou archeologii Filosofické fakulty UK Ladislavem Stančem dnes ČTK informoval mluvčí fakulty Petr Kukal. Definitivně tím podle vědců končí 40 let trvající odborná diskuze o hranici baktrijského království.

Vědci rovněž dokázali, že severní část Baktrie jako první osídlili až Řekové a chránili ji ze severu před nájezdníky. Vpád Alexandra Makedonského byl podle nich počátkem vrcholného rozvoje Baktrie.

Doposud se předpokládalo, že se řecko-makedonské osídlení při severní hranici tohoto nejvýchodnějšího z helénistických království omezovalo na jednu, dvě pevnosti. Nejnovější výzkum však ukázal, že kromě pevností vznikla i síť venkovských sídlišť, zakládaných na výhodných polohách v úrodných údolích menších řek. Dokládá to pět nových sídlišť helénistického období objevených v podhůří Bajsuntau.

Expedice upřesnila také datace některých známých helénistických pevností a sídlišť. Jde především o hlavní 1,5 km dlouhou hradbu, uzavírající kdysi průchod horami ze Sogdu do Baktrie. Archeologové doposud předpokládali, že hradba sice měla základy z doby řecko-baktrijské, hlavní období fungování ale stanovovali do mladší doby. "Rozsáhlé sběry nyní tuto představu korigují: téměř všechen archeologický materiál je helénistický, byli to právě Řekové, kdo tuto hranici neprodyšně uzavřeli a střežili před vpády kočovníků ze severu," uvedl v tiskové zprávě Stančo.

"Díky novým objevům se obraz vývoje tohoto regionu po vpádu Alexandra Makedonského zásadně mění," vysvětlil Stančo. Ukázalo se podle něj, že právě v helénistickém období byly nově systematicky osídleny dříve téměř liduprázdné podhorské oblasti a severní hranice řecko-baktrijského království byla neprodyšně uzavřena před pronikáním kočovníků ze severu.

Česko-uzbecký tým pracuje v podhorských stepích jižního Uzbekistánu již od roku 2002. Každoročně tam stráví alespoň měsíc. Aktuální výzkumné práce trvaly tři týdny na přelomu letošního dubna a května. Tým měl čtyři české a dva uzbecké členy. Prověřovali vytipovaná místa v krajině a sbírali artefakty na povrchu, jako je třeba keramika či kovové části. "Prověřovali jsme také již dříve známé, ale jak se ukázalo špatně datované lokality, sídliště, opevnění," uvedl Stančo. Výzkumný projekt bude v září pokračovat vykopávkami jednoho ze sídlišť. Výsledky bude Stančův tým prezentovat na mezinárodní konferenci v listopadu.

Baktrie je antické označení historického území rozkládajícího se v oblasti dnešního Uzbekistánu, Afghánistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Oblast byla významnou křižovatkou východních a západních kultur a dálkového obchodu. V antice byla ovládána Peršany, poté Makedoňany a Řeky. Stopadesát let fungovala jako autonomní stát, takzvané řecko-baktrijské království. Po jeho zániku se dostala pod nadvládu kočovných Kušánů. Je to místo, kde se potkávaly řecké, perské, indické a budhistické vlivy a v 7. století bylo ovládnuté islámem.

Související

Více souvisejících

historie Vědci Baktrie (baktrijské království) češi

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

21. června 2026 18:37

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

21. června 2026 17:18

Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy