Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Podle americké stanice CNN se očekává, že Rubio bude při bilaterálním jednání tlumočit Trumpovu frustraci nad neochotou Vladimira Putina přistoupit na mírová jednání a zároveň vyjednávat podmínky alespoň částečné deeskalace. 

Trump v posledních dnech znovu veřejně kritizoval Moskvu za pokračující agresi a popřel, že by nabídky z ruské strany měly jakýkoli skutečný obsah. „Putin se nechová správně k lidem. Zabíjí příliš mnoho lidí,“ prohlásil prezident. Dosavadní nabídky označil za „hovadiny“ a „bezvýznamné“.

Současně potvrdil, že část obranné pomoci Ukrajině bude pokračovat, přestože ministr obrany Pete Hegseth překvapivě – a podle CNN bez konzultace s Bílým domem – pozastavil dodávky zbraní. Tento krok zaskočil i samotného Rubia, jenž měl být o rozhodnutí informován zpětně. Chaos v komunikaci ohledně americké pomoci zpochybnil důvěryhodnost Washingtonu jako garanta bezpečnosti – nejen v Evropě, ale i v asijsko-pacifickém prostoru.

Trumpova kritika přišla jen krátce před tím, než Rusko podle ukrajinského letectva zahájilo dosud největší dronový útok od začátku války – na Ukrajinu bylo údajně vysláno více než 700 bezpilotních prostředků, což Kyjev spojuje právě s vývojem americko-ruské rétoriky.

Setkání Rubia a Lavrova bude jejich druhým osobním jednáním od začátku roku. Předchozí proběhlo v Saúdské Arábii a od té doby spolu obě strany několikrát hovořily telefonicky. Přesto zůstává diplomatický dialog bez hmatatelných výsledků – příměří, které USA tlačí do popředí své agendy, zůstává v nedohlednu. Trump se přitom v prvních měsících druhého funkčního období snažil vůči Putinovi o smířlivější přístup – ten však nyní očividně opouští.

Vedle jednání s Ruskem Rubio v Malajsii absolvuje i bilaterální schůzky s řadou ministrů zahraničí ze zemí ASEAN. Tento formát měl původně sloužit k potvrzení amerického závazku vůči regionu, ale návštěva je nyní zastíněna sílícím napětím kvůli Trumpovým obchodním výhrůžkám.

Prezident krátce před Rubiovým odletem zveřejnil dopisy více než deseti zemím – včetně Japonska, Jižní Koreje a osmi členských států ASEAN – v nichž oznámil, že od 1. srpna na ně USA uvalí cla, pokud neuzavřou nové obchodní dohody výhodné pro americkou stranu. Formu oznámení – veřejnou a bez diplomatické koordinace – partneři v regionu vnímají jako úder pod pás.

Ačkoli Rubio není hlavním obchodním vyjednavačem, jako ministr zahraničí bude během svých jednání konfrontován s nevolemi a obavami ze strany spojenců. Zdroje CNN uvádějí, že Trump osobně považuje cla za klíčový nástroj tlaku a odmítá jejich zpochybnění i ze strany vlastní administrativy. Bílý dům tvrdí, že obchodní nátlak je součástí širší strategie k posílení amerického globálního vlivu.

Rubio na začátku roku deklaroval, že chce posílit spojenectví v Asii tváří v tvář rostoucímu vlivu Číny. Jako první diplomatický krok po nástupu do funkce se proto setkal se zástupci tzv. Indo-Pacifické čtyřky – Japonska, Austrálie, Indie a USA. Cílem bylo signalizovat, že Washington hodlá udržet svou roli bezpečnostního garanta v regionu.

„Při své první cestě do Asie se Rubio zaměřuje na potvrzení závazku Spojených států k prosazování svobodného, otevřeného a bezpečného indicko-pacifického regionu,“ shrnula mluvčí ministerstva zahraničí Tammy Bruce. Faktem však zůstává, že v prvních šesti měsících Rubiova působení Asie na jeho agendě ustupovala jiným krizím – zejména Blízkému východu, Ukrajině a Latinské Americe. I tato návštěva zahrnuje pouze jednu zastávku.

Rubio před cestou strávil první část týdne v Bílém domě na schůzkách s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, což jen podtrhuje disproporci mezi deklaracemi a skutečnými prioritami administrativy.