Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.
Výzva k pozastavení překotného vývoje následovala po prohlášení bývalého inženýra společností OpenAI a Anthropic Jacoba Coxona. Ten veřejně varoval, že by umělá inteligence mohla při stávajícím tempu způsobit konec lidstva ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle něj sami tvůrci těchto systémů věří, že nekontrolovaná superinteligence představuje pro společnost smrtelné riziko. Coxon poukázal například na možnost útoků na jaderné zbraně, vypuštění nebezpečných virů či rozsáhlé vyřazení infrastruktury.
Na narůstající obavy reagují také někteří američtí zákonodárci a veřejné instituce. Senátor Bernie Sanders v reakci na tato varování oznámil návrh zákona, který by měl zakázat vývoj takzvané umělé superinteligence. Sanders zdůraznil, že je neodpovědné dovolit velkým technologickým firmám pokračovat v nekontrolovaném pokroku, pokud ztrácejí nad svými systémy kontrolu. Zástupci amerického ministerstva obrany zároveň ujistili, že umělá inteligence v současnosti nepodniká žádná smrtonosná rozhodnutí.
Podle technologických novinářů a analytiků oslovených webem CNN se nyní malá skupina velmi mocných společností snaží zastavit běh směrem k pomyslnému útesu. Vývojářské firmy samy žádají stát o stanovení jasných hranic a regulačního rámce, podle kterého by měly dále postupovat. Tento tlak na státní zásah přichází v momentě, kdy se tyto korporace připravují na vstupy na burzu a dosahují obrovských finančních hodnot. Odborníci upozorňují, že varování pocházející přímo od autorů těchto technologií by společnost neměla ignorovat.
Ostrý nesouhlas s těmito výzvami k regulaci vyjádřil David Sacks, technologický investor a poradce prezidenta Trumpa pro vědu a technologie. Sacks zpochybnil motivace bývalých zaměstnanců i samotných firem a označil jejich varování za myšlenky takzvaných katastrofistů. Podle něj může jít o kampaně financované z Číny s cílem zbrzdit americký technologický pokrok a inovace. Upozornil, že Čína podobná omezení nevytváří a zpomalení vývoje v USA by pro zemi znamenalo ztrátu dominantního postavení.
David Sacks dále tvrdí, že snaha velkých technologických firem o vládní regulace je ve skutečnosti pokusem o ovládnutí trhu. Podle něj se tyto společnosti snaží vytvořit tržní duopol a diktovat státu pravidla, která vyhovují pouze jim samotným. Úředníci vládních institucí totiž nebudou vědět, jak složité systémy přesně regulovat, a obrátí se s žádostí o pomoc právě na tyto lídry. Sacks naopak prosazuje zachování decentralizovaného vývoje a otevřeného trhu jako nejlepší prevenci před dystopickou budoucností.
Postoj Davida Sackse podpořil také prezident Donald Trump během tiskové konference v Irsku. Trump prohlásil, že lidé obávající se konečného dopadu umělé inteligence přicházejí s věcmi, které se ve skutečnosti nikdy nestanou. Prezident zdůraznil klíčový význam technologického souboje s Čínou a dodal, že ten, kdo zvítězí v oblasti umělé inteligence, zvítězí celkově. Spojené státy si podle něj musí udržet pozici nejschopnější země na světě a případná pravidla by měla sloužit pouze jako mantinely.
Trumpova administrativa se dlouhodobě staví proti snahám jednotlivých amerických států o zavádění vlastní regulace umělé inteligence. Prezident již dříve podepsal výkonné nařízení, jehož cílem bylo zamezit přijímání těchto lokálních zákonů a zachovat jednotný celostátní přístup. Současný přístup Bílého domu vnímá souboj o umělou inteligenci především jako geopolitické soupeření s Čínou spíše než jako hrozbu pro lidstvo. Administrativa proto přikročila například k omezení vývozu pokročilých čipů společnosti Nvidia do Číny z důvodů národní bezpečnosti.
Zatímco experti diskutují o existenciálních hrozbách, samotní američtí voliči řeší především praktické dopady výstavby infrastruktury. Obavy obyvatel vzbuzují masivní datová centra, která jsou nezbytná pro provoz a trénování pokročilých modelů umělé inteligence. Lidé v mnoha oblastech protestují proti jejich výstavbě kvůli vysoké spotřebě vody, růstu cen energií a záboru zemědělské půdy. Odpor vůči těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem a stává se významným tématem veřejné debaty.
Související
Vývojář přiměl AI k poskytnutí návodů na výrobu biologických zbraní a páchání atentátů
Trump oznámil uzavření dohody se šéfy předních technologických společností o vývoji AI
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
před 1 hodinou
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
před 2 hodinami
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
před 3 hodinami
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
před 3 hodinami
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
před 4 hodinami
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
před 5 hodinami
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 6 hodinami
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 7 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 7 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 8 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 9 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 9 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 10 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 11 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 12 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 13 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.
Zdroj: Libor Novák