Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Během svého projevu Putin uvedl, že proti Rusku bylo dosud zavedeno více než 30 tisíc sankčních opatření. Podle jeho slov jde o téměř dvojnásobný počet ve srovnání se sankcemi uvalenými na všechny ostatní země světa dohromady. Obvinil západní vlády z opuštění principů volného trhu a ze snahy udržet si dřívější postavení pomocí vedlejších sankcí či zabavování lodí. Prohlásil však, že tento tlak Rusko posílil, zvýšil jeho národní suverenitu a nevedl ke kolapsu ekonomiky.

Ruský lídr se dále zaměřil na hospodářské srovnání a tvrdil, že státy BRICS vygenerovaly za posledních pět let více než 40 procent globálního HDP. V kontrastu s tím přisoudil skupině velkých průmyslových ekonomik G7 pouze 29 procent. Při hodnocení západních mocností si navíc neodpustil výsměch na adresu formátu G7 a zpochybnil opodstatněnost přívlastku skvělá či velká v jejím názvu.

Ve svém výkladu historie se Putin snažil přenést odpovědnost za rozpoutání válečného konfliktu na Ukrajině na NATO a západní vlády. Události ukrajinské revoluce z roku 2014 označil za Západem zorganizovaný krvavý převrat, jehož cílem bylo vtáhnout Ukrajinu do aliance. Ve svém projevu zcela opomněl ruskou nelegální anexi Krymu, vojenskou intervenci na Donbasu i zahájení celoplošné invaze v únoru 2022. Současné ukrajinské vedení opět označil za neonacisty a západní elity obvinil ze snahy zničit Ruskou federaci.

Na dotaz ohledně politických úspěchů pravicově populistické strany Alternativa pro Německo reagoval Putin kritikou takzvaných západních globalistů. Prohlásil, že veškeré současné problémy Evropy v oblasti politiky, bezpečnosti a ekonomiky jsou důsledkem systémových chyb západních elit. Ty se podle něj po skončení studené války domnívaly, že je jim vše dovoleno, a nyní zastrašují své obyvatelstvo smyšlenou ruskou hrozbou.

Přestože Putin tvrdil, že Rusko pro evropské země nepředstavuje žádné nebezpečí, varoval před případným vysláním evropských vojáků na Ukrajinu. Diskuse o možné přítomnosti evropských sil v rámci poválečných bezpečnostních záruk označil za přímou cestu k válce s Ruskem. Západní země přitom o této možnosti jednají jako o nástroji, který by měl odradit Moskvu od případného opakování agrese po uzavření příměří.

Ruský prezident se rovněž vysmál Evropě za vysoké ceny plynu a energetické potíže, které označil za následek vlastních rozhodnutí evropských lídrů. Připomněl, že evropské státy ignorovaly varování Moskvy před přechodem od dlouhodobých kontraktů k burzovním cenám plynu. Obvinil také evropské obchodníky s energiemi, že upřednostňují krátkodobé zisky před udržováním dostatečných fyzických zásob v plynových zásobnících.

Ve svém projevu se Putin odvolal na památku bývalého německého kancléře Helmuta Kohla a tvrdil, že tento státník považoval přežití Evropy za závislé na spojeneckých vztazích s Ruskem. Současní evropští političtí představitelé však podle něj tuto filozofii opustili a raději děsí veřejnost. Putinův výklad však pominul historická fakta, podle nichž Kohl důrazně odmítal ruské sféry vlivu a obhajoval suverenitu sousedních států.

Na závěr svého vystoupení představil Putin uskupení BRICS jako alternativní hospodářský model, kde členové mohou sledovat své národní zájmy bez diktátu ze strany Západu. Prohlásil, že pravidla fungování nejsou zemím vnucována zvenčí takzvanou zlatou miliardou. Přestože během svého vystoupení opakovaně útočil na západní vlády, tvrdil, že BRICS nevzniká jako společenství namířené proti komukoliv konkrétnímu.