Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář

Volební klání má zásadní význam nejen pro samotné Švédsko, ale i pro širší evropskou politiku a otázky kolektivní bezpečnosti. V sázce je mimo jiné možnost, že se do vládních funkcí poprvé v historii dostanou zástupci krajně pravicové strany Švédští demokraté. Analytici webu Politico upozorňují, že souboj je výrazně těsnější, než se ještě před několika týdny předpokládalo. Očekává se proto celonoční sčítání hlasů s nejistým výsledkem až do samého závěru.

Švédský parlament Riksdag, který sídlí v historické budově v centru Stockholmu, disponuje celkem 349 poslanci. Zákonodárci jsou voleni každé čtyři roky na základě poměrného volebního systému, což dlouhodobě vede k tradici koaličních vlád. Pro vstup do parlamentu však musejí kandidující politické strany překročit zákonnou hranici čtyř procent hlasů. Právě menší politická uskupení tak mohou při těsném výsledku hrát klíčovou roli a rozhodnout o celkové většině.

Volební účast bývá ve Švédsku tradičně velmi vysoká a běžně přesahuje hranici osmdesáti procent z téměř osmi milionů registrovaných voličů. V letošním roce úřady zaznamenaly rekordní zájem o předčasné hlasování, které bylo umožněno již od 26. srpna. Švédský volební systém přitom umožňuje předčasně hlasujícím občanům změnit názor a v neděli odevzdat nový hlas, čímž se původní volba zruší. Souběžně s parlamentními volbami se v zemi konají také regionální a komunální volby.

O křeslo předsedy vlády se ucházejí dvě hlavní postavy švédské politické scény reprezentující soupeřící bloky. Současný konzervativní premiér Ulf Kristersson ze strany Umírněných obhajuje svůj mandát a vede pravicové uskupení. Jeho hlavní vyzývatelkou je bývalá ministerská předsedkyně Magdalena Anderssonová, která stojí v čele největší opoziční formace, středolevicových Sociálních demokratů. Od posledních voleb v roce 2022 působí v parlamentu celkem osm politických stran rozdělených do těchto soupeřících táborů.

Dosavadní premiér Kristersson vládne od roku 2022 díky neformální podpoře druhé největší strany v parlamentu, krajně pravicových Švédských demokratů. Tato strana sice dosud v kabinetu neměla vlastní ministry, avšak výrazně ovlivňovala vládní agendu, zejména v otázkách přísnější imigrační politiky a boje s kriminalitou. Kristersson před volbami oznámil, že v případě volebního vítězství je připraven nabídnout Švédským demokratům přímo ministerská křesla. Tento posun vyvolal ostrou reakci ze strany opozice.

Vůdce Švédských demokratů Jimmie Åkesson takový postup vítá a deklaruje připravenost své strany převzít přímou vládní odpovědnost. Opoziční lídryně Magdalena Anderssonová však varuje před předáním klíčových rezortů, jako je obrana či zahraničí, do rukou krajní pravice. Kristersson naopak odmítá obavy ze ztráty kontroly a zdůrazňuje, že členy jeho kabinetu budou pouze zkušení a odpovědní lidé. Poukazuje přitom na dosavadní úspěšnou spolupráci při stabilizaci ekonomiky a poklesu kriminality.

Kromě polemiky o zapojení krajní pravice rezonuje v kampaňových debatách také téma národní bezpečnosti a postoje k Rusku. Opozice vyzvala premiéra k vyjasnění vazeb některých předních představitelů Švédských demokratů na proruské struktury, zatímco premiér zpochybňoval závazky levicového bloku vůči NATO. Obě soupeřící strany se nicméně shodují na pokračování vojenské a finanční pomoci Ukrajině. V domácí politice kampaň zasáhla především témata životních nákladů, daní, zdravotní péče a sociálního systému.

Sčítání hlasů začíná bezprostředně po uzavření volebních místností v osm hodin večer, kdy televizní stanice zveřejní první odhady. Ústřední volební orgán obvykle publikuje předběžné rozdělení mandátů v neděli pozdě večer. Pokud však bude konečný rozdíl mezi bloky minimální, finální verdikt padne až po sečtení všech hlasů v průběhu týdne. Následný proces vyjednávání o nové vládní koalici pak může trvat několik týdnů.