Koronavirus a covid-19: Pět otázek, na které svět nezná odpověď

V době celosvětové pandemie, existuje 5 otázek, které zůstávají stále nezodpovězeny. Doposud si věda neví rady s porozuměním nového typu koronaviru a prestižní server Politico upozornil na zásadní problémy, které zatím neumíme vyřešit.

1. Můžeme virus SARS-CoV-2 chytit znovu?

 Zmírňování ochranných opatření je lákavé zejména pro politiky, kteří se v současné době potýkají se zatěžováním ekonomiky, kvůli finanční podpoře podnikatelům a vzrůstajícímu procentu v nezaměstnanosti. Myšlenka je taková, že jedinci, kteří již prodělali onemocnění covid-19 by se mohli vrátit k běžnému životu.

Některé vlády přemýšlí, že lidem, kteří jsou proti viru imunní se bude vystavovat „osvědčení“ o obsahu protilátek v těle. „Nemůžete říct, že někdo, kdo má protilátky, je imunní,“ řekl David Cavanagh z Institutu imunologie v University of Edinburgh pro Politico a dodal, že vědci nemají jasnou představu o tom, jestli bude každý jedinec proti infekci imunní.

2. Jak se virus přenáší?

Z dostupných informací je známo, že virus SARS-CoV-2 se přenáší kapénkami, proto mezi ochranná opatření patří nošení roušek, šátků nebo šál. Ale co se týká povrchů, tak už informace nejsou tolik přesné. Není jisté, jak dlouho vir SARS-CoV-2 může zůstat na povrchu aktivní. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může být vir aktivní po dobu několika hodin, ale i dní. Podle serveru Politico by tato otázka zasloužila přesnější posouzení, protože zodpovězení této otázky by mohlo zpomalit šíření viru.

3. Má počasí nějaký vliv na šíření viru SARS-CoV-2?

Když prezident Donald Trump vyřkl domněnku, že virus odejde společně s teplým počasím, vypadal jeho výrok velmi optimisticky. Ale vzhledem k tomu, že se virus nadále šíří po celém světě, dokonce i v zemích jako je Austrálie nebo Írán, je jasné, že teplé počasí nemá na šíření viru žádný vliv.

Vědci z the National Academies of Sciences, Engineering and Medicine uvedli, že je příliš brzy na vyvození závěrů, vzhledem k tomu, že je virus byl poprvé hlášen teprve v prosinci loňského roku.

Podle Politico je myšlenka s vlivem počasí a snížení přenosu spjata s názory některých vědců a politiků, kteří na začátku pandemie tvrdili, že je vir SARS-CoV-2 jen běžná chřipka. V současné době belgická ministryně zdravotnictví Maggie De Block čelí žalobě lékařské komory, když řekla, že vir SARS-CoV-2 způsobuje jen „malou chřipku“.

4. Kdo je ohrožený?

Onemocnění covid-19 obecně způsobí smrt u seniorů a u lidí, kteří trpí chronickým onemocněním, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Proč umírají i mladí lidé, kteří neměli žádné zdravotní potíže a většina z nich měla jen malé nebo žádné příznaky. Na to vědci zatím nemají odpověď.

5. Proč onemocnění covid-19 zabíjí?

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že pravděpodobně bude mít stáří a křehké zdraví za následek závažnější průběh nemoci, ale proč někteří nemoc přežijí i s chronickým onemocněním? Někteří vědci si myslí, že je to o množství viru, kterému je jedinec vystavený, ale virolog Michael Skinner uvedl pro Guardian, že by v tom mohla hrát roli genetika: „Je možné, že někteří z nás by mohli mít genetické dispozice, díky kterým je vyšší pravděpodobnost, že na infekci budete reagovat špatně“. Ale zatím není jasné, jaké genetické variace snižují nebo zvyšují riziko.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

před 3 hodinami

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

před 6 hodinami

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

před 9 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Na Letné se slavil postup na fotbalové mistrovství světa.

Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa

Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.

před 14 hodinami

Donald Trump

Navrátíme Írán do doby kamenné, řekl Trump. Válka pro tuto chvíli pokračuje

Americká armáda velmi brzy dokončí operaci v Íránu, protože dosáhla ohromujících vítězství, řekl americký prezident Donald Trump v ostře sledovaném projevu. Řeč trvala celkem 19 minut. Konflikt podle jeho slov potrvá ještě nižší jednotky týdnů. Trump také znovu pohrozil Teheránu útoky na elektrárny a ropná zařízení, pokud nedojde k dohodě. 

před 14 hodinami

před 16 hodinami

Jaro v Praze

Počasí čeká o velikonočních svátcích výrazné oteplení

Nadcházející dny přinesou do Česka postupný zlom v charakteru počasí. Zatímco druhá polovina pracovního týdne bude ještě ve znamení chladnějšího a spíše oblačného proudění, víkend slibuje výrazné oteplení, které vyvrcholí v neděli téměř letními teplotami.

včera

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

včera

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy