Koronavirus a covid-19: Pět otázek, na které svět nezná odpověď

V době celosvětové pandemie, existuje 5 otázek, které zůstávají stále nezodpovězeny. Doposud si věda neví rady s porozuměním nového typu koronaviru a prestižní server Politico upozornil na zásadní problémy, které zatím neumíme vyřešit.

1. Můžeme virus SARS-CoV-2 chytit znovu?

 Zmírňování ochranných opatření je lákavé zejména pro politiky, kteří se v současné době potýkají se zatěžováním ekonomiky, kvůli finanční podpoře podnikatelům a vzrůstajícímu procentu v nezaměstnanosti. Myšlenka je taková, že jedinci, kteří již prodělali onemocnění covid-19 by se mohli vrátit k běžnému životu.

Některé vlády přemýšlí, že lidem, kteří jsou proti viru imunní se bude vystavovat „osvědčení“ o obsahu protilátek v těle. „Nemůžete říct, že někdo, kdo má protilátky, je imunní,“ řekl David Cavanagh z Institutu imunologie v University of Edinburgh pro Politico a dodal, že vědci nemají jasnou představu o tom, jestli bude každý jedinec proti infekci imunní.

2. Jak se virus přenáší?

Z dostupných informací je známo, že virus SARS-CoV-2 se přenáší kapénkami, proto mezi ochranná opatření patří nošení roušek, šátků nebo šál. Ale co se týká povrchů, tak už informace nejsou tolik přesné. Není jisté, jak dlouho vir SARS-CoV-2 může zůstat na povrchu aktivní. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může být vir aktivní po dobu několika hodin, ale i dní. Podle serveru Politico by tato otázka zasloužila přesnější posouzení, protože zodpovězení této otázky by mohlo zpomalit šíření viru.

3. Má počasí nějaký vliv na šíření viru SARS-CoV-2?

Když prezident Donald Trump vyřkl domněnku, že virus odejde společně s teplým počasím, vypadal jeho výrok velmi optimisticky. Ale vzhledem k tomu, že se virus nadále šíří po celém světě, dokonce i v zemích jako je Austrálie nebo Írán, je jasné, že teplé počasí nemá na šíření viru žádný vliv.

Vědci z the National Academies of Sciences, Engineering and Medicine uvedli, že je příliš brzy na vyvození závěrů, vzhledem k tomu, že je virus byl poprvé hlášen teprve v prosinci loňského roku.

Podle Politico je myšlenka s vlivem počasí a snížení přenosu spjata s názory některých vědců a politiků, kteří na začátku pandemie tvrdili, že je vir SARS-CoV-2 jen běžná chřipka. V současné době belgická ministryně zdravotnictví Maggie De Block čelí žalobě lékařské komory, když řekla, že vir SARS-CoV-2 způsobuje jen „malou chřipku“.

4. Kdo je ohrožený?

Onemocnění covid-19 obecně způsobí smrt u seniorů a u lidí, kteří trpí chronickým onemocněním, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Proč umírají i mladí lidé, kteří neměli žádné zdravotní potíže a většina z nich měla jen malé nebo žádné příznaky. Na to vědci zatím nemají odpověď.

5. Proč onemocnění covid-19 zabíjí?

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že pravděpodobně bude mít stáří a křehké zdraví za následek závažnější průběh nemoci, ale proč někteří nemoc přežijí i s chronickým onemocněním? Někteří vědci si myslí, že je to o množství viru, kterému je jedinec vystavený, ale virolog Michael Skinner uvedl pro Guardian, že by v tom mohla hrát roli genetika: „Je možné, že někteří z nás by mohli mít genetické dispozice, díky kterým je vyšší pravděpodobnost, že na infekci budete reagovat špatně“. Ale zatím není jasné, jaké genetické variace snižují nebo zvyšují riziko.

Související

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy