Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět

„Buď chudým zemím poskytnete finanční prostředky na vyrovnání se s ničivými následky změny klimatu nyní, nebo zaplatíte mnohem více později,“ varují klimatologové delegace na klimatickém summitu COP29 v Ázerbájdžánu. 

Podle odborníků potřebují rozvojové země minimálně bilion dolarů ročně do roku 2030, aby mohly přejít na ekologičtější energetické zdroje a chránit se před extrémními klimatickými událostmi. Informaci přinesla agentura Reuters.

Financování je na COP29 hlavním tématem. Reuters připomíná, že cíl ve výši 100 miliard dolarů ročně pro rozvojové země byl sice dosažen, avšak s dvouletým zpožděním. Navíc většina těchto prostředků byla poskytnuta ve formě půjček místo grantů, což je podle příjemců nevhodné a mělo by se to změnit.

Čtvrteční jednání začalo zprávou nezávislé skupiny expertů pro financování klimatických opatření, která uvádí, že cílová částka by se měla do roku 2035 zvýšit na 1,3 bilionu dolarů ročně. Experti rovněž varují, že pokud se investice neuskuteční včas, celková potřebná částka se bude dále zvyšovat.

„Jakýkoliv výpadek investic před rokem 2030 zvýší tlak na následující roky a zkomplikují se tím i náklady na dosažení klimatické stability,“ uvádí se ve zprávě. „Čím méně toho svět dosáhne nyní, tím větší budou náklady později.“

Podle Reuters bude dosažení dohody v Baku náročné. Mnohé západní vlády váhají s navýšením financí, pokud se nepřipojí další země, včetně Číny. Složitou situaci dále komplikuje nedávné zvolení Donalda Trumpa zpět do úřadu prezidenta USA, neboť Trump je znám svým skeptickým přístupem ke klimatickým otázkám. Proto se delegáti na konferenci zaměřují i na jiné finanční zdroje, například Světovou banku. 

Koalice světových lídrů, zahrnující představitele průmyslových zemí i států ohrožených klimatickými změnami, na COP29 v Baku vyzvala k významnému navýšení finanční podpory pro klimatická opatření. Jak informovala agentura DPA, v prohlášení koalice se zdůrazňuje naléhavá potřeba mobilizovat obrovské finanční prostředky pro boj s klimatickou krizí.

Prohlášení také apeluje na vyspělé země, aby plnily své finanční závazky a vedly cestu k financování klimatických opatření. Společně s tím se objevila i výzva k hledání inovativních způsobů financování, které by mohly napomoci zvýšení objemu dostupných prostředků.

Mezi signatáře výzvy patří vedle Německa také další země jako Francie, Španělsko a Kanada, stejně jako několik ostrovních států a afrických zemí, které patří k těm nejohroženějším.

Německo se zavázalo od příštího roku vyčlenit šest miliard eur ročně na podporu klimatických opatření. Tento příslib však vzbuzuje otázky, protože německé rozpočtové plány dosud neukázaly dostatečné finanční krytí těchto závazků.

Klimatičtí aktivisté varují, že nesplní-li Německo své sliby, může to ohrozit jeho důvěryhodnost v očích mezinárodního společenství a podkopat důvěru ostatních zemí v podobné závazky.

Vedle požadavku na zvýšení finančních příspěvků se v prohlášení hovoří také o nutnosti inovativních řešení financování. Ta by měla zahrnovat nové přístupy, které by mohly usnadnit a urychlit přístup k potřebným prostředkům.

Financování klimatických opatření je jedním z klíčových bodů COP29, přičemž představitelé klimaticky zranitelných zemí zdůrazňují, že bez adekvátních finančních zdrojů zůstane mnoho slibů nesplněných.

Odborníci varují, že pokud nebudou splněny finanční závazky, hrozí řetězová reakce, která by mohla vyvolat ještě závažnější klimatické problémy, ohrozit biodiverzitu, zvýšit hladinu moří a vést ke katastrofickým změnám pro nejzranitelnější komunity.

Výzva na COP29 zdůrazňuje, že klimatická změna je globálním problémem, který vyžaduje solidaritu a spolupráci nejen na úrovni jednotlivých států, ale také na globální scéně, a apeluje na světové lídry, aby spojili své síly a vytvořili společný fond, který by financoval boj proti klimatickým změnám.

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) Klimatické změny

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy