Teleskop Jamese Webba se konečně vydal zkoumat historii vesmíru

Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech konečně opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.

"Objevíme neuvěřitelné věci, které jsme si ani neuměli představit," prohlásil po vydařeném startu ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Zároveň ale upozornil, že "stále existuje nespočet věcí, které musí fungovat a musí fungovat dokonale... Víme, že za velkou odměnou je velké riziko."

Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií. Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy čtyřikrát dál, než je Měsíc.

Nacházet se bude ve druhém Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.

Webbův teleskop je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby "vidělo" infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

"Webb" ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy. Sledovat díky němu budou i exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách jiných hvězd a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se rovněž počítá s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.

K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.

Primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových segmentů, každý o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Kvůli zajištění odolnosti vůči nehostinnému prostředí, jež v hlubokém vesmíru panuje, jsou vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou, jež zajistí vysokou odrazivost světla.

Podle agentury AP pokud vše půjde, jak má, měl by se za tři dny začít rozvíjet pětivrstvý sluneční štít, což by mu mělo trvat následujících pět dnů. Asi 12 dnů po startu pak přijde na řadu otevírání jednotlivých segmentů zrcadla. Podle vědců musí při všech těchto operacích perfektně fungovat několik stovek mechanismů, aby teleskop mohl úspěšně pracovat.

Až observatoř po měsíc trvajícím letu dorazí na stanovené místo, bude její systémy čekat pět měsíců vědeckých a kalibračních testů, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Nejlepší snímky by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru.

NASA, na jejímž projektu se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, chtěl novou vesmírnou observatoř původně vypustit už v roce 2007, ale termín byl postupně nucený posouvat. Několikrát byl start odložen i letos - z března na listopad a pak i třikrát v prosinci. Na vývoji a postavení sedmitunové observatoře se podílelo několik tisíc lidí z 29 zemí.

Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA z let 1961 až 1968 Jamese Edwina Webba trvalo tři desítky let.

Související

nový snímek hvězdokupy NGC 346

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu a zachytil dynamickou hvězdokupu

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě dnes Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Více souvisejících

James Webb Space Telescope NASA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Joe Biden

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil

Bývalý americký prezident Joe Biden v pondělí poděkoval za vlnu podpory, která se na něj a jeho rodinu snesla poté, co v neděli oznámil svou diagnózu agresivní formy rakoviny prostaty s metastázami do kostí. Podle jeho slov se rakovina dotýká každého z nás a v takových chvílích je nejdůležitější držet se naděje a vzájemné solidarity.

Aktualizováno před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat

Telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval přes dvě hodiny a podle obou stran byl velmi přínosný. Ruské státní agentury RIA Novosti a TASS přinesly první informace, podle nichž Putin po skončení hovoru prohlásil, že „jsme obecně na správné cestě“ a že jednání s Trumpem bylo „velmi informativní a užitečné“. Navrhované 30denní bezpodmínečné příměří ale šéf Kremlu odmítnul, naopak Trump po hovoru uvedl, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání o příměří“.

před 2 hodinami

Češi na MS v hokeji

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0

Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským

Americký prezident Donald Trump dnes krátce telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským těsně před plánovaným rozhovorem s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s průběhem událostí.

před 3 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

před 4 hodinami

Evropská velkoměsta denně čelí nadměrné dopravě

Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024

Nekonečné čekání v koloně někdy zažil snad každý řidič. Určitě tedy znáte ten pocit, kdy se za běžných okolností dvacetiminutová cesta změní v hodinové popojíždění po metrech. V takové situaci si možná říkáte, jestli by nebylo rychlejší jít pěšky. Zejména ve velkoměstech se dopravní zácpy staly každodenní realitou. Zjistěte, ve kterých evropských městech stráví řidiči v kolonách nejvíce času.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy

Dlouho očekávaný telefonický rozhovor mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle Bílého domu oficiálně zahájen. Trump se tímto krokem opět snaží přispět k ukončení války na Ukrajině, která trvá už přes dva roky a dál destabilizuje východní Evropu i mezinárodní vztahy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

J.D. Vance, Marco Rubio

Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí

Americký viceprezident JD Vance se nakonec rozhodl neuskutečnit plánovanou návštěvu Izraele. Dle informací serveru Axios důvodem nebyly oficiálně uváděné „logistické potíže“, ale obavy z toho, že by cesta mohla být vnímána jako podpora aktuálně rozšiřované izraelské vojenské operace v pásmu Gazy. USA se přitom v posledních dnech snaží o prosazení příměří a dojednání dohody o propuštění rukojmích.

před 6 hodinami

Donald Tusk

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska

Polský premiér Donald Tusk v pondělí varoval, že následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska. Jeho slova zazněla krátce poté, co byly zveřejněny výsledky těsného prvního kola prezidentských voleb, které zemi směřují k rozhodujícímu druhému kolu, jež proběhne 1. června.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí

Donald Trump, současný prezident Spojených států, ztrácí trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl finský prezident Alexander Stubb po dlouhém rozhovoru s americkým lídrem. Stubb zároveň varoval, že rozhodování o budoucnosti Ukrajiny nesmí probíhat bez účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, a naznačil, že v americkém Kongresu může být brzy představen balík sankcí, který by zásadně podkopal ruské hospodářství.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas

Americký prezident Donald Trump se chystá v pondělí vést důležité rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci nového pokusu o ukončení války na Ukrajině. Očekávaný telefonát s Putinem, který potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, má podle informací státní agentury RIA Novosti proběhnout v 17 hodin moskevského času, u nás bude o hodinu dříve.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny

Evropská závislost na intenzivním modelu živočišné výroby, známém jako velkochov, přináší nejen hospodářské výzvy, ale i vážné důsledky pro životní prostředí, společnost i veřejné zdraví. Autoři Lourenzo Fernández-Prieto a Daniel Lanero Táboas z Univerzity v Santiagu de Compostela v nedávno zveřejněné analýze upozorňují, že Evropa musí přehodnotit svůj přístup ke živočišné výrobě, pokud chce zabránit dalším krizím a zajistit udržitelnou budoucnost.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Joe Biden

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?

Po oznámení, že bývalý americký prezident Joe Biden trpí agresivní formou rakoviny prostaty, se znovu dostává do popředí zájmu téma tohoto onemocnění. Rakovina prostaty je u mužů velmi rozšířená, často však zůstává bez příznaků až do pokročilé fáze. Bidenovi byl přitom přisouzen Gleasonův stupeň 9, což značí jednu z nejnebezpečnějších forem této nemoci. Tady je přehled toho, co je o této diagnóze potřeba vědět.

před 10 hodinami

Houby pod mikroskopem

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci

S globálním oteplováním se nešíří jen sucho, záplavy nebo tropické nemoci, ale nově také houby, které mohou být pro lidské zdraví smrtelně nebezpečné. Britští vědci nyní varují, že změny klimatu zásadně mění geografii výskytu tří druhů hub rodu Aspergillus, které způsobují těžké infekce zejména u lidí s oslabenou imunitou. Ačkoliv nás tyto houby nepromění v zombie jako v populární sérii The Last of Us, důsledky jejich rozšíření mohou být zcela reálné a fatální.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy

Izrael v neděli zahájil masivní pozemní operaci v severní a jižní části Pásma Gazy, zatímco letecké útoky izraelské armády v noci zabily podle palestinského ministerstva zdravotnictví přes sto lidí. Mezi zasaženými cíli byl i poslední fungující nemocniční komplex v severní části Gazy, což dále prohloubilo humanitární krizi.

před 11 hodinami

Brexit obráceně: EU a Británie si k sobě opět hledají cestu, kvůli Putinovi a Trumpovi musí

Po letech relativního ticha se téma brexitu znovu vrátilo do popředí politické agendy Spojeného království i Evropské unie. Sedm let po formálním odchodu Velké Británie z EU se obě strany opět sešly u jednacího stolu, aby projednaly aktualizaci vzájemných vztahů. Důvodem je dramaticky proměněná geopolitická situace – především ruská invaze na Ukrajinu a proměna amerického postoje k evropské bezpečnosti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy