Teleskop Jamese Webba se konečně vydal zkoumat historii vesmíru

Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech konečně opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.

"Objevíme neuvěřitelné věci, které jsme si ani neuměli představit," prohlásil po vydařeném startu ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Zároveň ale upozornil, že "stále existuje nespočet věcí, které musí fungovat a musí fungovat dokonale... Víme, že za velkou odměnou je velké riziko."

Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií. Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy čtyřikrát dál, než je Měsíc.

Nacházet se bude ve druhém Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.

Webbův teleskop je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby "vidělo" infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

"Webb" ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy. Sledovat díky němu budou i exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách jiných hvězd a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se rovněž počítá s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.

K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.

Primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových segmentů, každý o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Kvůli zajištění odolnosti vůči nehostinnému prostředí, jež v hlubokém vesmíru panuje, jsou vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou, jež zajistí vysokou odrazivost světla.

Podle agentury AP pokud vše půjde, jak má, měl by se za tři dny začít rozvíjet pětivrstvý sluneční štít, což by mu mělo trvat následujících pět dnů. Asi 12 dnů po startu pak přijde na řadu otevírání jednotlivých segmentů zrcadla. Podle vědců musí při všech těchto operacích perfektně fungovat několik stovek mechanismů, aby teleskop mohl úspěšně pracovat.

Až observatoř po měsíc trvajícím letu dorazí na stanovené místo, bude její systémy čekat pět měsíců vědeckých a kalibračních testů, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Nejlepší snímky by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru.

NASA, na jejímž projektu se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, chtěl novou vesmírnou observatoř původně vypustit už v roce 2007, ale termín byl postupně nucený posouvat. Několikrát byl start odložen i letos - z března na listopad a pak i třikrát v prosinci. Na vývoji a postavení sedmitunové observatoře se podílelo několik tisíc lidí z 29 zemí.

Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA z let 1961 až 1968 Jamese Edwina Webba trvalo tři desítky let.

Související

nový snímek hvězdokupy NGC 346

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu a zachytil dynamickou hvězdokupu

Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil svou první exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Vzdálený svět má téměř stejnou velikost jako Země. Spolu s informacemi o této exoplanetě dnes Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nový snímek hvězdokupy NGC 346, jedné z nejdynamičtějších oblastí zrodu hvězd v blízkých galaxiích.

Více souvisejících

James Webb Space Telescope NASA

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy