
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech konečně opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
"Objevíme neuvěřitelné věci, které jsme si ani neuměli představit," prohlásil po vydařeném startu ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Zároveň ale upozornil, že "stále existuje nespočet věcí, které musí fungovat a musí fungovat dokonale... Víme, že za velkou odměnou je velké riziko."
Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií. Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy čtyřikrát dál, než je Měsíc.
Nacházet se bude ve druhém Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.
Webbův teleskop je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby "vidělo" infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
"Webb" ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy. Sledovat díky němu budou i exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách jiných hvězd a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se rovněž počítá s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.
K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.
Primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových segmentů, každý o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Kvůli zajištění odolnosti vůči nehostinnému prostředí, jež v hlubokém vesmíru panuje, jsou vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou, jež zajistí vysokou odrazivost světla.
Podle agentury AP pokud vše půjde, jak má, měl by se za tři dny začít rozvíjet pětivrstvý sluneční štít, což by mu mělo trvat následujících pět dnů. Asi 12 dnů po startu pak přijde na řadu otevírání jednotlivých segmentů zrcadla. Podle vědců musí při všech těchto operacích perfektně fungovat několik stovek mechanismů, aby teleskop mohl úspěšně pracovat.
Až observatoř po měsíc trvajícím letu dorazí na stanovené místo, bude její systémy čekat pět měsíců vědeckých a kalibračních testů, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Nejlepší snímky by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru.
NASA, na jejímž projektu se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, chtěl novou vesmírnou observatoř původně vypustit už v roce 2007, ale termín byl postupně nucený posouvat. Několikrát byl start odložen i letos - z března na listopad a pak i třikrát v prosinci. Na vývoji a postavení sedmitunové observatoře se podílelo několik tisíc lidí z 29 zemí.
Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA z let 1961 až 1968 Jamese Edwina Webba trvalo tři desítky let.
Související

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu a zachytil dynamickou hvězdokupu

NASA nechala rozvinout Webbův teleskop, spustí ho asi za pět měsíců
James Webb Space Telescope , NASA
Aktuálně se děje
včera

Britové konečně odhalili, jak se rozloučí s legendárním Ozzym Osbournem
včera

Nešťastný a nedoceněný umělec své doby. Van Gogh zemřel před 135 lety
včera

Čvančara si dá od Mönchengladbachu pauzu. V příští sezóně bude hostovat v Turecku
včera

V Albánii zemřela česká turistka. Případem se zabývá ministerstvo zahraničí
včera

Americká cla uškodí české ekonomice, potvrdilo ministerstvo financí
včera

Ostrava se bude muset připravit na varšavské peklo. Tamní fanoušci přerušili bojkot
včera

Drama v horách v Pákistánu. Hledá se slavná sportovní šampionka
včera

Přání ohledně počasí se lidem nevyplní. Meteorologové nabídli srpnovou předpověď
včera

Absolutní nezájem, Putin na schůzce s Ficem převracel oči. Slovensko je pro něj komár, může ho kdykoli rozmáznout
včera

Slíbil, že ukončí válku na Ukrajině i v Gaze. Analytik vysvětluje, proč konflikty eskalují a Trump selhal
včera

EU varuje Kyjev před zastavením financování, pokud neobnoví nezávislost protikorupčních úřadů
včera

Dvouletý chlapec pokousal kobru. Had na místě zemřel
včera

Přesun armády na východ Evropy by zabral měsíce. Na válku s Ruskem nemáme silnice ani mosty, varuje EU
včera

Hladovění v Gaze dosahuje kritické úrovně. Taktické pauzy nic nevyřeší, varuje Líska
včera

Za zničený ruský tank 40 bodů. Ukrajina vymyslela motivační systém, vojákům z války udělala hru
včera

EU se ponížila a opět kapitulovala před Trumpem. Konec obchodní války ale stále nenastal, varuje server
včera

The Diplomat: K Číně jsou nejkritičtější Češi, Slováci ji vnímají nejvíce pozitivně
včera

IPC: V Gaze probíhá nejhorší možný scénář hladomoru
včera

Rusko využívá k odpalování dronů americké pick-upy. Část jich dováží přímo z USA
včera
Dva mrtví v centru Prahy. Na místě zasahuje policie
Pražská policie se od úterního rána zabývá nálezem dvou mrtvých v centru hlavního města. Těla našel náhodný kolemjdoucí, na místě pracují i kriminalisté. Předběžné závěry jsou takové, že nedošlo k cizímu zavinění.
Zdroj: Jan Hrabě