
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu, dnes po mnoha odkladech konečně opustil Zemi. Podle plánu ho ve 13:20 SEČ úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5.
"Objevíme neuvěřitelné věci, které jsme si ani neuměli představit," prohlásil po vydařeném startu ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Zároveň ale upozornil, že "stále existuje nespočet věcí, které musí fungovat a musí fungovat dokonale... Víme, že za velkou odměnou je velké riziko."
Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií. Vesmírná observatoř, náklady na jejíž misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy čtyřikrát dál, než je Měsíc.
Nacházet se bude ve druhém Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.
Webbův teleskop je dosud největší a nejvýkonnější vesmírný dalekohled vypuštěný lidmi. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby "vidělo" infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
"Webb" ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy. Sledovat díky němu budou i exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách jiných hvězd a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se rovněž počítá s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.
K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.
Primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových segmentů, každý o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Kvůli zajištění odolnosti vůči nehostinnému prostředí, jež v hlubokém vesmíru panuje, jsou vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou, jež zajistí vysokou odrazivost světla.
Podle agentury AP pokud vše půjde, jak má, měl by se za tři dny začít rozvíjet pětivrstvý sluneční štít, což by mu mělo trvat následujících pět dnů. Asi 12 dnů po startu pak přijde na řadu otevírání jednotlivých segmentů zrcadla. Podle vědců musí při všech těchto operacích perfektně fungovat několik stovek mechanismů, aby teleskop mohl úspěšně pracovat.
Až observatoř po měsíc trvajícím letu dorazí na stanovené místo, bude její systémy čekat pět měsíců vědeckých a kalibračních testů, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Nejlepší snímky by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru.
NASA, na jejímž projektu se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, chtěl novou vesmírnou observatoř původně vypustit už v roce 2007, ale termín byl postupně nucený posouvat. Několikrát byl start odložen i letos - z března na listopad a pak i třikrát v prosinci. Na vývoji a postavení sedmitunové observatoře se podílelo několik tisíc lidí z 29 zemí.
Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA z let 1961 až 1968 Jamese Edwina Webba trvalo tři desítky let.
Související

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu a zachytil dynamickou hvězdokupu

NASA nechala rozvinout Webbův teleskop, spustí ho asi za pět měsíců
James Webb Space Telescope , NASA
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Biden děkuje za vlnu solidarity: Rakovina se dotýká každého z nás, prohlásil
Aktualizováno před 1 hodinou

Mimořádná zpráva Trump hovořil se Zelenským i Putinem. Šéf Kremlu příměří odmítnul, podle USA o něm ihned začne jednat
před 2 hodinami

Češi na MS v hokeji zdemolovali Němce 5:0
před 2 hodinami

Trump před Putinem telefonicky mluvil se Zelenským
před 3 hodinami

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
před 4 hodinami

Kolony v Evropě: 10 nejvíce ucpaných měst za rok 2024
před 4 hodinami

Nikdo není bez poskvrny. V Polsku o prezidentský post bojují dva akademici, jde o bezpečnost země
před 4 hodinami

Telefonát Trumpa s Putinem zahájen. USA věří v produktivní den, Evropa má obavy
před 4 hodinami

Dokud se nesetkám s Putinem, nic se nezmění, tvrdí Trump. Schůzku neplánujeme, reaguje Peskov
před 5 hodinami

Místo do Izraele jel za papežem. Proč Vance zrušil plánovanou návštěvu? Důvody jsou jiné, než se oficiálně uvádí
před 6 hodinami

Tusk: Následující dva týdny budou rozhodující pro budoucnost Polska
před 7 hodinami

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí
před 7 hodinami

Trump dnes plánuje telefonát s Putinem i Zelenským kvůli příměří na Ukrajině, zazněl první čas
před 8 hodinami

Čára přes rozpočet pro Kreml: Rumunské prezidentské volby zachraňují bezpečnost východní Evropy i Moldavska
před 8 hodinami

Konec hamburgerů za pár korun? Jestli chce Evropa přežít, musí přijít zásadní změny
před 9 hodinami

Izrael oznámil plán na úplné převzetí Pásma Gazy, svět se děsí humanitární katastrofy
před 10 hodinami

Rakovina prostaty Joea Bidena: Co znamená agresivní forma, jaké jsou příznaky a jaké existují možnosti léčby?
před 10 hodinami

Nečekaný dopad změn počasí: Nebezpečné houby ohrožují miliony lidí, varují vědci
před 11 hodinami

Izrael zahájil rozsáhlou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy
před 11 hodinami
Brexit obráceně: EU a Británie si k sobě opět hledají cestu, kvůli Putinovi a Trumpovi musí
Po letech relativního ticha se téma brexitu znovu vrátilo do popředí politické agendy Spojeného království i Evropské unie. Sedm let po formálním odchodu Velké Británie z EU se obě strany opět sešly u jednacího stolu, aby projednaly aktualizaci vzájemných vztahů. Důvodem je dramaticky proměněná geopolitická situace – především ruská invaze na Ukrajinu a proměna amerického postoje k evropské bezpečnosti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Zdroj: Libor Novák