jaderné zbraně -

Trumpova vláda zvažovala první jadernou zkoušku od roku 1992

Vědci dokáží určit stáří žraloků s pomocí jaderných výbuchů

Vědci z USA a Austrálie nalezli způsob, jak určit stáří největších žijících žraloků - žraloků obrovských - s pomocí radioaktivního spadu vzniklého při testování atomových bomb v době studené války. Informaci přinesla agentura Reuters.

Jaderná válka vyhladí Zemi? Podle vědců nesmysl, proběhla by úplně jinak

Jadernou válku si nikdo nepřeje, ale v politických turbulencích současného světa se může stát cokoliv. Vědci se otázkou destrukce planety jadernými raketami seriózně zabývají. Planeta totiž zažila již několikrát "konec světa".

Kde hrozí jaderný konflikt s nedozírnými následky? Experti promluvili

Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Rutgersovy univerzity popsali, že jaderný konflikt by během týdne připravil o život 125 milionů lidí. Byly by to větší ztráty, jako za celých šest let druhé světové války.

Ještě horší než Černobyl a Fukušima. Marshallovy ostrovy jsou mnohem radioaktivnější

Na Marshallových ostrovech, kde americká vláda prováděla jaderné testy, je dodnes větší radiace než v Černobylu a Fukušimě. Zjistili to vědci z Columbia University. Nejhůře zasažený jsou ostrovy z atolu Bikini.

Z tajných českých dokumentů mrazí. SSSR plánoval v Evropě jadernou apokalypsu

Sovětský svaz měl pro potencionální případ útoku NATO připravený plán nukleární apokalypsy. Ukazují to dokumenty odtajněné v České republice a Polsku.

Nacistické megazbraně velké jako Rubikova kostka měly změnit svět. Nikdo neví, kam zmizely

Není tajemstvím, že plány na jadernou bombu se staly nesplněným sněm nacistických vůdců. Nikdo neví, jak by dnes svět vypadal, pokud by se vědcům Adolfa Hitlera podařilo ovládnout jádro, stejně tak ale prakticky nikdo neví, jak daleko ve svém výzkumu vlastně byli. Nejnovější historické objevy ale ukazují, že dál, než si většina lidí myslela.

Před jaderným výbuchem máte 15 sekund na záchranu života. Jak na to?

Ačkoliv už se nevede tak tvrdá studená válka mezi USA a Ruskem a hrozba nukleárního úderu se zdá být menší, stále hrozí nebezpečí, že jednoho dne se probudíme a budeme svědky nukleárního výbuchu. Co v takovém případě dělat? Na to odpovídá list The Washington Post.

Na prahu katastrofy? Lidstvo několikrát stálo jen krůček od jaderného armagedonu

Před čtyřiadvaceti lety mohla být naše planeta zničena. Sovětský svaz již neexistoval a studená válka pominula, přesto reálně hrozilo vypuknutí jaderného konfliktu. Podobně děsivých momentů zažilo lidstvo více.

Jak vypadá atomový arzenál Washingtonu? Jaderná triáda pomalu zastarává

Spojené státy americké jsou jednou z jaderných velmocí. Společně s Ruskem vlastní drtivou většinu všech atomových zbraní na světě. Americká jaderná výzbroj tvoří takzvanou triádu, která sestává ze tří různých způsobů, jak „doručit“ atomovou zbraň na místo určení. Všechny složky, které byly vyvinuty v době studené války, nicméně postupně stárnou, a proto se mluví o nutnosti jejich modernizace. Potřebují však Spojené státy i nadále udržovat takto masivní jaderné síly?

Americká armáda trénovala sebevražedná komanda s jadernými zbraněmi

Americká armáda měla v období studené války jaderné bomby, které se vešly do jediného batohu. V případě konfliktu měli speciálně vycvičení vojáci tyto bomby odpálit při „sebevražedných misích“.

Jakou škodu by napáchal výbuch nejsilnější bomby světa, jaderné zbraně Car, v centru města?

Ruská atomová bomba Car je považována za nejsilnější zbraň, jakou kdy člověk stvořil. O historii jejího vzniku i o zbrani samotné už toho bylo napsáno mnohé, jak velkou škodu ale tato jaderná zbraň mohla napáchat, pokud by byla během války použita nad nepřátelským územím?

Svět po třetí světové válce. Jak by vypadala země semletá jadernými zbraněmi

Nevíme, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté se bude bojovat klacky a kameny. Tuto památnou větu kdysi pronesl kdysi Albert Einstein. Dnes víme, že největší nebezpečí hrozí právě od jaderných zbraní. A po jejich použití nám možná zbudou jen ty klacky a kameny. Co se stane po jaderné válce?

KLDR se jádra nevzdala. Výrobu naopak posílila

Washington/Pchjongjang - Severní Korea v uplynulých měsících zvýšila produkci materiálu pro výrobu jaderných zbraní, informovala s odvoláním na nejmenované činitele amerických zpravodajských služeb televize NBC.

Proč je Hirošima obyvatelná, ale v Černobylu vše živé zemře?

Praha - Obecně se má za to, že jakékoliv místo na Zemi, v němž došlo k jaderné explozi, je zamořené a neobyvatelné. Jak je potom ale možné, že v Hirošimě a Nagasaki, městech, které byly zničeny jadernou explozí, dnes žije 1,5 milionu lidí, zatímco v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl je mrtvá zóna, kde přežívá jen několik posledních usedlíků?

Česko by zničila i malá válka? Hrozba, která pro nás může být devastační

Praha - Podle některých analytiků se za poslední roky zvýšila hrozba nukleární války nad Evropou či indickým subkontinentem. Jaderná světová válka by zničila svět, to všichni víme. Ale co by se stalo s lidmi a životním prostředím v případě malého konfliktu?

Ohnivý hřib a radiace. Jak se zachovat po jaderném útoku?

Praha - Došlo k nejhoršímu. Na horizontu se bíle zablesklo a za chvíli vidíte jen pověstný atomový hřib. Možná to bylo blíž a vy jste cítili výbuch. Ale pokud stále vidíte, znamená to, že jste jeden ze šťastlivců, který výbuch přežil. Co teď?

Před čtyřiačtyřiceti lety se "usmál Buddha" a Indie začala budit hrůzu

Ve výčtu jaderných velmocí bývá Indie někdy neprávem opomíjena. Zraky komentátorů a analytiků se upírají spíše na obrovské jaderné arzenály, jimiž disponují USA nebo Rusko. I Indové ale již mají za sebou úspěšný jaderný program a jejich země po desítky let patří mezi ty, jež disponují atomovými zbraněmi.

KLDR hrozí katastrofa, mohutná hora je na pokraji zhroucení

Komunisté rádi věřili tomu, že dokáží poručit větru i dešti. Dnes už víme že to sice nezvládli, ale zdá se že umí pohnout horou. Minimálně ti severokorejští určitě. V důsledku jejich jaderných testů totiž hrozí mohutné hoře Mantpasan zhroucení. To by mělo nedozírné ekologické i bezpečnostní dopady na celý region.

Po dlouhých desetiletích je konečně jasno: Jak velké radiaci byli vystaveni obyvatelé Hirošimy?

Ke svržení atomových bomb na Japonsko uplynula desetiletí. vědce tato událost přesto nepřestává fascinovat. Jediná čelistní kost teď ukázala, kolik radiace lidé v Hirošimě absorbovali. Informuje o tom americký deník The Washington Post.