Politická korektnost je horší než terorismus? Odpověď vás možná překvapí

Washington - Po útocích 11. září 2001, tehdejší prezident George W. Bush jr. prosadil kontroverzní zákon, známý jako Vlastenecký zákon (USA PATRIOT Act), který vládě umožňoval sledovat své občany. Toto porušení základních občanských práv bylo v tu dobu vnímáno jako nezbytné zlo. Podobný pohled byl aplikován na neméně kontroverzní vojenský vpád do Afghánistánu a Iráku. To vše bylo odůvodněno nutností „boje s terorismem.“ Al-Džazíra poukazuje na zneužívání pojmu, jenž je paradoxně tím pravým důvodem, proč teror vzniká.

Vyhrocená nálada, která se v USA i jinde objevila po teroristických útocích, zabránila tomu, aby se o tomto tématu vedla seriózní debata, tvrdí Al-Džazíra. Terorismus lze definovat jako „použití násilí nebo hrozby násilí zejména proti civilistům při prosazování politických či náboženských cílů" Po útocích a jeho politickém použití v rétorice George. W. Bushe jr. se však tento termín transformoval. Stal se nástrojem pro válečné operace, ospravedlněním pro jinak nepřípustné zásahy do mezinárodního a občanského práva.  

Ať už se jedná o USA, Británii, Francii, Rusko či arabské státy, boj s terorismem je používán jako záminka k přímému či nepřímému násilí, které slouží jejich zájmům. V rámci snahy vymýtit terorismus, tyto státy neváhají financovat skupiny, které jsou na teroristické sítě. Jakákoliv kritika jejich jednání je shazována ze stolu jako projev sympatizantů s teroristy dokonce zrádců národa nemají v sobě ani kousek patriotismu.

Politická korektnost: největší nebezpečí pro demokracii?

Tyto výtky v americkém kontextu jsou směřovány především na tzv. levicové aktivisty, občany, média a instituce, od demokratů až přes Hollywood. Jak poukazuje britský deník The Guardian, pravice osočuje levici z prosazování programu kontroly myšlení a jazyka, který nazývá politickou korektností. Poprvé se tento pojem objevil v souvislosti s americkými univerzitami, kde podle některých konzervativních komentárů se rozbujela jakási forma francouzské revoluce, která se podobně vyznačuje tyranskou snahou vnutit svůj názor za každou cenu.

Od té doby je politická korektnost vnímána jako jedno z největších nebezpečí pro demokracii a svobodu projevu. Bývalý prezident a otec Bushe, Georg H.W. Bush ji takto označil ve své řeči na University of Michigan v roce 1991. Podle Alexe Nowrastehe, analytika přistěhovalecké politiky Centra pro globální svobodu a prosperitu na Cato Institute, však Bush a jiní zastánci pravice pracují s vlastním konceptem politické korektnosti. Nowrasteh ji nazývá patriotistickou politickou korektností. Během vlády Bushe mladšího tato korektnost byla důvodem mnoha vyloučení z veřejného života. Např. skupina Dixie Chicks pro svoje kritické „neamerické“ postoje byla odmítána hrát na některých rádiových stanicích, aby to „nerušilo“ posluchače.

Patriotistická korektnost se samozřejmě promítá do terminologie. Uživatelé jazyka tohoto druhu politické korektnosti nemluví nikdy o legálním přistěhovalectví, i když jej chtějí omezit, ale o „nelegálním přistěhovalectví.“ Zákaz islámu nebo muslimského přistěhovalectví je nezbytným bezpečnostním opatřením, ale homosexuálům by nemělo být povoleno se oženit, protože to porušuje náboženskou svobodu. Terorismus je "existenční hrozba", i když šance na zabití při teroristickém útoku je asi 1 z 3,2 milionu ročně. Navíc, terorismem se myslí výlučně ten způsobovaný „radikálním islámem.“

Robert Pape, zakladatel Chicago Project on Security and Terrorism, prozkoumal všechny případy použití sebevražedných bombových útoků v letech 1980 až 2003. Došel k závěru, že náboženství nehraje až tak významnou roli. 95 procent všech sebevražedných útoků má společné to, že jejich spouštěčem je „specifická strategická motivace odpovědět na vojenskou intervenci,“ mající často podobu vojenské okupace území, které teroristé považují za svou domovinu. Jinými slovy, rozsévání vojenského teroru v cizích zemí příčinně vede k stupňování teroru na domácí půdě.

Opomíjená hrozba

Jiná zpráva, vypracovaná Investigačním fondem Národního institutu a mediální společností Repeal z Centra pro investigativní zpravodajství, se podívala na 201 teroristických incidentů v USA v letech 2008 až 2016. Z výzkumu vyplynulo, že pravicoví extrémisté stáli za téměř dvojnásobně větším počtem útokům na území Spojených států než islámští teroristé. Zpráva rozeznává 63 incidentů motivované „teokratickou politickou ideologií podporovanou takovými skupinami, jako je Islámský stát". Naproti tomu extrémně pravicoví radikálové, zejména bílí rasisté, stáli za 115 incidenty, jako např. zabití tři lidí na ženské klinice poskytující potratové služby. Extrémní levice stála za 19 incidenty.

Pokud jde o policejní akce, 76% islamistických incidentů bylo zmařeno oproti pouhým 35% útoků prováděných pravicovými extrémisty. Nejvíce lidí zemřelo následkem islamistického teroristického útoku. Celkově bombovým útokům a masovým střelbám, které odehrály v San Bernardinu a v Bostonu, padlo na 90 obětí.  Nicméně, co se týče incidentů majících za následek smrt, pravicový extremismus (33%) vede nad islámským terorismem (13%). Celkově pravicový extremismus způsobil 79 úmrtí. Levicový extremismus byl strůjcem 7 úmrtí.

John Carlin, zástupce generálního prokurátora, řekl pro Public Radio International v lednu 2016, že zastánci nadvlády bílé rasy plánovali útoky na vládní budovy, podniky, synagogy a další místa. Pro tento účel skladovali nelegální zbraně a připravovali vlastní výbušniny či chemické zbraně. Catlin řekl, že stejně jako v případě mezinárodního terorismu, i domácí terorismus je plný zradikalizovaných lidí, kteří jsou ochotni zabíjet ve jménu svého přesvědčení. Zkrátka řečeno, domácí terorismus je stejně nebezpečný, ne-li nebezpečnější, jako mezinárodní terorismus.

Související

NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

Terorismus Násilí demokracie

Aktuálně se děje

před 53 minutami

včera

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

včera

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

včera

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

včera

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

včera

Čína, ilustrační fotografie

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

včera

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

včera

25. srpna 2026 21:58

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

25. srpna 2026 20:49

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

25. srpna 2026 20:09

25. srpna 2026 19:36

25. srpna 2026 18:17

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy