Washington - Po útocích 11. září 2001, tehdejší prezident George W. Bush jr. prosadil kontroverzní zákon, známý jako Vlastenecký zákon (USA PATRIOT Act), který vládě umožňoval sledovat své občany. Toto porušení základních občanských práv bylo v tu dobu vnímáno jako nezbytné zlo. Podobný pohled byl aplikován na neméně kontroverzní vojenský vpád do Afghánistánu a Iráku. To vše bylo odůvodněno nutností „boje s terorismem.“ Al-Džazíra poukazuje na zneužívání pojmu, jenž je paradoxně tím pravým důvodem, proč teror vzniká.
Vyhrocená nálada, která se v USA i jinde objevila po teroristických útocích, zabránila tomu, aby se o tomto tématu vedla seriózní debata, tvrdí Al-Džazíra. Terorismus lze definovat jako „použití násilí nebo hrozby násilí zejména proti civilistům při prosazování politických či náboženských cílů" Po útocích a jeho politickém použití v rétorice George. W. Bushe jr. se však tento termín transformoval. Stal se nástrojem pro válečné operace, ospravedlněním pro jinak nepřípustné zásahy do mezinárodního a občanského práva.
Ať už se jedná o USA, Británii, Francii, Rusko či arabské státy, boj s terorismem je používán jako záminka k přímému či nepřímému násilí, které slouží jejich zájmům. V rámci snahy vymýtit terorismus, tyto státy neváhají financovat skupiny, které jsou na teroristické sítě. Jakákoliv kritika jejich jednání je shazována ze stolu jako projev sympatizantů s teroristy dokonce zrádců národa nemají v sobě ani kousek patriotismu.
Politická korektnost: největší nebezpečí pro demokracii?
Tyto výtky v americkém kontextu jsou směřovány především na tzv. levicové aktivisty, občany, média a instituce, od demokratů až přes Hollywood. Jak poukazuje britský deník The Guardian, pravice osočuje levici z prosazování programu kontroly myšlení a jazyka, který nazývá politickou korektností. Poprvé se tento pojem objevil v souvislosti s americkými univerzitami, kde podle některých konzervativních komentárů se rozbujela jakási forma francouzské revoluce, která se podobně vyznačuje tyranskou snahou vnutit svůj názor za každou cenu.
Od té doby je politická korektnost vnímána jako jedno z největších nebezpečí pro demokracii a svobodu projevu. Bývalý prezident a otec Bushe, Georg H.W. Bush ji takto označil ve své řeči na University of Michigan v roce 1991. Podle Alexe Nowrastehe, analytika přistěhovalecké politiky Centra pro globální svobodu a prosperitu na Cato Institute, však Bush a jiní zastánci pravice pracují s vlastním konceptem politické korektnosti. Nowrasteh ji nazývá patriotistickou politickou korektností. Během vlády Bushe mladšího tato korektnost byla důvodem mnoha vyloučení z veřejného života. Např. skupina Dixie Chicks pro svoje kritické „neamerické“ postoje byla odmítána hrát na některých rádiových stanicích, aby to „nerušilo“ posluchače.
Patriotistická korektnost se samozřejmě promítá do terminologie. Uživatelé jazyka tohoto druhu politické korektnosti nemluví nikdy o legálním přistěhovalectví, i když jej chtějí omezit, ale o „nelegálním přistěhovalectví.“ Zákaz islámu nebo muslimského přistěhovalectví je nezbytným bezpečnostním opatřením, ale homosexuálům by nemělo být povoleno se oženit, protože to porušuje náboženskou svobodu. Terorismus je "existenční hrozba", i když šance na zabití při teroristickém útoku je asi 1 z 3,2 milionu ročně. Navíc, terorismem se myslí výlučně ten způsobovaný „radikálním islámem.“
Robert Pape, zakladatel Chicago Project on Security and Terrorism, prozkoumal všechny případy použití sebevražedných bombových útoků v letech 1980 až 2003. Došel k závěru, že náboženství nehraje až tak významnou roli. 95 procent všech sebevražedných útoků má společné to, že jejich spouštěčem je „specifická strategická motivace odpovědět na vojenskou intervenci,“ mající často podobu vojenské okupace území, které teroristé považují za svou domovinu. Jinými slovy, rozsévání vojenského teroru v cizích zemí příčinně vede k stupňování teroru na domácí půdě.
Opomíjená hrozba
Jiná zpráva, vypracovaná Investigačním fondem Národního institutu a mediální společností Repeal z Centra pro investigativní zpravodajství, se podívala na 201 teroristických incidentů v USA v letech 2008 až 2016. Z výzkumu vyplynulo, že pravicoví extrémisté stáli za téměř dvojnásobně větším počtem útokům na území Spojených států než islámští teroristé. Zpráva rozeznává 63 incidentů motivované „teokratickou politickou ideologií podporovanou takovými skupinami, jako je Islámský stát". Naproti tomu extrémně pravicoví radikálové, zejména bílí rasisté, stáli za 115 incidenty, jako např. zabití tři lidí na ženské klinice poskytující potratové služby. Extrémní levice stála za 19 incidenty.
Pokud jde o policejní akce, 76% islamistických incidentů bylo zmařeno oproti pouhým 35% útoků prováděných pravicovými extrémisty. Nejvíce lidí zemřelo následkem islamistického teroristického útoku. Celkově bombovým útokům a masovým střelbám, které odehrály v San Bernardinu a v Bostonu, padlo na 90 obětí. Nicméně, co se týče incidentů majících za následek smrt, pravicový extremismus (33%) vede nad islámským terorismem (13%). Celkově pravicový extremismus způsobil 79 úmrtí. Levicový extremismus byl strůjcem 7 úmrtí.
John Carlin, zástupce generálního prokurátora, řekl pro Public Radio International v lednu 2016, že zastánci nadvlády bílé rasy plánovali útoky na vládní budovy, podniky, synagogy a další místa. Pro tento účel skladovali nelegální zbraně a připravovali vlastní výbušniny či chemické zbraně. Catlin řekl, že stejně jako v případě mezinárodního terorismu, i domácí terorismus je plný zradikalizovaných lidí, kteří jsou ochotni zabíjet ve jménu svého přesvědčení. Zkrátka řečeno, domácí terorismus je stejně nebezpečný, ne-li nebezpečnější, jako mezinárodní terorismus.
Související
Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
před 51 minutami
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
před 1 hodinou
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
před 2 hodinami
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
před 3 hodinami
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
před 3 hodinami
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
před 4 hodinami
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
před 5 hodinami
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
před 6 hodinami
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
před 6 hodinami
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
včera
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
včera
Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný
včera
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje
včera
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
včera
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
včera
Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara
včera
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
včera
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
včera
Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela
Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.
Zdroj: Libor Novák