USA: Snaží se ochránit demokracii, nebo ji spíše rozvracejí?

I přes Trumpovo odmítnutí, že by měl mít co do činění s ruskými agenty, všeobecný názor je takový, že jistý ruský vliv během voleb nejspíše byl. Problém je však v postoji, který Trump zaujímá, i když si veřejnost myslí své, on z politických důvodu musí i nadále trvat na tom, že je čistý jako lilie. To pak ale o Američanech vypovídá zejména to, že hlava státu lže, což do demokracie rozhodně nepatří.

Hlavní problém leží v tom, že ve vyšetřování nyní figurují zájmy tří stran - americký Kongres, bezpečnostní a výzvědné agentury a média společně s tiskem. Špatné dodávání informací z vyšetřování médiím pak zapříčinilo to, že společnost je nejen chybně informována o procesu, ale celou záležitost taky špatně chápe a vůbec si neuvědomují, že zásah cizího státu do voleb představuje závažné ohrožení demokracie.

Jako příklad si uveďme například George Papadopoulose, který byl nedávno uznán vinným z podání falešných informací, kterými chtěl ovlivnit směřování vyšetřování FBI. Papadopoulos během Trumpovy prezidentské kampaně se ukázal jako snaživec, který si i pro sebe chtěl uzurpnout kousek moci. Je to jev, který je ve Washingtonu velice častý, nicméně veřejnost se o nich jen málokdy dozví. George Papadopoulos udělal tu chybu, že ve své touze o kariérní postup se několikrát sešel s ruskou stranou.

Papadopoulosův právník ovšem trvá na tom, že je v tom jeho klient zcela nevinně. Upřímně, vyšetřovatelé se zde příliš zaobírají slovem "ruský agent", ale jak má typický Američan rozpoznat akcent Rusů, Bělorusů nebo Ukrajinců? Že se jednalo o ruského představitele mohla být náhoda, zatímco jeho klient nemusel vědět, s jakým agentem jedná a vše mohlo být nastrčené.

Pokud dáme ruský vliv stranou, americký prezident Donald Trump během ani ne roku úřadování sám způsobil svou rétorikou pořádný poplach. Jak je možné, že prezident národa známého tím, že je postavený zejména na migrantech, může vůči uprchlíkům roznášet takovou nenávist? Základy americké demokracie postavili přistěhovalci, americký sen je možný jen díky snaze migrantů, přesto prezident i nadále trvá na postavení zdi, které samotnou americkou demokracii narušuje.

The National Interest připomíná, že americký Kongres nikdy nebyl jednotný. Vždycky zde soupeřily o moc dva tábory - demokraté a republikáni. V dnešní době ale soupeří i republikáni mezi sebou, a to kvůli sporné osobě Donalda Trumpa, který byl jejich kandidátem na prezidenta. Vyšetřovatelé pak musí v první řadě jednat v zájmu bezpečnosti a uchovávat některé klíčové informace tajné, zatímco média už dávno ztratila jakoukoliv zodpovědnost vůči lidu. Pravdivé zprávy nebo ne, hlavní je nyní čtenost.

Ve světle ruské aféry se tak snaží média nacházet senzace, kvůli tomu pátrají do hluboké minulosti, aby nakonec "objevili to", že ruské vazby se pojí s americkou politikou už odjakživa, což není až tak moc šokující informace. Problém je, že žádná strana si neuvědomuje, že svým jednáním a v honbě za vlastními zájmy přispívají zejména Vladimiru Putinovi, ohrožovateli americké demokracie.

Zatímco americká administrativa je paralyzována vlastními problémy, jejich zahraniční politika ochabuje. To dává Moskvě příležitost zejména na Blízkém Východě, kde teď státy vzhlíží ke Kremlu jako ručiteli míru, spíš než směrem k Bílému domu. A než se Washington naděje, velmi brzy by už mohl Trump zjistit, že USA v Sýrii nemá vůbec žádné slovo.

A nakonec to ubližuje USA i v té podobě, že Trump momentálně nemá v rukávu žádné tajné eso k tomu, aby v otázce korejské krize mohl výměnou za ruskou pomoc něco i nabídnout. Trump se má s Putinem setkat už za několik dní ve Vietnamu, kde toto téma zaručeně proberou. Američané v zájmu ochrany vlastní demokracii už ztratili ve světě výsostné postavení, pokud proti současné hrozbě nezískají pomoc z Pekingu a Moskvy, velmi brzy by nás mohla čekat skutečně špatná nukleární válka.