Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že brzy začnou vyplácet kompenzace obětem nacistické okupace v Polsku z druhé světové války, jak uvedla agentura DPA.
Polský premiér Donald Tusk ve Varšavě po německo-polském setkání ministrů sdělil, že tato otázka se nebude řešit roky, ale měsíce. Scholz slíbil odškodnění pro přibližně 40 000 obětí německé okupace, aniž by uvedl přesné detaily.
Tusk ocenil kancléřovo prohlášení, ale zároveň poznamenal, že žádná částka nemůže plně kompenzovat utrpení z druhé světové války.
Tusk také uznal, že otázka reparací je po formální a právní stránce uzavřená, ale věří, že tento krok může přispět ke zlepšení vztahů mezi Německem a Polskem. Zdůraznil, že pozitivní gesta mají v politice velký význam.
Předchozí vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) požadovala od Německa reparace ve výši 1,3 bilionu eur. Po změně vlády v prosinci se vztahy mezi Varšavou a Berlínem zlepšily.
Tusk zdůraznil důležitost závazku Německa k bezpečnosti v Evropě, když Scholz prohlásil, že Německo je připraveno převzít odpovědnost za ochranu východních hranic EU spolu s ostatními členskými státy.
Německo se bránilo tím, že se komunistická vláda tehdejší Polské lidové republiky roku 1953 všech reparačních nároků zbavila. "Ačkoli je poválečnou povinností Německa připomínat si utrpení, které Německo brutálně způsobilo milionům Poláků, otázka reparací je, jak víte, uzavřená," uvedla tehdejší šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
Loni tak Německo požadavek formálně odmítlo, jak informoval server Guardian. Polská vládní strana PiS ale zdůrazňuje, že dohoda z roku 1953 je neplatná, jelikož vznikla pod sovětským nátlakem, kdy „Moskva chtěla zajistit, aby její satelit Východní Německo neměl žádné závazky“.
Podle německého resortu zahraničí země od konce války zaplatilo na reparacích dohromady 74 miliard eur, tedy asi 1,8 bilionu korun. Většina peněz přistála v rozpočtech západoevropských zemí a Izraele, nebo jednotlivců.
Související
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
Polský exministr Ziobro uniká spravedlnosti. Z Maďarska zmizel do USA
Polsko , Olaf Scholz , Donald Tusk
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák