NÁZOR - Americká zahraniční politika se momentálně nachází na křižovatce. Tvrdí to alespoň bývalý dlouholetý americký senátor Richard G. Lugar a vysloužilý americký diplomat Thomas Pickering. V komentáři pro server Reuters konstatují, že na výběr jsou dvě cesty.
Ve hře je oslabení bezpečnosti USA
První cestu představuje ústup ze světa v důsledku škrtů, které v oblasti mezinárodní politiky navrhuje Trumpova administrativa, druhou pak potvrzení nepostradatelné americké role ve světě, kterou bude prosazovat kompetentní a moderní ministerstvo zahraniční za podpory adekvátně financované Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), tvrdí Lugar s Pickeringem.
Pro bývalého předsedu senátního zahraničního výboru a někdejšího zástupce ministra zahraničí je volba jasná: "Mezinárodní angažmá je v ekonomickém a bezpečnostním zájmu Ameriky a musíme podporovat naše civilní instituce v jejich unikátních a vzájemně prospěšných misích."
Pokud je skutečným cílem reorganizace ministerstva zahraničí a USAID vyhlášené Trumpovou administrativou snížení role či fúze amerických civilních zahraničněpolitických institucí, pak bezpečnost USA výrazně utrpí, obávají se Lugar a Pickering. Deklarují, že potřeba jsou naopak promyšlené reformy, které posílí schopnosti a sílu americké zahraniční politiky prostřednictvím plného nasazení a koordinace diplomacie a rozvojové pomoci.
"Trumpova administrativa by si měla uvědomit, že reformy ke zlepšení finanční efektivity našich mezinárodních programů již má podporu mezi zákonodárci na Kapitolu napříč stranami i zaměstnanci rozvojové a diplomatické sféry," deklarují Pickering s Lugarem. Poukazují, že s ohledem na globální výzvy, kterým USA čelí, by zamyšlení se nad uspořádáním americké zahraniční politiky mohlo vést k lepší strategické spolupráci s partnery Spojených států ve světě.
Pickering se ostatně podílel na nedávno zveřejněné zprávě thnik tanku Atlantic Council, která připomněla, že žádné předchozí pokusy o reorganizaci nebraly v potaz rostoucí počet amerických misí, jejichž úspěch závisí na propojeném využívání rozdílných, ale stejně účinných vojenských, diplomatických a rozvojových nástrojů.
Nedávno zveřejněná Trumpova národní bezpečnostní strategie sice důležitost zahraniční pomoci v otázkách zdravotní bezpečnosti, přístupu k energiím či ženských práv připouští, ale neposkytuje celkový obraz, jelikož zahraniční pomoc často líčí pouze jako nástroj pro prosazování amerických zájmů ve světě, poukazuje Lugar a Pickering. Obávají se, že prosazování takové politiky by zcela jistě upřednostňovalo krátkodobé politické kalkuly před dlouhodobým rozvojovým a humanitárním aspektem zahraniční pomoci.
Za bezpečnější a stabilnější svět
"Reforma musí podpořit jak diplomacii, tak rozvoj jako rozdílné, ale doplňující se odvětví," tvrdí Pickering s Lugarem. Vysvětlují, že ministerstvo zahraničí a USAID mají jiné úkoly, kulturu i možnosti a pokud mají obě instituce plně využít svůj potenciál, je třeba jim jasně vymezit působnost a odpovědnost.
Sloučení funkcí ministerstva zahraničí a USAID by nevyřešilo problém s roztříštěností a duplikací činnosti a naopak vyjasnění těchto odlišných funkcí, včetně rozpočtu a politické působnosti USAID, by vedlo k ucelenější zahraniční politice, jelikož každá instituce by se mohla zaměřovat na své klíčové úkoly, domnívají se Pickering a Lugar.
Ředitel USAID Mark Green, který je podle Lugar s Pickeringem dobrou volbou pro řízení americké rozvojové pomoci, na podzim ujistil americké zákonodárce, že cílem této pomoci je vytvořit podmínky, za kterých tato pomoc již nebude potřeba. Za tímto účelem by měla být Greenova USAID plně zmocněna k aktivitám, které podnítí v příslušných zemích jejich vlastní rozvoj, míní bývalý senátor s ex-diplomatem. Dodávají, že efektivní reorganizace představuje důležitou příležitost ke zlepšení americké zahraniční politiky a jejích institucí, ale toho nelze dosáhnout bez podpory Kongresu.
"Pamatujme, Kongres rázně odmítl navrhované rozpočtové škrty pro tyto instituce a administrativa musí spolupracovat se zákonodárci, aby nabídla životaschopnou a přínosnou alternativu, která dosáhne efektivity, o kterou administrativa oprávněně usiluje," píšou Lugar s Pickeringem. Tvrdí, že na základě zkušeností lze takové změny dosáhnout prostřednictvím otevřené spolupráce mezi institucemi, konzultací s externími experty a shody napříč politickým spektrem.
V tomto "klíčovém bodě" tedy Pickering a Lugar nabádají představitele Trumpovy administrativy, členy Kongresu a diplomatického sboru ke spolupráci s cílem zajistit, že americké diplomatické a rozvojové instituce budou připravené na současné globální výzvy ve snaze zajistit bezpečnější, stabilnější a více prosperující svět.
Související
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
Aktuálně se děje
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
včera
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
včera
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
včera
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
včera
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
včera
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
včera
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
včera
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
včera
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
včera
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
včera
Norský král Harald V. zemřel
včera
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
včera
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
27. srpna 2026 22:03
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
27. srpna 2026 20:36
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
27. srpna 2026 18:36
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
27. srpna 2026 17:20
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
27. srpna 2026 15:59
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
27. srpna 2026 15:13
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Zdroj: Libor Novák