Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce

Riziko přímého vojenského střetu se podle něj výrazně zvyšuje právě kvůli absenci komunikace mezi oběma stranami. Na vzájemném dialogu a budování důvěry na všech úrovních proto záleží v současnosti podstatně více než v minulosti.

Prohlášení přichází v době rostoucího napětí mezi Ruskem a západními státy po sérii incidentů v evropském vzdušném prostoru. Obě strany se potýkají s přelety dronů, raketovými narušeními a podezřeními ze sabotáží. Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti uvedl, že země čelí přímým hrozbám, přičemž zmínil podezřelý útok dronu na letiště v Lipsku.

Vztahy a oficiální kontakty mezi NATO a Moskvou se výrazně propadly po zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. Evropské metropole i Moskva ze svých území vyhostily řadu diplomatů. Západní představitelé dlouhodobě varují, že by Rusko mohlo napadnout území aliance v horizontu několika let, přičemž nejnovější poznatky amerických zpravodajských služeb naznačují, že by k případnému útoku mohlo dojít ještě dříve.

Závažnost situace podtrhuje i nedávná cesta ředitele americké Ústřední zpravodajské služby Johna Ratcliffa do Moskvy. Šéf CIA se zde setkal s ruskými představiteli a varoval je před eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance, zejména s pobaltskými státy.

Někteří zástupci aliance potvrzují, že určité komunikační kanály zůstávají i nadále otevřené. Mluvčí vojenského velitelství NATO Martin O’Donnell sdělil, že aliance disponuje možnostmi pro osobní i vojenskou komunikaci. Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Grynkewich je podle něj připraven jednat s náčelníkem generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerijem Gerasimovem. Cílem této komunikace má být zabránění neúmyslné eskalaci a předejití špatným vyhodnocením situace.

Oficiální vojenská mise Severoatlantické aliance v Moskvě byla uzavřena již v roce 2021 poté, co Rusko odebralo akreditaci jejímu personálu v reakci na vyhoštění ruských zmocněnců z centrály aliance. Spojené státy sice počátkem tohoto roku oznámily obnovení vojenského dialogu na vysoké úrovni jako nástroje pro transparentnost a deeskalaci, není však jasné, zda byla tato přímá linka v praxi využita. Nikolaj Korčunov navrhuje obnovení rozhovorů na všech úrovních, včetně schůzek vojenských špiček arktických států.

Zatímco směrem k NATO ruský diplomat naznačuje vůli ke komunikaci, vůči Evropské unii jakýkoliv dialog odmítá. Podle Korčunova se Evropská unie nachází ve fázi eskalace proti Rusku, a Moskva proto neplánuje jednat s jejími nejvyššími představiteli, jako jsou Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová nebo António Costa.

Evropská komise ústy své mluvčí Anitty Hipperové reagovala, že unie udržuje nezbytný kontakt prostřednictvím diplomatických kanálů a své ambasády v Moskvě. Mluvčí nicméně připustila, že úroveň a povaha těchto vztahů se od roku 2022 zásadním způsobem proměnila.

Ruský velvyslanec zároveň upozornil na nová rizika spojená s nasazením autonomních systémů a umělé inteligence na bojišti. Algoritmy řídící vojenské operace podle něj výrazně zkracují čas potřebný k rozhodování. V krizových situacích tak může chybět prostor pro reakci i samotný telefonický kontakt mezi odpovědnými osobami, což dále zvyšuje nebezpečí neúmyslného konfliktu. Na nutnost lidského dohledu nad využitím umělé inteligence ve vojenství v souvislosti s událostmi na Ukrajině nedávno upozornil i generální tajemník OSN António Guterres.