Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění

Rozhodnutí vyvolalo okamžitou reakci na obou stranách hranice. Zatímco Trump argumentuje snahou o zdůraznění amerického vlivu v regionu Velkých jezer, kanadský premiér Mark Carney i premiér provincie Ontario Doug Ford krok ostré odmítli.

Zástupci Kanady zdůraznili, že název pochází z původního domorodého jazyka a funguje už více než čtyři stovky let, pročež ho Kanada i zbytek světa budou navždy nazývat Ontarijským jezerem.

Právní experti i historici pro CNN upozorňují, že americké prezidentské nařízení má velmi omezený dosah. Může přikázat výhradně federálním orgánům USA, jak mají vodní plochu uvádět ve svých dokumentech, mapách a oficiální komunikaci. Na mezinárodní status jezera ani na postup jiných států nemá tento krok žádný právní vliv.

Ministerstvo vnitra USA a příslušné úřady dostaly měsíční lhůtu k provedení změn v databázích a úředních dokumentech. Geologická služba Spojených států již potvrdila, že úpravy v elektronických systémech zahájila okamžitě.

Nařízení však vyvolalo vlnu kritiky i na domácí politické scéně, kde zástupci Demokratické strany poukazují na to, že prezident věnuje pozornost symbolickému přejmenovávání jezer namísto řešení rostoucích životních nákladů obyvatel.

Společná správa vodní plochy mezi Spojenými státy a Kanadou se řídí mezinárodními smlouvami o hraničních vodách z počátku dvacátého století. Změna rétoriky na americké straně tak pouze dokresluje současné napětí v mezinárodních vztazích, aniž by fakticky změnila geografickou realitu pro mezinárodní společenství.

Změna názvu tak bude mít podobný dopad jako před rokem a půl, kdy Trump nařídil přejmenování Mexického zálivu na "Americký záliv" v rámci svého exekutivního nařízení "Obnova názvů, které ctí americkou velikost".

I toto rozhodnutí vyvolalo mnoho otázek ohledně toho, co přesně může prezident USA v této záležitosti změnit a jaký bude mít toto opatření dopad na mezinárodní úrovni. Odpověď na ně je ale vcelku jednoduchá, pro svět se tehdy prakticky nic nezměnilo. A podobně tomu bude i nyní.

Mezinárodní názvy podléhají dohodám mezi zúčastněnými státy. Bez souhlasu dalších zemí nový název nebude uznán mimo USA, napsal tehdy Forbes. Historie navíc ukazuje, že názvy zeměpisných objektů jsou často zdrojem sporů.

Například řeka, která tvoří hranici mezi USA a Mexikem, je v USA známá jako Rio Grande, zatímco v Mexiku se nazývá Rio Bravo. Východoasijské moře je v Jižní Koreji označováno jako Východní moře, zatímco Japonsko používá název Japonské moře. Jihočínské moře má také různá označení podle zemí regionu, například Východní moře ve Vietnamu nebo Jihomořské moře v Číně.

John Nyberg, ředitel Mezinárodní hydrografické organizace, pro New York Times uvedl, že neexistuje žádný formální protokol nebo dohoda o názvech vodních oblastí. Bez širšího konsenzu bude nový název Spojených států uznáván pouze v rámci amerických institucí.

Platformy jako Google Earth používají názvy v závislosti na mezinárodní dohodě. Pokud se státy neshodnou, zobrazují více názvů podle geografické polohy. V tomto případě bylo nepravděpodobné, že by "Gulf of America" byl uveden jako jediné označení.