Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Vědečtí experti zaznamenali, že se zřítila spodní část ledovce v nepálské oblasti poblíž vrcholu Langtang Lirung. Tento vrchol se nachází přibližně patnáct kilometrů západně od místa, které záplavy postihly nejvíce. Masivní kolaps ledovcové hmoty směřoval na severozápad a následně pokračoval západním směrem po proudu řeky, kde za sebou zanechal rozsáhlé škody na infrastruktuře.

Analýza Mezinárodního centra pro integrovaný rozvoj horských regionů potvrdila, že v vysokonadmořské oblasti došlo k masivní lavině ledu a kamení. Tento obrovský objem sutin a ledu se zřítil do řeky Lende Khola, která je přítokem větší řeky Bhote Koshi. Vzniklá přívalová vlna strhla obrovské množství sedimentů a skalních bloků, které následně postupovaly údolím směrem k obydleným oblastem.

Hladina dotčených toků stoupla během pouhých třiceti minut o sedm až devět metrů, což vedlo k okamžitému zničení několika stanic určených k monitorování vodních toků. Celý proces od prvotního sesuvu až po samotnou povodňovou vlnu mohl podle odborníků trvat několik hodin či dnů. Přirozené přehrazení řeky nahromaděným materiálem vytvořilo obrovské těleso vody, které se po prolomení bariéry nekontrolovaně prohnalo údolím.

Morfologie terénu v této oblasti dopady katastrofy ještě umocnila. Vrchol Langtang Lirung se totiž vyznačuje mimořádně strmými údolími po obou stranách pohoří. Tyto úzké a hluboké kanály fungovaly jako přirozený trychtýř, který znásobil rychlost i sílu postupující směsi vody, ledu a kamení.

Přesné příčiny, které vedly ke středečnímu zřícení ledovce, jsou předmětem dalšího zkoumání. Odborníci poukazují na to, že celé pohoří Himalájí se v důsledku dlouhodobých tektonických pohybů neustále zvedá. S rostoucí výškou hory se svahy ledovců stávají čím dál strmějšími, což přirozeně zvyšuje riziko odtržení jejich částí.

Zatímco menší úlomky ledu blokují horské toky běžně a bývají rychle odplaveny, nynější událost byla výjimečná tím, že se ledovec zřítil prakticky celý najednou. Podle vědců jde o souběh dvou různých procesů, a to tektonického zdvihu pohoří a dopadů klimatických změn. Rostoucí globální teploty a tání ledu způsobují, že se podobné katastrofální události objevují stále častěji.

Vědci již delší dobu varují před rychlým táním ledovců a permafrostu v oblasti Himalájí. Zprávy odborných institucí potvrdily, že místní ledovce ztrácejí ledovou hmotu dvakrát rychleji než na počátku století. Tento trend výrazně zvyšuje rizika vzniku náhlých záplav a sesuvů půdy v celém regionu.

Podobné incidenty způsobené kolapsem ledovců byly v nedávných letech zaznamenány také v Indii, Švýcarsku nebo Itálii. V roce 2021 si kolaps ledovce v severní Indii vyžádal dvě stě obětí, přičemž energie dopadu byla srovnatelná s výbuchem několika atomových bomb. Také v Nepálu byly již v loňském roce zaznamenány záplavy způsobené provalením ledovcového jezera.

Zvýšená frekvence těchto přírodních hrozeb v zamrzlých částech planety je podle odborníků čím dál viditelnější. Přestože je obtížné připsat konkrétní událost výhradně změně klimatu, celkový trend jednoznačně ukazuje na souvislost s oteplováním planety. Tání permafrostu, který drží horské svahy pohromadě, destabilizuje vysokohorské prostředí a vede k častějším sesuvům.