Na Zemi dopadly meteority z Marsu: Jsou 20x cennější než zlato

"Tento objev je nesmírně důležitý kvůli kvalitě vzorku," řekl pro AFP Carl Agee z univerzity v Novém Mexiku. Nomádi v odlehlých oblastech jižního Maroka viděli padat ohnivou kouli loni v červenci. Byl to teprve pátý případ v historii, kdy byl pád meteoritu někým spatřen.

"Kolem 02:00 místního času 18. července 2011 několik lidí pozorovalo ohnivou kouli v oblasti údolí Uíd Drá východně od Tata v Maroku," popsali vědci objev v časopise Meteoritické společnosti ze 17. ledna. "Jeden ze svědků uvedl, že nejprve byla žlutá a pak zezelenala a osvětlila celou oblast, než se rozpadla na dvě části. Zazněly dvě rány. " Nomádi začali od října nacházet "velmi čerstvé, natavené kameny v odlehlých oblastech" asi 50 kilometrů jihovýchodně od Tata. Šlo o úlomky z asi sedmikilogramového meteoritu původem z Marsu, který osmičlenný tým vědců z Meteoritické společnosti pojmenoval Tissint. Maročané ovšem nalezené fragmenty rychle prodali překupníkům. Muzea proto musela o každý kus bojovat, jejich cena se pohybovala mezi 500 a 1000 dolarů (10 až 20 tisíc korun). Muzeum, pro které pracuje Agee, získalo úlomek o váze 108 gramů. Cena meteoritu odpovídá deseti až dvacetinásobku ceny zlata. Tento tým vědců také analýzou potvrdil, že meteorit je skutečně úlomkem rudé planety. "Uvnitř sklovitého materiálu některých meteoritů je uvězněn atmosférický vzduch. Když je zahřejete a vzduch zachytíte v laboratoři a změříte ho, je stejný jako marsovská atmosféra, kterou naměřily všechny sondy," vysvětlil Agee. "Všechny planety, třeba Venuše, Mars a Země, mají rozdílné atmosféry. Je to jako otisky prstů." Meteority z Marsu dopadají na Zem asi jednou za 50 let, naposledy v roce 1962 v Nigérii. Ze stovky marsovských meteoritů jich svědci viděli dopadat jen pět. První známý meteorit původem z Marsu byl objeven ve Francii v roce 1815. Úlomky z Chassigny jsou nyní "pravděpodobně nejdražší meteority na světě," upozornil Agee. Z Marsu se odlomily jeho části poté, co do rudé planety narazil obrovský meteor. Některé úlomky měly dostatečně vysokou rychlost, aby unikly gravitačnímu poli a následně dopadly na Zemi. Vědci nyní změří stopy radiace, které na meteoritu zanechaly kosmické paprsky. Tím určí, jak dlouho meteorit cestoval vesmírem. Patrně půjde o tisíce nebo miliony let.