CIA odtajnila informace o potopené sovětské ponorce

Washington - Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) částečně odtajnila informace o jednom ze svých přísně utajovaných projektů z dob studené války. Američané chtěli v roce 1974 vyzvednout z hlubin Tichého oceánu potopenou sovětskou jadernou ponorku a prozkoumat ji, informuje v neděli britský list Telegraph.

Existence operace s krycím názvem Azorian byla utajována desítky let. Až nyní příslušné dokumenty se svolením CIA odtajnila nezávislá organizace Národní bezpečnostní archiv.

Materiál vycházející z článku v interním periodiku CIA Studies In Inteligence podrobně líčí ambiciózní plán, který schválil tehdejší prezident Richard Nixon. Američané k vyzvednutí sovětského plavidla zkonstruovali speciální loď Glomar Explorer.

Články o tajné operaci se v amerických novinách objevily už v roce 1975. CIA ale v té době odmítla existenci projektu potvrdit, což činila i po studené válce.

Sovětská jaderná ponorka K-129 nesla tři balistické střely osazené megatunovými jadernými hlavicemi, které v případě vypuknutí válečného konfliktu měla vypálit na cíle na západním pobřeží Spojených států.

Ponorka se vydala na tichooceánskou plavbu v únoru roku 1968 s 96 až 98 lidmi na palubě. V březnu téhož roku se asi 2 500 kilometrů severozápadně od Havajských ostrovů potopila. Sovětům se ponorku nepodařilo najít a příčina nehody nebyla nikdy objasněna.

V roce 1974 ale Američané rozhodli o vyzvednutí plavidla nad hladinu. Odtajněné dokumenty nicméně neodpovídají na to, zda byl projekt úspěšný, a co se vlastně americká tajná služba dozvěděla o sovětské ponorce a jaderných hlavicích. Není ani jasné, jak CIA zjistila, kde se vrak ponorky nachází.

Podle historiků vyzvednutí ponorky očekávání Američanů nenaplnilo. Nad hladinu bylo možné vytáhnout jen některé části plavidla a technologicky nejzajímavější části zůstaly na dně oceánu.

"Byl tedy projekt Azorian plýtváním času a penězi daňových poplatníků?" ptá se Matthew Aid z Národního bezpečnostního archivu. "To se nedozvíme, dokud CIA neodtajní zbytek dokumentů týkajících se této operace."

Podle dokumentů CIA tehdejší prezident Nixon v roce 1969 osobně podpořil vytvoření skupiny, jež měla za úkol sovětskou ponorku z moře vytáhnout navzdory technickým problémům, které představovalo vyzvednutí obřího plavidla z hloubky pět tisíc metrů pod hladinou moře.

Proti projektu se postavila řada armádních i vládních činitelů, kteří operaci předpovídali neúspěch. Navzdory tomu dal Nixon v roce 1972 projektu definitivně zelenou a operace se uskutečnila v létě roku 1972.

Tehdejší šéf CIA a nynější ministr obrany Robert Gates v roce 1992 informoval o projektu ruského prezidenta Borise Jelcina. Také mu ukázal film, na kterém je pohřeb šesti členů sovětské posádky, jejichž těla byla na palubě vraku nalezena.

Bývalý člen CIA David Sharp, který byl jedním ze členů posádky americké lodi, sepsal materiál o projektu, podle něj ale agentura trvala na tom, že třetina spisu nemůže být zveřejněna.

Související

CIA

CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) intenzivně pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem podnítit lidové povstání v Íránu. Podle informací CNN od několika zdrojů obeznámených s tímto plánem vedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa aktivní diskuse s íránskými opozičními skupinami a kurdskými lídry v Iráku o poskytnutí přímé vojenské podpory. Tato strategie má za cíl vytvořit vnitřní tlak na íránský režim v době probíhajícího konfliktu.
Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

Více souvisejících

CIA

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 5 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy