Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun, což je o 11 miliard více než původní návrh ministerstva financí z konce srpna. Tyto dodatečné prostředky budou použity na odstranění škod způsobených zářijovými povodněmi.
Ministerstvo financí o tom informovalo v tiskové zprávě. Pro letošní rok se počítá se schodkem 282 miliard korun, který vláda dnes navýšila o 30 miliard právě kvůli povodním.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že Sněmovna projedná toto navýšení rozpočtu na povodňové škody 1. října po dohodě s opozičním hnutím ANO.
Pro příští rok jsou plánované příjmy rozpočtu ve výši 2,086 bilionu korun, což je o 7,5 procenta více než letos, a výdaje by měly činit 2,327 bilionu korun, což je nárůst o 4,7 procenta ve srovnání s letošním rozpočtem.
Vláda musí návrh rozpočtu do konce září předložit Sněmovně, která by se jím měla zabývat v říjnu. Konečné hlasování o rozpočtu se obvykle koná v prosinci, poté zákon podepisuje prezident.
Navýšení o 30 miliard se týká kapitoly všeobecné pokladní správy, což znamená, že celkové výdaje letošního rozpočtu vzrostou na 2,222 bilionu korun, zatímco příjmy zůstanou na 1,94 bilionu korun.
Ministr Stanjura dodal, že pokud škody způsobené povodněmi nebudou tak vysoké, bude schodek odpovídajícím způsobem snížen.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) rozpočet na svém pravděpodobně posledním jednání vlády nepodpořil. Vláda původně plánovala schodek ve výši 230 miliard, ale kvůli povodním byl navýšen na 241 miliard.
Související

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Letní počasí se tento týden nevrátí. Místo toho teploty klesnou až k nule
včera

První kolo prezidentských voleb v Rumunsku zřejmě vyhrál George Simion
včera

Předali jste Krym Rusku, obvinil Trump Kyjev. Mohla ale Ukrajina anexi zastavit?
Aktualizováno včera

OBRAZEM: Pokud Rusko ve uspěje, napřímo to pocítíme, řekl Pavel po jednání se Zelenským
včera

OBRAZEM: Volodymyr Zelenskyj a Olena Zelenská se na Pražském hradě sešli s Petrem Pavlem a Evou Pavlovou
včera

Zelenskyj s manželkou dorazili na Pražský hrad. Setkali se s prezidentem Pavlem
včera

Zelenskyj prozradil důvod příletu do Prahy. Zveřejnil svůj program
včera

Mimořádná zpráva Ukrajinský prezident Zelenskyj přistál v Praze
Aktualizováno včera

Pražský hrad se uzavírá. Do Prahy míří Zelenskyj
včera

Snad nebudeme na Ukrajině muset použít jaderné zbraně, prohlásil Putin
včera

Německo se hádá s Rubiem. Spor o AfD graduje
včera

NATO: Svět testuje první orbitální zbraně. Evropa potřebuje v přístupu k vesmírným technologiím zásadní obrat
včera

Sváteční počasí bude příští týden jiné. Jaro ukáže odlišnou tvář
včera

OBRAZEM: Plzeň oslavuje 80. výročí osvobození města
3. května 2025 22:02

Fiala začne s výjezdy do krajů. Pomáhat mu bude známá herečka
3. května 2025 21:07

Pár hodin po konci Hořavy mají Pardubice nové trenéry. Přichází Pešán s Mlejnkem
3. května 2025 20:10

Bouřkové počasí v Česku. Meteorologové zaznamenali downburst
3. května 2025 18:19

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
Aktualizováno 3. května 2025 18:08

Policie zasahovala v centru Prahy. Muž s nožem uzavřel Karlův most
3. května 2025 16:40
80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti
Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.
Zdroj: Jakub Jurek