V USA proběhly další popravy, letos se jich chystá ještě sedm. Část států už trest smrti zrušila

Zatímco některé americké státy pokračují v tradici poprav osob odsouzených za těžké trestné činy, jiné trest smrti už zrušily. Americké ústava kapitální trest umožňuje, je ale na každém státu, jestli ho bude provádět.

V americkém státu Missouri v úterý smrtící injekcí popravili Marcella Williamse, který byl odsouzen za vraždu novinové reportérky Felicie Gayleové z roku 1998. Informovaly o tom americké servery USA Today a CNN.

Jeho obhájci vyvinuli velkou snahu o odvolání. Ani přes „nové důkazy“ a označení výběru poroty za „zaujaté“ ale neuspěli. Dokonce obvinili soudní zaměstnance z kontaminace zbraně.

„Ačkoli ochotně přiznával špatnosti, kterých se během svého života dopustil, nikdy nezaváhal v tvrzení, že je nevinný v případě zločinu, za který byl dnes večer odsouzen k smrti,“ prohlásil jeho obhájce Larry Komp.

Williams až do konce trval na své nevině. „Ačkoli jsme zdrceni a nevěříme tomu, co stát provedl nevinnému člověku, utěšuje nás, že tento svět opustil v míru,“ dodal Komp.

Nejde ale o první popravu v USA za poslední dobu. Podle agentury AP se má odehrát během týdne celkem pět poprav.

Před pěti dny byl v Jižní Karolíně popraven Freddie Owens. Toho tamní soud odsoudil k smrti za vraždu prodavačky Irene Gravesové při loupežném přepadení v Greenville. Stejně jako Williams zemřel na následky vpíchnutí smrtící injekce.

Owens rovněž až do své popravy trval na své nevinně, podpořil ho i spolupachatel Steven Golden. Ten tvrdil, že on sám nebyl střelcem ale „přísahá, že zná totožnost této osoby“. Goldenovo místopřísežné prohlášení ale Owensovi nijak nepomohlo.

„Toto nové místopřísežné prohlášení je v příkrém rozporu s Goldenovou výpovědí u soudu s Owensem v roce 1999, u prvního obnoveného procesu v roce 2003 a ve výpovědi, kterou poskytl strážcům zákona bezprostředně poté, co se v roce 1997 podílel na spáchání zločinů,“ informoval soud v usnesení.

Od obnovení trestu smrti v 70. letech bylo ve Spojených státech popraveno bezmála 1600 vězňů. Nejvyšší počet – 98 odsouzenců – byl především státními orgány zabit v roce 1999. Letos se odehrálo už 14 poprav, o deset méně oproti loňskému roku. Nejméně vězňů od roku 1983, tedy sedm, bylo popraveno v roce 2020.

Podle serveru deathpenaltyinfo.org je plánováno poměrně velké množství poprav, není ale ještě jisté, kdy se odehrají. Nejvíce odsouzenců čeká na smrt v Oklahomě, jejich počet se šplhá na patnáct. V Texasu a Ohio čeká na popravu po osmi lidech, v Alabamě tři a v Missouri čtyři. V jiných státech jde o jedince.

Dvě popravy se odehrají už ve čtvrtek, jde o odsouzence Emmanuela Antonia Littlejohna z Oklahomy a Alana Eugena Millera z Alabamy. Do konce roku je kromě těchto přesně naplánováno ještě sedm poprav. V roce 2025 americké úřady popraví jedenáct lidí, v roce 2026 minimálně deset. Dalších pět poprav je naplánováno na rok 2027.

Trestní legislativa Spojených států umožňuje tresty smrti, některé státy ale tuto možnost odsouzení zakázaly. Jde zejména o státy na severovýchodě USA. Ve třech státech pak existuje moratorium na popravy, jsou jimi Pensylvánie, Oregon a Kalifornie.

Celkem je podle serveru procon.org popravování odsouzenců umožněno ve 24 státech USA, 23 dalších tento trest zakázalo. Jako úplně poslední k tomuto kroku přistoupila Virginie v roce 2021. Virginie používala trest smrti už od roku 1604 a jen od roku 1976 popravila celkem 113 osob.

„Nemůžeme odsuzovat lidi k tomuto nejvyššímu trestu s vědomím, že systém nefunguje pro všechny stejně. Rasismus a diskriminace z naší minulosti se v našich systémech ozývá i dnes. A jak pokračujeme v překonávání břemene této minulosti, je nezbytné, abychom také změnili systémy, v nichž nerovnost nadále bují,“ popsal tehdejší demokratický guvernér Virginie Ralph Northam.

Související

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Trest smrti

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy