Bidenův summit pro demokracii budí vášně. Kdo zřejmě neobdrží pozvánku?

O uspořádání globálního summitu pro demokracii mluvil Joe Biden již během své kampaně. Mocnosti by se tak na pozvání nově zvoleného prezidenta měly sejít již příští rok. Otázkou je, které z nich budou přizvány. Řeč je především o zemích jako Polsko, Turecko, Maďarsko a Filipíny, nejistá je i účast Indie. Informovalo o tom Politico.

Další otázkou zůstává, jakou pozici budou na summitu zastávat západní demokracie a Spojené státy samotné, jejichž vlastní demokratický systém prochází po čtyřech letech Trumpovy administrativy zatěžkávací zkouškou. To, jak se Biden k těmto otázkám postaví, by mohlo navíc leccos napovědět o orientaci jeho zahraniční agendy vůči jednotlivým zemím.

Skepticky se ohledně summitu vyjádřil nejmenovaný velvyslanec z Asie: ,,Ani si nejsem jistý, kdo se chce vlastně zúčastnit. Určitě tam budou Britové a Kanaďané. Je to tedy jen západní uskupení? Kvalifikuje se třeba Peru? Volby tam sice proběhly, ale prezidenta tam odvolávají každý týden,“ komentoval. 

Podobně reagoval i arabský diplomat. Dle něj jsou nároky kladené na účast jednotlivých zemí na summitu až příliš vysoké na to, jakým výzvám svět momentálně čelí. ,,Pokud bude na programu Covid, technologie nebo klimatické změny, jak efektivní toto jednání může být, pokud se zúčastní jen hrstka aktérů,“ uvedl.

Politologové se ale domnívají, že summit by mohl být důkazem odhodlání Spojených států bránit principy demokracie před zásahy ze strany zemí jako je Rusko nebo komunisticky vedená Čína. I to tak bude zásadní změna oproti zahraniční politice Donalda Trumpa. ,,Podtextem [summitu] je, že neliberální mocnosti představují jistou konkurenci a Spojené státy by měly zakročit,“ uvedl předseda Národního institutu pro demokracii Derek Mitchell.

Bidenovi spolupracovníci průběh ani finální seznam účastníků summitu prozatím nechtějí komentovat. V Bidenově pojednání o možném summitu z jara letošního roku se o něm sám vyjadřuje jako o ,,setkání, které semkne světové demokracie, posílí demokratické instituce, otevřeně konfrontuje mocnosti, které se orientují jiným směrem, a upevní společnou agendu.“

Setkání by mohlo případně proběhnout i virtuálně, a to zejména v případě, že Biden bude trvat na uskutečnění konference během prvního roku v úřadu uprostřed koronavirové pandemie. Někteří bývalí vládní příslušníci se ale domnívají, že by se summit měl odložit, dokud se lídři jednotlivých zemí nebudou moci setkat osobně. Přestože jasný termín nebo konečný seznam účastníků zatím stanoven není, již nyní se dá s největší pravděpodobností usoudit, že mezi aktéry se neobjeví Čína ani Rusko.

Právě Čína a Peking by však měly být hlavními body programu. Předseda Mezinárodního republikánského institutu Daniel Twining v této souvislosti vyzval Bidenův tým, aby na jednání přizval Tchaj-wan, ostrov s demokratickým systémem vlády, na nějž si Čína dělá nároky. Stejně tak by se dle něj měla diskutovat na příklad strategie na obranu proti kybernetickým útokům ze strany Ruska a Číny. 

Nehledě na průběh nebo jeho účastníky, příznivci summitu upozorňují, že Biden musí jednat s rozmyslem. Ti se domnívají, že je v pořádku, pokud chce podpořit a vyzdvihnout ideály demokracie, musí tak však učinit bez toho, aniž by ostatní poučoval. ,,Měla by tam být jistá pokora. Neexistuje nic jako perfektní demokracie. Ani Spojené státy nejsou perfektní demokracií, nikdo není,“ uvedl Mitchell.