Nově zvolený americký prezident Joe Biden přislíbil uspořádat summit pro demokracii. Na něm hodlá demonstrovat oddanost Spojených států demokracii v rámci domácí i zahraniční politiky. Některé mocnosti se ovšem ptají, zda se budou moci zúčastnit. Skepticky přistupují i k zahraniční agendě budoucího prezidenta.
O uspořádání globálního summitu pro demokracii mluvil Joe Biden již během své kampaně. Mocnosti by se tak na pozvání nově zvoleného prezidenta měly sejít již příští rok. Otázkou je, které z nich budou přizvány. Řeč je především o zemích jako Polsko, Turecko, Maďarsko a Filipíny, nejistá je i účast Indie. Informovalo o tom Politico.
Další otázkou zůstává, jakou pozici budou na summitu zastávat západní demokracie a Spojené státy samotné, jejichž vlastní demokratický systém prochází po čtyřech letech Trumpovy administrativy zatěžkávací zkouškou. To, jak se Biden k těmto otázkám postaví, by mohlo navíc leccos napovědět o orientaci jeho zahraniční agendy vůči jednotlivým zemím.
Skepticky se ohledně summitu vyjádřil nejmenovaný velvyslanec z Asie: ,,Ani si nejsem jistý, kdo se chce vlastně zúčastnit. Určitě tam budou Britové a Kanaďané. Je to tedy jen západní uskupení? Kvalifikuje se třeba Peru? Volby tam sice proběhly, ale prezidenta tam odvolávají každý týden,“ komentoval.
Podobně reagoval i arabský diplomat. Dle něj jsou nároky kladené na účast jednotlivých zemí na summitu až příliš vysoké na to, jakým výzvám svět momentálně čelí. ,,Pokud bude na programu Covid, technologie nebo klimatické změny, jak efektivní toto jednání může být, pokud se zúčastní jen hrstka aktérů,“ uvedl.
Politologové se ale domnívají, že summit by mohl být důkazem odhodlání Spojených států bránit principy demokracie před zásahy ze strany zemí jako je Rusko nebo komunisticky vedená Čína. I to tak bude zásadní změna oproti zahraniční politice Donalda Trumpa. ,,Podtextem [summitu] je, že neliberální mocnosti představují jistou konkurenci a Spojené státy by měly zakročit,“ uvedl předseda Národního institutu pro demokracii Derek Mitchell.
Bidenovi spolupracovníci průběh ani finální seznam účastníků summitu prozatím nechtějí komentovat. V Bidenově pojednání o možném summitu z jara letošního roku se o něm sám vyjadřuje jako o ,,setkání, které semkne světové demokracie, posílí demokratické instituce, otevřeně konfrontuje mocnosti, které se orientují jiným směrem, a upevní společnou agendu.“
Setkání by mohlo případně proběhnout i virtuálně, a to zejména v případě, že Biden bude trvat na uskutečnění konference během prvního roku v úřadu uprostřed koronavirové pandemie. Někteří bývalí vládní příslušníci se ale domnívají, že by se summit měl odložit, dokud se lídři jednotlivých zemí nebudou moci setkat osobně. Přestože jasný termín nebo konečný seznam účastníků zatím stanoven není, již nyní se dá s největší pravděpodobností usoudit, že mezi aktéry se neobjeví Čína ani Rusko.
Právě Čína a Peking by však měly být hlavními body programu. Předseda Mezinárodního republikánského institutu Daniel Twining v této souvislosti vyzval Bidenův tým, aby na jednání přizval Tchaj-wan, ostrov s demokratickým systémem vlády, na nějž si Čína dělá nároky. Stejně tak by se dle něj měla diskutovat na příklad strategie na obranu proti kybernetickým útokům ze strany Ruska a Číny.
Nehledě na průběh nebo jeho účastníky, příznivci summitu upozorňují, že Biden musí jednat s rozmyslem. Ti se domnívají, že je v pořádku, pokud chce podpořit a vyzdvihnout ideály demokracie, musí tak však učinit bez toho, aniž by ostatní poučoval. ,,Měla by tam být jistá pokora. Neexistuje nic jako perfektní demokracie. Ani Spojené státy nejsou perfektní demokracií, nikdo není,“ uvedl Mitchell.
Související

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 36 minutami

Praha dnes posílí metro. V Letňanech hrají Iron Maiden
před 1 hodinou

Zase z toho nic nebude, stěžuje si Zelenskyj před druhým kolem mírových rozhovorů
před 2 hodinami

Blíží se konec Jablonce, jak jsme ho doposud znali? Vedení navrhlo Peltovo odvolání
před 3 hodinami

Tramvaj v Plzni vláčela muže stovky metrů. Případ vyšetřuje policie
před 3 hodinami

Ropné velmoci se dohodly. Jak se to projeví na cenách pohonných hmot?
před 4 hodinami

Pavel Novotný se rozhodl. Nastoupí do vězení a vedení Řeporyjí přenechá jiným
před 5 hodinami

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé
před 6 hodinami

Bouřlivé počasí hrozí po několik dní, upozornili meteorologové
před 6 hodinami

Zemřela Loretta Switová, představitelka Šťabajzny v seriálu M.A.S.H.
před 8 hodinami

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru
před 9 hodinami

Tragický požár na pražském Chodově. Jeden člověk nepřežil
před 11 hodinami

Letní počasí už klepe na dveře. Příští týden teploty téměř dosáhnou tropů
včera

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda
včera

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů
včera

Kanadu spalují rozsáhlé lesní požáry. Probíhá největší evakuace, jakou místní pamatují
včera

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády
včera

Ukrajina se mírových rozhovorů s Ruskem v Istanbulu zúčastní, ale pod jednou podmínkou
včera

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje
včera

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
včera
Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál
Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.
Zdroj: Tereza Vavříková