Nové studie o koronaviru: povzbudivá zjištění, vědci jsou však obezřetní

Skvělá, ale nepotvrzená zpráva

Jedny z nejdůležitějších otázek zní, kolik lidí se nakazilo a kolik z nich zemře, tedy zda smrtnost dosahuje 20 % či 0,1 %, konstatují odborníci. Dodávají, že dvě nedávné studie z Kalifornie zkoumající protilátky v tamní populaci naznačují, že virus je méně smrtelný, než mnozí soudili, ale přesto je na místě obezřetnost, protože závěry nebyly potvrzeny a s tím je nutné k nim přistupovat.

Uvedené studie proběhly v oblastech Santa Clara a Los Angeles a mohou být jistým varovným prstem, upozorňují vědci. Poukazují, že podle výsledků mohl být počet nakažených padesátinásobně až pětaosmdesátinásobně vyšší, než se předpokládalo a pokud to platí, smrtnost nového koronaviru by se pohybovala okolo 0,12-0,2 %, podobně jako u chřipky.

"To by byla skvělá zpráva, ale dokud se neukáže opak, k těmto zjištěním by se mělo přistupovat jako přinejlepším předběžným," nabádají experti. Za důvod označují skutečnost, že ani jedna ze studií neprošla standardním recenzním řízením, jedna se objevila v předtiskové verzi a další, která již není dostupná online, byla pouze vytěžena pro tiskovou zprávu.  

Naneštěstí se těmto neověřeným zprávám dostává velká mediální pozornost a vítají je ti, kteří usilují o rychlé uvolnění aktuálních karanténních opatření a spěchají s opětovným spuštěním ekonomiky, poukazují Daley, Elledge a Springer. Doplňují, že to může oslabit důvěru veřejnosti v současná ochranná opatření.

S ohledem na katastrofální dopad opětovného šíření smrtící epidemie, které by mohlo přinést miliony obětí, je nutno s uvedenými zjištěními nakládat velmi opatrně, bez ohledu na jejich svůdnost, zdůrazňují vědci. Nabádají proto politiky a veřejnost, aby se nadechli a k uvedeným studiím přistoupili se zdravou mírou skepse.

Autory komentáře znepokojuje metodologie uvedených studií. Upozorňují, že obě vycházejí z komerčně dostupných rychlotestů, které vykazují značnou chybovost. Výzkumníci se spolehli na omezené množství kontrolních testů provedených výrobcem, na základě čehož tvrdí, že chybovost v pozitivitě je jen 0,5 %, ale nezávislé analýzy stejných testů naopak ukazují, že chybovost mohla být tak vysoká, že výsledky studie jsou naprosto nerelevantní, varují Daley, Elledge a Springer.

Druhým problémem je skutečnost, že výzkumníci hledali dobrovolníky na sociálních sítích, což může vést k nereprezentativnímu vzorku, protože se k testování mnohdy přihlásili jedinci, kteří z mnoha důvodů chtěli opustit domov a otestovat se, například proto, že dříve pozorovali symptomy nemoci nebo provozovali aktivity, během kterých se mohli nakazit, poukazují experti. To podle nich může vést k zavádějícímu, vyššímu počtu pozitivních nálezů.

Složitá rovnice

Třetí důvod ke skepsi spočívá v tom, že výzkumníci měřili přesnost diagnostických testů pomocí jiného typu krve - srovnávali zmražené krevní vzorky odebrané před pandemií a čerstvou krev dobrovolníků získanou odběrem z prstu, vysvětlují odborníci. Vyzdvihují, že taková krev není stejná a biochemické rozdíly mohou přesnost výsledků zkreslit.

"Tato zjištění také zakrývají nezpochybnitelnou skutečnost, že nemocniční jednotky intenzivní péče v nejvíce zasažených městech zahltili pacienti s vážný průběhem covid-19," pokračují vědci. Konstatují, že k tomu u sezónní chřipky nedochází, a proto uvolnění karantény před imunizací větší části populace může skončit přeplněním nemocnic.  

Jako příklad uvádějí Daley, Elledge a Springer město New York, kde se podle zdravotníků nakazilo až 21 % obyvatel, přičemž tak vysoký počet sice převyšuje míru chybovosti testů, ale není vyloučený, jelikož jde o epicentrum pandemie se 17 tisíci oběťmi. Pokud bychom přistoupili na odhady, že nemocí se nakazí 40-70 % Američanů, pak by tato smrtnost okolo 1 % znamenala 1,4-2,3 milionu mrtvých ve Spojených státech, což se příliš neliší od původních předpovědí počtu obětí bez zmírňujících opatření, ať již vakcinace či omezení mezilidského kontaktu, upozorňují experti.

"A to nepočítáme přeživší se závažným srdečním, plicním, ledvinovým a neurologickým poškozením," pokračují vědci. Deklarují, že zvažování opatření, která vyvažují životy a nutnou obživu, je mimořádně složité, nelze upřednostnit jedno na úkor druhého a volba musí být založena na tvrdých důkazech a patřičné pokoře, protože vědecké důkazy nejsou v této rovnici jedinou proměnou, i když jsou klíčové.

Rozhodnutí o lidských životech by měla vycházet z vědy, ověřené a průkazné, apelují odborníci. Domnívají se, že pochopitelná touha vrátit se k normálnímu životu nemůže být vyslyšena na úkor našeho budoucího zdraví a prosperity.