Pandemie může přinést "generaci karantény", varuje socioložka

NÁZOR – Koronavirus zasáhl zdravotnictví a společnosti globálního jihu tvrději než zbytek světa, konstatuje Luciana Zorzoliová v komentáři pro server The Conversation. Socioložka z Cardiff University vysvětluje, že tomu tak je kvůli tamním slabým ekonomikám a vysoké míře zadlužení.

Jižní Amerika není v tomto směru výjimkou a je mimořádně zasažená už kvůli vysokému počtu nakažených, poukazuje odbornice. Připomíná, že s 7,9 miliony případů nemoci covid-19 a 300 tisíci úmrtími s ní spojenými je region označován za nejpostiženější na světě, a proto Světová banka v červnu vydala odhad, že jihoamerická ekonomika letos propadne o 7,2 %.

Pandemie navíc zvrátila některé slibné, byť pozvolné trendy z posledních dvou desetiletí, upozorňuje Zorzoliová. Podotýká, že výrazný ekonomický růst způsobený boomem komodit před rokem 2013 i nová mzdová politika a sociální programy zaváděné některými levicovými vládami přitom začínaly snižovat obrovskou míru nerovnosti v regionu.

„V tomto kontextu jsou mimořádně silně zasaženi mladší lidé,“ píše socioložka. Vysvětluje, že uzavření škol poškozuje vzdělanost a podobně jako v jiných zemích i výhled profesní kariéry, a pokud region nedokáže virus zkrotit a nastartovat ekonomiku, vyroste „generace karantény“ chycená v pasti nezaměstnanosti, práce na černo a pracující chudoby.

Nezaměstnanost a námezdní ekonomika

Paralýza ekonomiky v důsledku pandemie vede k rapidnímu zhoršování počtu a kvality pracovních míst, konstatuje akademička. Odkazuje na odhady Mezinárodní organizace práce OSN, podle kterých současná krize letos vyhnala míru nezaměstnanosti v Jižní Americe z 8,1 % na 11,5 %, což znamená 11,5 milionu nových nezaměstnaných.

V květnu - tedy před největším úderem koronaviru - se očekávalo, že v důsledku toho se do chudoby propadne dalších 30 milionů lidí, uvádí Zorzoliová. Dodává, že postiženi jsou především mladí, u kterých byla již před pandemií nezaměstnanost třikrát vyšší než u starší generace.

„Je to však historicky vysoká míra černé práce v latinské Americe, co bude komplikovat zotavení,“ pokračuje socioložka. Nastiňuje, že již před pandemií více než polovina lidí v regionu pracovala na černo či na dobu určitou, bez jakékoliv sociální ochrany typu nemocenská či písemná smlouva, přičemž velkou část takových pracovních pozic vykonávají právě mladí lidé.

Při ekonomickém propadu vyvoleném pandemií se ještě více Jihoameričanů uchyluje při hledání obživy k námezdním pracím, což si však žádá svou daň, uvádí autorka komentáře. Vysvětluje, že živit se jako kurýr, řidič taxi či uklízeč skrze online aplikace bylo tvrdé i v minulosti, jelikož jde o málo placené pozice, často pod oficiální úrovní minimální mzdy, protože takoví lidé se často klasifikují jako osoby samostatně výdělečně činné, případně pracují mimo jakékoliv zákonné normy.

Tato práce je nejistá a nepřináší žádné zabezpečení či benefity typu zdravotní volno či placená dovolená, připomíná socioložka. Dodává, že vede také k izolaci, protože lidé pracující tímto způsobem zpravidla nepůsobí v pracovním kolektivu, navíc mají jen malé vyhlídky na kariérní růst.

Riziko a odměna

Během pandemie se rizika spojená s námezdní prací podstatně zvyšují, jelikož takto se živící lidé přicházejí do kontaktu s mnoha cizími osobami, konstatuje Zorzoliová. Poukazuje, že pandemie ale zvýšila poptávku po podobných službách, jelikož stále více lidí v karanténě si objednává domů nákupy a jídlo, případně využívají taxislužby místo veřejné dopravy.

Život námezdních pracovníků se ale nikterak nezlepšil, deklaruje odbornice. Upozorňuje, že v celé latinské Americe tito klíčoví pracovníci hlásí absenci osobních ochranných pomůcek a zdravotního pojištění, přitom velkému počtu z nich se mzdy nejen nezvýšily, ale naopak snížily, přestože objem jejich práce narostl.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jeden z průzkumů, kterého se zúčastnilo 298 řidičů z 29 jihoamerických měst, odhalil, že 64 % z nich poklesly příjmy, jelikož společnosti změnily podmínky, za kterých práci nabízejí, poukazuje expertka. Dodává, že za lepší platy a větší práva demonstrují tisíce lidí a v uplynulých měsících došlo k mnoha stávkám rozvážkových řidičů v Argentině, Brazílii, Kolumbii a Mexiku.

Stávkující pracují pro různé společnosti, ale požadují to samé – vyšší mzdy a větší vládní regulaci, která by zabránila jejich vykořisťování, vysvětluje autorka komentáře. Právě nedostatek regulace považuje za velkou část problému, jelikož umožňuje, aby se projevila „temná strana“ námezdní ekonomiky, kterou je rostoucí poměr pracovníků bez jakékoliv ochrany a odpovídající mzdy, kteří mají malé pracovní příležitosti a malou sílu pro vyjednávání s velkými technologickými firmami využívajícími jejich práci skrze algoritmy.

„Zotavení Latinské Ameriky z koronaviru bude vyžadovat podstatnou změnu pracovního trhu v regionu,“ tvrdí socioložka. Obává se, že bez lepší ochrany před námezdní prací a pracující chudobou se nerovnosti v jižní Americe dále prohloubí. Za dobrý začátek pak považuje vyslyšet požadavky stávkujících námezdních pracovníků.

Související

Elon Musk Komentář

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.
Petr Fiala Komentář

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Tak si mámo (nebo táto) pojedeme do Práglu zastávkovat. A při té příležitosti si koupíme trdelník a svařák nebo klobásu někde na Staromáku a dárky pro všechny v nějakým krámě, ne? Možná, že vám to zní posměšně a že není radno si dělat tímto způsobem legraci z práva lidí na stávku. Ať už jsou ze škol, od dopravních podniků nebo z kuchyně či z důlních šachet. A zvlášť ne proto, že odboroví bossové v oblecích od značky Boss a s hodinkami od značky Breitling, na které nemá většina členské základny odborových svazů, se zapáleným vztekem levičáckých bafuňářů vyhrožují vládě snad největším protestem v novodobé historii Česka. A proč to všechno? Prý kvůli tomu, že kvůli vládě Petra Fialy stále více chudneme.

Více souvisejících

chudoba Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy