Zachování míst, nebo masová nezaměstnanost? Z USA zní jasné doporučení

Smutný symptom koronaviru

Zdá se, že američtí politici považují masovou nezaměstnanost za smutný, ale nevyhnutelný symptom koronaviru, konstatuje editorial a cituje slova amerického prezidenta Donalda Trumpa: "Není to ničí vina, určitě ne této země."

Hlavní reakcí americké vlády je zákon, který ve středu prošel senátem a má poskytnout těm, kteří přišli o práci, větší finanční příspěvky, uvádí renomovaný server. Naznačuje, že náhlý nárůst nezaměstnanosti nebyl nevyhnutelný a je spíše katastrofálním selháním veřejné politiky, která bezprostředně narušuje život milionům Američanů a na americké společnosti a ekonomice zřejmě zanechá trvalou stopu.  

Dopad bude nejcitelnější v nejchudších částech USA, které měly problémy již před koronavirovou krizí navzdory dekádě silného, ale nerovnoměrného ekonomického růstu, předvídá newyorský deník. Podotýká, že nejlepší možností jako zabránit masové nezaměstnanosti bylo držet koronavirus pod kontrolou skrze testování a cílenou karanténu, jak učinily některé asijské země.

"I poté, co se jasně ukázalo, že Trumpova administrativa se nedokázala připravit na pandemii, si politici mohli stále vybrat upřednostnění zaměstnanosti skrze platby firmám, aby svým zaměstnancům zachovaly práci během období izolace," píše prestižní server. Poukazuje, že mnoho evropských zemí, kterým se také nepodařilo kontrolovat šíření viru a musely uzavřít velkou část svých ekonomik, se rozhodlo pracovní místa takto chránit.

Dánsko odsouhlasilo kompenzace pro zaměstnance ve výši 90 % jejich mzdy, konstatuje New York Times. Dodává, že v Nizozemsku zase mohou firmy, které přišly alespoň o pětinu příjmů, žádat vládu o devadesátiprocentní kompenzaci, zatímco Velká Británie oznámila, že stát zaplatí 80 % nákladů na mzdy všem firmám, které potřebují pomoc, přičemž výše těchto výdajů nebude jakkoliv omezená.   

Některé státy platí zaměstnavatelům jen za ty zaměstnance, kteří nepracují, uvádí editorial. Připomíná, že dle německého modelu tzv. Kurzarbeitu jde vládní podpora i těm zaměstnancům, kterým byla omezena pracovní doba a německá vláda očekává, že tato dávka bude během krize vyplácena zhruba 2,35 milionům zaměstnanců.

Ve všech těchto případech je cílem uchránit existující pracovní místa a zachovat co nejvíce ekonomické výroby, z čehož profitují zaměstnanci i samotné firmy, vysvětluje americký server. "O co se snažíme, je zmrazení ekonomiky. Je to o zachování hlavní cesty jak jen to je možné," cituje slova dánského ministra práce Petera Hummelgaarda.

Záchrana místa je lepší než podpora

Zachování pracovních míst je důležité, protože práce není pouze o penězích, deklaruje newyorský deník. Konstatuje, že náhrada za výplatu dává pocit nezávislosti, identity a smyslu, což dávky v nezaměstnanosti nedokážou, navíc lidé spolu s pracovním místem přicházejí i o zaměstnanecké benefity, což ve Spojených státech znamená i zdravotní pojištění.

Velká část výzkumů předchozích ekonomických propadů ukazuje, že ztráta pracovního místa poškodí schopnost postiženého dále vydělávat, jeho zdraví i budoucnost jeho dětí, a to i za situace, že si nakonec práci nakonec znovu najde, upozorňuje renomovaný server. Dodává, že škody jsou tím závažnější, čím déle hledání nové práce trvá.  

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Americké firmy dlouho bojují za to, aby měly maximální svobodu propouštět zaměstnance během ekonomických propadů, přičemž američtí ekonomové tvrdí, že snadné propouštění usnadňuje přeskupení zdrojů a umožňuje slabším podnikům uskromnit se a těm silnějším naopak růst, připomíná vlivný deník. Tento argument označuje za pochybný i v normálních dobách, i když připouští, že snadné propouštění může být důvodem, proč americká ekonomika překonala v růstu tu evropskou.

"Ale zisky z toho plynou především akcionářům. Evropský model je lepší pro zaměstnance, kterým rostou příjmy rychleji než ve Spojených státech," poukazuje New York Times. Dodává, že současný propad navíc není případem periodické "kreativní destrukce" volného trhu, kterou mnozí stoupenci výše uvedené teorie vzývají, ale jde o zdravotní krizi, kdy země onemocněla a nějaký čas musí zůstat v posteli.

Neexistuje žádný jasný důvod domnívat se, že ekonomika bude jakkoliv profitovat z velkých přesunů, které usnadní masová nezaměstnanost, protože současné ekonomické smrštění nezpůsobila přehnaná stavební aktivita či spekulace na Wall Streetu, ale příchod viru, zdůrazňuje prestižní server. Naznačuje, že zachování pouta mezi firmami a zaměstnanci může pomoci urychlit ekonomické zotavení, až pandemie odezní, tudíž by si firmy měly ponechat vyškolené a zkušené pracovníky a zamezit situaci, kdy si lidé budou muset hledat práci a firmy zaměstnance.   

Spojené státy vyvinuly jistou snahu chránit pracovní místa, především v malých firmách, jelikož záchranný  balík zahrnuje 367 miliard dolarů pro malé podniky, které nebudou muset příjemci splatit, pokud se vyhnou propouštění a krácení mezd, uvádí New York Times. Konstatuje, že to je však pouhá třetina sumy, kterou podle expertů tyto podniky potřebují, navíc u velkých podniků, které takovou podporu dostanou, podobná podmínka neplatí.

Místo toho americká vláda odsouhlasila vyplácet těm, kteří přijdou o práci, mimořádný příspěvek 600 dolarů týdně (zhruba 15 tisíc korun, pozn. redaktora), poukazuje vlivný deník. Dodává, že lepší by bylo, pokud by vláda pomohla těmto zaměstnancům udržet si místo.