Ve věku 90 let dnes zemřel americký "zapomenutý" astronaut Michael Collins. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA. Astronautova rodina podle agentury Reuters sdělila, že podlehl rakovině.
Collins byl členem památné výpravy Apollo 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se z "procházky" na Měsíci k němu vrátí Armstrong a třetí člen mise Buzz Aldrin.
"V astronautovi Michaelu Collinsovi národ ztratil skutečného průkopníka a celoživotního obhájce průzkumu," uvedl úřadující ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Steve Jurczyk. "Jako pilot velitelského modulu Apolla 11 - někteří ho nazvali nejosamělejším mužem v dějinách - zatímco se jeho kolegové poprvé procházeli po Měsíci, pomohl našemu národu dosáhnout určujícího milníku," dodal Jurczyk.
Hold vzdal svému zesnulému kolegovi i Aldrin. „Drahý Miku, ať jsi byl nebo budeš kdekoli, vždy budeš mít oheň, který nás odnese do nových výšin i do budoucnosti,“ napsal na twitteru nyní už poslední žijící člen mise Apolla 11. Neil Armstrong zemřel 25. srpna 2012.
Michael Collins podle Reuters na své druhy čekal osamocený ve velitelském modulu Apolla 11 přes 21 hodin. S letovou kontrolou v texaském Houstonu při tom pravidelně ztrácel spojení, pokaždé když se jeho loď při obletech dostala nad odvrácenou stranu Měsíce.
"Od Adama žádný člověk nepoznal takovou samotu jako Mike Collins," citoval Reuters ze záznamu v deníku mise Apolla 11, který odkazoval na biblickou postavu prvního člověka. Collins popsal své zkušenosti v autobiografické knize Carrying the Fire, ale publicitě se do značné míry vyhýbal.
"Vím, že bych byl lhář nebo blázen, kdybych řekl, že mám nejlepší ze tří sedadel Apolla 11, ale mohu popravdě a s vyrovnaností říci, že jsem s tím, které mám, naprosto spokojený," řekl ke své úloze v misi Collins podle poznámek, které NASA vydala v roce 2009.
Collins se narodil v Římě 31. října 1930 - ve stejném roce jako Armstrong i Aldrin. Byl synem generálmajora americké armády a stejně jako otec navštěvoval Vojenskou akademii USA ve West Pointu, na níž ukončil studia v roce 1952. Podobně jako mnozí z první generace amerických astronautů i Collins začínal jako zkušební pilot letectva.
V roce 1963 si ho NASA vybrala pro svůj program astronautů, který byl ještě v raném stadiu, ale rychle se rozvíjel v době vrcholící studené války. USA se tehdy snažily předstihnout Sovětský svaz a splnit slib pronesený v roce 1962 prezidentem Johnem Kennedym, že do konce desetiletí člověk přistane na Měsíci. Collins se poprvé dostal do vesmíru v červenci 1966 jako pilot lodi Gemini 10. Součástí programu této mise bylo spojení se dvěma cílovými aparáty Agena TV-10 a Agena TV-8 a také výstup Collinse do volného kosmického prostoru. Druhým a posledním Collinsovým vesmírným letem byla historická výprava Apollo 11.
Související

ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 47 minutami

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
před 1 hodinou

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
před 2 hodinami

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
před 3 hodinami

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
před 3 hodinami

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
před 4 hodinami

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
před 4 hodinami

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
před 5 hodinami

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
před 6 hodinami

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
před 6 hodinami

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
před 7 hodinami

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
před 8 hodinami

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
před 9 hodinami

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
před 9 hodinami

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 10 hodinami

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
před 10 hodinami

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
před 11 hodinami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 11 hodinami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 12 hodinami

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
před 12 hodinami
Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky
Rusko podniklo dosud největší letecký útok na Ukrajinu od začátku invaze. Terčem bylo především město Luck, kde podle úřadů ohrozilo civilisty přes 50 dronů a raket. Útoky zasáhly i Kyjev a další města. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila stovky dronů a střel. Do pohotovosti byly uvedeny i polské stíhačky. USA už včera kvůli silným útokům oznámily dodávky nových zbraní. Prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že Ukrajinci se „musí umět bránit“.
Zdroj: Jakub Jurek