Arabové proti Trumpovi. Jde o Gazu, chtějí mu zabránit ve spáchání válečného zločinu

Setkání týkající se budoucnosti Pásma Gazy se uskuteční těsně před arabským summitem. Zúčastní se ho Egypt, Jordánsko, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu. Informovala o tom americká stanice CNN. 

Takzvaný arabský plán, iniciovaný především Egyptem, vznikl jako reakce na Trumpův plán na vysídlení dvou milionů Palestinců a proměny Gazy v „riviéru“. Káhira, která svolala „mimořádný summit“, navrhuje rozsáhlý program obnovy této oblasti, jehož financování by zajistily země Perského zálivu.

Podle informací týdeníku Al Ahram by měl být plán rozvržen na deset až dvacet let, přičemž jeho klíčovou podmínkou je vyloučení palestinského militantního hnutí Hamás z řízení Gazy. Egyptský premiér Mostafa Madbúlí prohlásil, že jeho země by dokázala Pásmo Gazy obnovit do tří let do stavu, v jakém se nacházelo před poslední válkou mezi Hamásem a Izraelem.

Nicméně podle odhadů Světové banky, Evropské unie a OSN je takový cíl nereálný. Tyto organizace varují, že během tří let by se podařilo maximálně obnovit základní infrastrukturu, jako jsou zdravotnické a školské služby.

Úplná rekonstrukce Gazy by podle nich mohla trvat deset let a vyžádala by si minimálně 50 miliard dolarů. Kromě finančních nákladů by přitom bylo nutné zajistit i dlouhodobou stabilitu a bezpečnost v regionu.

Egyptský premiér si ale stojí za svým. „Máme zkušenosti a v Egyptě jsme je již dříve uplatnili. Schopnost obnovit Pásmo Gazy a provést to způsobem, který ho učiní lepší, než bylo před zničením – skutečně tři roky jsou přijatelnou lhůtou, jak to provést,“ vysvětlil. 

Plán rekonstrukce Gazy počítá s financováním prostřednictvím veřejných a soukromých darů, pravděpodobně od Evropské unie a arabských zemí Perského zálivu. V dubnu se zvažuje uspořádání mezinárodní dárcovské konference, která by pomohla zajistit potřebné prostředky.

Nicméně jeho realizace je nejistá, protože závisí na ochotě Izraele spolupracovat. Izrael dosud podporoval Trumpův návrh na vylidnění Gazy a jeho ministerstvo obrany oznámilo spuštění „Ředitelství pro dobrovolný odchod obyvatel Gazy“, které má údajně pomoci Palestincům s emigrací. Přesto se v některých částech Gazy, jako v Bejt Lahíi, již začínají vracet vysídlení Palestinci.

Palestinská samospráva se sídlem na Západním břehu Jordánu vyjádřila připravenost převzít vládu po válce, což izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl. Hamás vysílá rozporuplné signály – na jedné straně tvrdí, že sám rozhodne o budoucnosti Gazy, na druhé straně prohlašuje, že na moci nelpí.

Egypt údajně pracuje na vytvoření dočasného výboru pro obnovu Gazy, zatímco Katar zdůrazňuje, že o budoucí vládě by měli rozhodnout samotní Palestinci. Spojené arabské emiráty jsou jednou z mála zemí, které zvažují angažmá v poválečné Gaze, ovšem pouze za podmínky závazku Izraele k budoucímu palestinskému státu. Hamás však varoval, že s jakýmkoli aktérem, který by nahradil Izrael v Gaze, bude zacházet stejně nepřátelsky.

Trumpův návrh v rozporu s lidskými právy

Trump vzbudil kontroverze svým návrhem, že by Spojené státy mohly „převzít“ a „vlastnit“ Gazu, přičemž její obyvatelé by byli přesídleni jinam. Tento návrh představuje radikální odklon od tradiční americké politiky vůči izraelsko-palestinskému konfliktu a vyvolal odsouzení nejen v arabském světě, ale i mezi spojenci USA a v OSN.

Trump tvrdí, že dlouholeté diplomatické snahy USA o mírové řešení konfliktu selhaly, a proto přichází s „praktickým“ řešením. Vzhledem k tomu, že velká část Gazy je v troskách po válce mezi Izraelem a Hamásem, Trump vidí možnost znovu postavit tento region od základů – avšak bez jeho původních obyvatel.

Podle jeho plánu by byla Gaza převedena do americké správy a její obyvatelé by byli přesídleni jinam, pravděpodobně do jiných arabských států. Trump údajně vyvíjí tlak na Egypt a Jordánsko, aby přijaly až 2,2 milionu obyvatel Gazy, přičemž jim pohrozil zastavením americké pomoci, pokud budou odporovat.

Navrhuje také vybudování několika „bezpečných komunit“ mimo Gazu, kde by přesídlení Palestinci mohli žít. Mezitím by se na místě dnešní Gazy měla zrodit „riviéra Blízkého východu“ – ekonomicky prosperující oblast, která by přilákala investice a mezinárodní zájem.

Trumpův návrh ale naráží na několik zásadních překážek. Spojené státy nemají žádný legální nárok na Gazu a jakékoliv její „převzetí“ by odporovalo mezinárodnímu právu. Násilné vysídlení obyvatel by bylo považováno za válečný zločin.

Egypt i Jordánsko rezolutně odmítly myšlenku, že by měly přijmout palestinské uprchlíky. Egyptský ministr zahraničí znovu potvrdil, že jeho země „nebude účastníkem žádné nespravedlnosti vůči Palestincům“. Pro mnoho Palestinců je Gaza historickou součástí jejich země a jejich domovem. Mnozí jsou potomky uprchlíků z roku 1948 a další nucené vyhnání je pro ně nepřijatelné.