Kazachstánem zmítají nepokoje. Lidé vypalují budovy, vyhlášen výjimečný stav

Kazachstánem zmítají nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu. V celé zemi byl dnes vyhlášen výjimečný stav, informovaly ruské tiskové agentury. Prezident Kasym-Žomart Tokajev pod tlakem demonstrací odvolal vládu a prohlásil, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady.

České ministerstvo zahraničí vydalo upozornění pro cesty do této středoasijské země.

V televizním projevu k národu Tokajev prohlásil, že zůstane v metropoli ať se bude dít cokoli. Oznámil rovněž, že přebírá funkci předsedy bezpečnostní rady, kterou dosud zastával jeho předchůdce v nejvyšším úřadu Nursultan Nazarbajev, a že hodlá postupovat "s maximální tvrdostí". Tokajev vystoupil poté, co si střety s demonstranty vyžádaly oběti na životech v řadách pořádkových sil. Prezident podle agentury TASS také přislíbil politickou transformaci země a postupné reformy.

"Jsou zabití a ranění, tlupy banditských živlů bijí a ponižují vojáky, honí je nahé po ulicích, znásilňují ženy, rabují obchody. Situace ohrožuje bezpečnost všech obyvatel Almaty. Nelze to dále strpět. Kromě toho se situace vyhrotila i v některých dalších městech, a proto jsem zavedl v řadě regionů výjimečný stav," řekl dnes podle agentury Interfax prezident. Hlava státu nejdříve vyhlásila toto opatření, které obnáší například noční zákaz vycházení, pořádání hromadných akcí nebo prodej zbraní, na dva týdny v některých částech středoasijské republiky - v největším městě Almaty, ve dvou regionech a také v metropoli Nur-Sultanu. Vpodvečer ruské tiskové agentury informovaly o tom, že výjimečný stav byl zaveden v celé zemi.

Prezident dnes rovněž odvolal vládu a novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního "společensky významného" zboží.

Z Almaty byly během dne hlášeny střety mezi demonstranty a policií. Dav obsadil letiště v tomto největším kazašském městě, informovala agentura Reuters, podle jejíhož zdroje jsou v Almaty všechny přílety i odlety dočasně zrušené. Agresivně naladěná skupina mužů předtím vtrhla mimo jiné do místní radnice a protestující vnikli i do prezidentské rezidence; oba objekty podle médií začaly hořet. V Almaty vzplála i budova městské prokuratury, uvedla agentura TASS. Úřady v Nur-Sultanu a Almaty vypnuly internet a telefonické spojení.

Policie podle agentury AP nasadila proti demonstrantům v mrazivém počasí vodní děla, slzný plyn a zábleskové granáty. Zdá se, že protesty nemají žádného identifikovatelného vůdce nebo požadavky, poznamenala AP.

České ministerstvo zahraničí dnes v souvislosti s dramatickým vývojem vydalo upozornění pro cesty do Kazachstánu. "Doporučujeme českým občanům zvýšenou obezřetnost při pohybu ve zmíněných lokalitách, jejichž výčet se může dále rozšiřovat. Doporučujeme vyhýbat se místům, kde mohou probíhat demonstrace, především před vládními a veřejnými budovami," píše ministerstvo.

Velvyslanectví ČR v Kazachstánu v době nepokojů dosud kontaktoval jeden Čech. Ministerstvo zahraničí přitom nemá informaci, že by byl v ohrožení života. "Všem cestovatelům jsme zaslali informaci v systému Drozd a varování bylo rovněž uveřejněno na webu zastupitelského úřadu. Situaci i nadále sledujeme," sdělil ČTK Jakub Kopecký z odboru komunikace Černínského paláce.

Protesty v Kazachstánu vypukly 2. ledna ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na LPG, jehož ceny se pak zdvojnásobily. K nespokojeným motoristům se přidali i další obyvatelé v obavě, že následovat bude zdražení potravin a jiného zboží. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. Vláda v úterý požadavkům demonstrantů ustoupila a slíbila snížit ceny LPG o více než 50 procent, protestující tím však neuklidnila.

Kazachstán je největší a nejbohatší ze středoasijských zemí. V jedné z bývalých sovětských republik, kde je veřejný život důsledně kontrolovaný a parlament se obejde bez opozice, jsou veřejné protesty velmi vzácné a také nezákonné, pokud je organizátoři v předstihu nenahlásí. Nynější protesty otřásly obrazem politicky stabilní a přísně kontrolované země, jehož Kazachstán za tři desetiletí své nezávislosti využil k přilákání stovek miliard dolarů zahraničních investic do svého ropného průmyslu, poznamenala agentura Reuters.

Prezident žádá o pomoc při potlačení nepokojů postsovětské státy

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev oznámil, že požádal prezidenty států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), aby mu pomohli potlačit nepokoje v jeho zemi. Hovoří o "teroristické hrozbě", informovala agentura TASS. Vojenskou alianci ODKB v čele s Ruskem tvoří několik států někdejšího Sovětského svazu. Kazachstánem v současné době zmítají nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG).

"Dnes jsem se obrátil na hlavy států ODKB s prosbou o poskytnutí pomoci Kazachstánu při překonávání této teroristické hrozby. Ve skutečnosti už nejde jen o hrozbu, ale o podkopávání celistvosti státu a hlavně o útok na naše občany, kteří mě jako hlavu státu žádají, abych jim urychleně pomohl," prohlásil ve večerním televizním vystoupení Tokajev. Podle jeho slov je tato žádost zcela na místě.

ODKB je Ruskem vedená vojenská aliance několika bývalých sovětských republik, která má být protiváhou NATO. Jejími členy jsou vedle Kazachstánu a Ruska také Arménie, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Tokajev podle TASS dále prohlásil, že v největším kazašském městě Almaty "řádí teroristické skupiny, které se zmocňují budov infrastruktury". "A především se zmocňují zařízení, kde se nacházejí ruční střelné zbraně," uvedl.

Prezident dnes promluvil v televizi už podruhé během několika hodin, poznamenala agentura Reuters, podle níž jsou současné nepokoje ve středoasijské zemi nejhorší za více než deset let.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.
Letoun, který havaroval v Kazachstánu, jen krátce před pádem.

V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě

V Kazachstánu havaroval dopravní letoun Embraer ázerbajdžánských aerolinek s téměř sedmi desítkami lidí na palubě. Stroj začal po pádu hořet. Kazašské úřady informovaly o 38 obětech neštěstí. Zbylých 31 osob na palubě přežilo. Příčina nehody není v tuto chvíli známá. 

Více souvisejících

kazachstán

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

před 6 hodinami

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

před 6 hodinami

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

před 7 hodinami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 8 hodinami

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 9 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 9 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 10 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 12 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 13 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 14 hodinami

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy